Na co si dát jako OSVČ pozor u přivýdělků na DPP a DPČ

20.06.2022 | , Finance.cz
DANĚ


Nemáte momentálně tak vysoké zisky v podnikání, nebo si prostě jen chcete vyzkoušet práci, která nelze dělat na živnost? Jaké se vám nabízejí možnosti? Kdy musíte zisky z dohod uvádět v daňovém přiznání?

Dohoda o provedení práce i dohoda o pracovní činnosti přináší odlišné limity pro odvod pojistného a daňové povinnosti. Na co jako OSVČ při práci na dohody nesmíte zapomenout?

OSVČ a DPP a DPČ

Zdroj: Pixabay

Dohoda o provedení práce (DPP)

Nejoblíbenější smlouvou mimo hlavní pracovní poměr je dohoda o provedení práce. Na dohodu o provedení práce můžete jako živnostník pracovat klidně u více zaměstnavatelů, ovšem maximálně 300 hodin za kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele. Výdělky z jednotlivých DPP se nesčítají.

Po vyčerpání 300 hodin/rok vám může zaměstnavatel nabídnout přechod na dohodu o pracovní činnosti, která není limitovaná ročně, ale měsíčně.

Při výdělku do 10 000 Kč (včetně této částky) se vám nebude z příjmu odvádět zdravotní a sociální pojištění. Zdanění příjmu z této dohody bude záležet na tom, zda jste podepsali nebo nepodepsali prohlášení poplatníka k dani. O zdanění z dohod se více dozvíte v odstavci níže o podání daňového přiznání. Vždy vám ale z výdělku bude sražená daň pomocí srážkové či zálohové daně.

Jestliže si na DPP vyděláte nad zákonný limit, tedy od 10 001 Kč, odvede se vám z výdělku zdravotní i sociální pojištění. Tímto krokem, kdy za vás zaměstnavatel začne platit pojištění, se vaše samostatná výdělečná činnost stává vedlejší, s čímž souvisí jiné podmínky pro platbu pojištění a ohlašovací povinnost na příslušných institucích (živnostenském a finančním úřadu, OSSZ a zdravotní pojišťovně).

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

Další možností, jak začít vykonávat závislou činnost, je prostřednictvím dohody o pracovní činnosti. Využívaná je třeba tehdy, když zaměstnanec nemá žádný jiný příjem ani za něj neplatí zdravotní pojištění stát (např. studenti).

Při výdělku do 3499 Kč (včetně této částky) na DPČ se z výdělku neodvádí odvody na zdravotní a sociální pojištění. Nad tuto částku (3500 Kč) za vás již zaměstnavatel bude muset pojištění odvést. Daň z příjmu se odvádí opět dle podepsaného prohlášení poplatníka daně.

I DPČ je časově omezené, ovšem ne na kalendářní rok. Můžete při ní průměrně pracovat pouze polovinu týdenní pracovní doby, tedy 20 hodin. Měsíčně to tedy vychází na 80 hodin.

Takové časové omezení ale neznamená, že 20 hodin týdně nemůžete překročit, protože se jedná pouze o průměr. Klidně můžete jeden týden vynechat a ten další pracovat každý den 8 hodin.

Kdy musíte příjem z dohod uvést v daňovém přiznání?

Jako OSVČ musíte každý rok podávat daňové přiznání, pokud tedy nejste v režimu paušální daně. Jestliže jste v režimu paušální daně a chcete si začít vydělávat prací pro zaměstnavatele, budete nejspíše muset z režimu paušálu vystoupit (dle podepsání prohlášení a výše výdělku). 

Podávat přiznání nemusí ti, kterým se příjem daní srážkovou daní, tedy ti, kteří nepodepsali prohlášení poplatníka (růžový formulář). Ostatní OSVČ, kteří vykonávají závislou činnost a jejich příjmy podléhají zálohové dani, musí tyto zisky uvést v každoročním daňovém přiznání. Pro vyplnění přiznání budete muset požádat zaměstnavatele o potvrzení o zdanitelných příjmech.

Pozor: Pokud nepodepíšete prohlášení k dani a váš výdělek přesáhne stanovené limity na DPP 10 000 Kč a DPČ 3499 Kč, bude váš výdělek rovněž podléhat zálohové dani, tudíž jej musíte uvést v daňovém přiznání.

Porovnání zdanění u DPP a DPČ při podepsání a nepodepsání prohlášení poplatníka k dani rozepisujeme v našem článku.

Kdy se z vašeho podnikání stane vedlejší činnost?

Jestliže si prací na dohody vyděláte nad zákonné limity, při kterých je odváděno zdravotní a sociální pojištění, stává se vaše podnikání vedlejší činností.

Budete tedy platit pojištění dle svých skutečných příjmů až po podání přehledů na OSSZ a zdravotní pojišťovnu.

U OSVČ, které podnikají na hlavní činnost, se odvody na zdravotní pojištění počítají z vyměřovacího základu. Pokud ale není vyšší než minimální vyměřovací základ, vychází se právě z minimálního vyměřovacího základu. To ovšem neplatí u vedlejší činnosti, u té se ZP platí podle skutečného výdělku.

V prvním roce podnikání na vedlejší činnost se neplatí měsíční zálohy na zdravotní pojištění, to se vypočítá a odvede až po podání přehledu na zdravotní pojišťovnu.

Sociální pojištění dokonce nemusíte platit vůbec v případě, že váš výdělek na živnost nepřesáhne v roce 2022 93 387 Kč.

Změnu přechodu z hlavní činnosti na vedlejší je potřeba oznámit živnostenskému úřadu, který by měl informovat také finanční úřad, OSSZ i zdravotní pojišťovnu. Tyto nahlášené změny je lepší si vždy ověřit u konkrétní instituce.

Tip: Kdy je podnikání bráno jako vedlejší?


Čtěte také:

Jaké nastanou změny u paušální daně v roce 2023?

Jak zdanit příležitostný příjem?

Jak je to se sociálním pojištěním po podání přehledu u činnosti vedlejší

 

Autor článku

Veronika Němcová

Veronika Němcová

Redaktorka Finance.cz


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 7 krát

Články ze sekce: DANĚ