Jaké jsou nejčastější sousedské spory a jak je řešit?

Staré rčení praví, že nic nerozděluje sousedy tolik jako vzájemná blízkost. Řada obyvatelů nejen bytových domů o tom ví své. Dle průzkumů jsou lidé navíc daleko méně tolerantní, než tomu bylo třeba před třiceti lety. Těžko pak říct, zda roli hraje i to, že si někteří mohou i více dovolovat. Na druhou stranu řada z nich neváhá řešit svá práva a hledat v občanském zákoníku paragrafy, kterými by získala právní argument vůči protistraně.

• Jaké sousedské spory se řeší nejčastěji?
• Spory vlastníků bytů se sousedy
• Obtěžující sousedé v nájmu a s kým problém řešit
• Pomůže něčemu domovní řád?

Jaké sousedské spory se řeší nejčastěji?

„Mezi nejčastější problémy, pro které se sousedé snaží najít řešení u odborníků, patří nepříjemný hluk, dunění, kouř či zápach, který se k nim line z ostatních bytů či okolí domu. Velmi často jde také o rušení nočního klidu, vytopení bytu, shromažďování nábytku či odpadků, potíže s vytápěním, spory ohledně plotů či stínících stromů na zahradě nebo o úpravy společných prostor, které je třeba schválit na schůzi SVJ či družstva,” shrnuje Tomáš Smolík z pojišťovny právní ochrany D.A.S.

Stěžejním kamenem pro pojetí sousedských vztahů je přitom čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a § 1012 občanského zákoníku. Z těchto dokumentů vyplývá, že každý se musí starat o své vlastnictví tak, aby neomezoval práva jiných osob, neobtěžoval je a nezpůsoboval jim újmu. V mezích zákona má ale právo se svým majetkem každý nakládat libovolně. Úprava sousedských práv je navíc dispozitivní. To znamená, že sousedé si mezi sebou mohou ujednat práva odchylně od jejich zákonné úpravy – a to prostřednictvím smlouvy nebo věcněprávně prostřednictvím věcného břemene.

Čtěte také: Může vás pronajimatel vyhodit z nájmu kvůli psovi nebo kouření?

Zdroj: Depositphotos

Spory vlastníků bytů se sousedy

O tom, čeho se musí vlastník zdržet, hovoří § 1013 občanského zákoníku. Je nutné, aby odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy apod. nevnikaly na pozemek sousedů. V praxi sem tedy můžeme uvést nejčastější podstaty sporů, jako je kouření, hlasitá hudba, vytopení, anebo třeba dupání dětí.

Problematickým bodem tohoto paragrafu ale je, že imise nesmí být způsobeny v takzvané míře nepřiměřené místním poměrům. Chování nad tuto míru se opravdu musí posoudit v kontextu místních zvyklostí odpovídajících dané lokalitě a poměřuje se s tím, co je v místě objektivně tolerováno a považováno za běžné. Dokázat tedy, že je zápach od sousedů až nepřiměřeně velký nebo častý, je poměrně složité.

„Kromě § 1013 se na sousedské spory aplikuje řada dalších právních předpisů podle dané situace. V případě rušení nočního klidu se například jedná o § 34 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v případě problémů s temperováním okolních prostor o vyhlášku č. 194/2007 Sb. upravující pravidla vytápění, v případě přerostlých stromů o vyhlášku č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, a v případě sporů o oplocení mezi pozemky o § 1024 NOZ o rozhradách. Možností je opravdu mnoho,” dodává Smolík.

Čtěte také: Do nájemní smlouvy lze dát nově smluvní pokutu. Kdy ji budete muset platit a jak bude vysoká?

Obtěžující sousedé v nájmu a s kým problém řešit

Spory v domech přirozeně vznikají i mezi nájemníky, kteří byty nevlastní a jsou s nimi spojeni jen smlouvou s pronajímatelem. Tento vztah upravuje celý oddíl 3 občanského zákoníku. Pro řešení sousedských sporů je v tomto ohledu důležité, aby poškozený soused uplatňoval své stížnosti a žádosti o nápravu škody u samotného vlastníka bytové jednotky, tedy pronajímatele. Právě ten je za byt v konečném důsledku odpovědný a v krajních případech může problematického nájemníka z nájmu i vypovědět.

Jestliže je pak v nájmu samotný poškozený, měl by se taktéž v případě vážného sporu obrátit na svého pronajímatele – ten má totiž povinnost zajistit svým nájemníkům plnohodnotné užívání bytu, a měl by si tedy se škůdci poradit, aby poškozeným nevznikl nárok požadovat slevu z nájmu.

Čtěte také: Kdo hradí opravy v pronájmu: nájemce, nebo majitel?

Pomůže něčemu domovní řád?

Domovní řád má na nástěnce každý bytový dům. Nejčastěji v něm najdete, že se obyvatelé domu a jejich domácí mazlíčci musí zdržet znečišťování společných prostor a nezpůsobovat škody v domě a na jeho pozemcích. Dále také vždy pojednává o nočním klidu.

O domovní řád se lze tedy v určitých případech opřít také. Pokud by domluva s problematickými sousedy nepomohla, vlastník může ještě před právníkem situaci řešit se správcem objektu v případě SVJ anebo s bytovým družstvem.