Jak se daní odstupné?

V některých případech máte v souladu s obdržením výpovědi ze zaměstnání nárok na zákonné odstupné. Pokud vám však není vyplaceno, můžete využít možnosti čerpat alespoň to kompenzační. Jak v obou případech dochází ke zdanění?

Dozvíte se:

• Kdy náleží odstupné?
• Jak vysoké je odstupné ze zaměstnání?
• Jaké daně se odvádí z odstupného?
• Kdy se na odstupné uplatní zvýšená sazba daně?
• Kompenzační odstupné z úřadu práce a daně

Kdy náleží odstupné?

Dle § 52 zákoníku práce má zaměstnanec nárok na odstupné, jestliže dostal od zaměstnavatele výpověď z důvodu

• nadbytečnosti z organizačních důvodů,
• zdravotních překážek způsobených výkonem práce,
• přemístění zaměstnavatele nebo jeho části,
• zrušením zaměstnavatele nebo jeho části.

Důležité je vědět, že aby vám odstupné náleželo, musí vám být daná výpověď. Pokud dáte z výše uvedených důvodů výpověď vy, ztrácíte nárok. Jestliže by za vámi pak zaměstnavatel přišel s tím, že by mohl být pracovní poměr ukončen vzájemnou shodou anebo dohodou, na odstupné je nárok pouze tehdy, pokud je v dokumentu písemně uvedeno, že zaměstnanec má nárok na odstupné, neboť se dohoda uzavírá z důvodů uvedených výše.

Na to tedy pozor, neboť zaměstnavatelé často využívají neznalosti svých pracovníků, nutí je uzavřít dohodu, aby jim odstupné nemuselo být vyplaceno.

Čtěte také: Co je další odstupné (vedle odstupného podle zákoníku práce) a kdo na něj má nárok?

Jak vysoké je odstupné ze zaměstnání?

Výše odstupného je závislá na objemu vašeho průměrného měsíčního výdělku, ale i na tom, jak dlouho u zaměstnavatele pracujete.

Jestliže váš pracovní poměr trval méně než 1 rok, vzniká vám nárok na jednonásobek průměrného výdělku. Pokud jste v práci strávili 1 až 2 roky, máte dostat dvojnásobek, a jestliže 2 roky a více, od zaměstnavatele vám náleží alespoň trojnásobek.

Čtěte také: 5 případů, kdy nedostanete odstupné

Zdroj: Depositphotos

Jaké daně se odvádí z odstupného?

Ze zákonného odstupného se neplatí sociální ani zdravotní pojištění, což znamená, že už i pokud byste měli nárok na odstupné ve výši jednoho průměrného výdělku, bude vyšší než vaše čistá mzda nebo plat.

Nicméně z odstupného se platí daň z příjmů fyzických osob ve výši 15 %, a pokud je vaše měsíční výplata společně se zákonným odstupným nadprůměrné vysoká, uplatňuje se i 23% sazba. Ta od roku 2020 nahrazuje solidární přirážku.

Kdy se na odstupné uplatní zvýšená sazba daně?

23% sazba daně se uplatní, když bude váš měsíční hrubý příjem s odstupným vyšší než 155 644 Kč. Z částky pod tento limit se uplatní 15% sazba, nad limitem pak 23% sazba daně.

Nicméně rozdíl obou sazeb, čili 8 %, vám mohou v ročním zúčtování daně vrátit. Děje se tak tehdy, pokud příjem za celý kalendářní rok nepřekročí 48násobek průměrné mzdy. Ta byla pro rok 2022 vládním nařízením stanovena na 38 911 Kč. Roční příjem tedy musí být do částky 1 867 728 Kč, abyste získali daňovou vratku.

Čtěte také: Kdo bude letos platit daň z příjmů vyšší než 15 %?

Kompenzační odstupné z úřadu práce a daně

Pokud vám zaměstnavatel např. z důvodu platební neschopnosti v rámci insolvence nevyplatil mzdu, při splnění podmínek vám ji může vyplatit Úřad práce ČR. Stejně to navíc funguje i s nevyplacením odstupného.

Taková kompenzace odstupného jakožto nástroje státní politiky zaměstnanosti je příjem, který je osvobozen nejen od odvodů na sociální a zdravotní pojištění, ale i od daně z příjmů fyzických osob.

Vzhledem k tomu, že navíc slouží na pokrytí doby, kdy jste bez vlastního zavinění skončili bez finančních prostředků, vám po dobu jeho čerpání nenáleží podpora v nezaměstnanosti. Rozhodně o ni však nepřijdete. Pouze se nárok na ni posune a může na čerpání kompenzačního odstupného plynule navázat.

Čtěte také: Kdy musí zaměstnanec vrátit odstupné?