Nezabavitelné minimum pro dlužníka v exekuci bylo, je a bude vyšší, než si někteří soudci a exekutoři mysleli

Čísla určující, jak moc bude postižena mzda dlužníka, který upadl do exekuce, se každý rok mění k počátku nového roku. Někdy i v průběhu kalendářního roku. Vždy je, resp. zatím bylo jasné, co musí zůstat dlužníkovi jako nezabavitelné minimum a co strhne zaměstnavatel na příkaz exekutora na splácení dluhů. Jenomže letos to bylo zmatečné.

• Jaká čísla od statistiků rozhodují
• Čísla, která pak určují, co zůstane dlužníkovi a co mu bude strženo
• V čem byl problém
• Jaká čísla platila a platí

Jaká čísla od statistiků rozhodují

Míra srážek se odvíjí od dvou čísel vyhlašovaných ve Sbírce zákonů. A to od výše životního minima jednotlivce, které je čas od času valorizováno. A pak od výše tzv. normativu nákladů na bydlení určovaného na základě statistických údajů pro účely státní sociální podpory. Tento normativ je určován pravidelně vždy k 1. lednu nového roku. Právník Richard W. Fetter nás s přihlédnutím k dotazům dlužníků upozornil, že bez ohledu na to, jaké jsou skutečné rodinné poměry dlužníka (zda je ženatý (vdaná), nebo ne, kolik má dětí), v jak velké obci nebo městě dlužník žije, a bez ohledu na to, zda je vlastníkem domu či bytu, nebo je v nájmu, se vždy uplatní

• životní minimum jednotlivce a
• částka normativu nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel.

Čísla, která pak určují, co zůstane dlužníkovi a co mu bude strženo

Exekučně nezabavitelná částka, která se počítá z čisté mzdy dlužníka právě na něj samotného, činí 3/4 součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení. Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu pak činí 1/3 dlužníkovy nezabavitelné částky. A částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy (právě po odečtení nezabavitelných částek) srazí bez omezení, činí dvojnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení. Tato částka se pak rozděluje na třetiny, přičemž dlužníkovi zůstávají 2 třetiny, pokud se sráží pro nepřednostní pohledávku. A třetina připadá věřiteli. Nebo dlužníkovi zůstává jen 1 třetina a pak věřiteli připadají 2 třetiny zbytku čisté mzdy. Ovšem všechno nad částku dvojnásobku součtu životního minima jednotlivce a onoho normativu už připadá věřiteli nebo věřitelům.

Čtěte také: Jak se počítají srážky ze mzdy, na kterou je uvalena exekuce?

Zdroj: Depositphotos

V čem byl problém

Životní minimum jednotlivce činilo pro leden, únor a březen 2022 3860 Kč. Od mzdy za měsíc duben se počítá s valorizovanou částkou 4250 Kč. (A od mzdy za červenec se bude počítat se znovu valorizovanou částkou 4620 Kč.) Tady je vše jasné.

Rozdílné názory však měli soudci, exekutoři, právníci ministerstev práce a sociálních věcí a spravedlnosti na to, s jakou výší onoho normativu počítat.

Čtěte také: Jak vysoké je nezabavitelné minimum dlužníka, který má exekuci na mzdu? Jak se zvýšilo?

Používaný normativ nákladů na bydlení byl od začátku roku, tedy od 1. ledna, jak je obvyklé, stanoven vládou na novou hodnotu 6815 Kč. Ovšem s účinností od 28. 1. 2022 rozhodli zákonodárci (parlament) o jeho dalším navýšení o 1120 Kč. Někteří soudci (zvláště v působnosti českobudějovického a královéhradeckého krajského soudu) a s nimi i další právníci ovšem toto druhé zvýšení při exekucích nezohledňovali. Jako by ho nebylo. A tak nebylo jasné, jaká platí čísla pro srážky ze mzdy. Postupovalo se různě.

Jaká čísla platila a platí

Nejvyšší soud však nečekal, až bude s odstupem času řešit nějaký spor o míru srážek, kterého se bude účastnit dlužník, věřitel nebo zaměstnavatel či exekutor, nýbrž, jak nás upozornil a kvitoval postup Nejvyššího soudu právník Richard W. Fetter, urychleně vydal sjednocující výkladové stanovisko pro exekuce a oddlužení.

„Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému (dlužníkovi) nesmí být sražena z měsíční mzdy, se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená nařízením vlády č. 507/2021 Sb.) zvyšuje o částku uvedenou v ustanovení § 26a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb.“ (Nejvyšší soud / Právní věty rozhodnutí, schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu 8. června 2022, s upozorněním na stanovisko sp. zn. Cpjn 202/2022, kde Nejvyšší soud sjednotil výklad pojmu „nezabavitelná část“ (nsoud.cz).)

Pro exekuci na mzdu nebo plat dlužníka či na sociální dávky, s nimiž se zachází jako se mzdou – např. starobní či invalidní důchod, tak platí tato čísla:

Příklad

Čistá měsíční mzda ženatého zaměstnance s jedním nezaopatřeným dítětem činí za květen 21 232 Kč. Odečte se nezabavitelná částka 9138,75 Kč na dlužníka + 2 × 3046,25 na vyživované osoby (manželku a dítě). Celková nezabavitelná částka je tedy 15 231,25 Kč, resp. po zaokrouhlení (na celou korunu nahoru) 15 232 Kč. Zbytek čisté mzdy činí 6000 Kč, který se rozdělí na tři třetiny po 2000 Kč. Na úhradu nepřednostní pohledávky připadne jedna třetina zbytku čisté mzdy čili 2000 Kč. O tyto peníze dlužník přijde. Zaměstnanci zůstává 19 232 Kč čistého. (Ze zbytku čisté mzdy 2 × 2000 Kč + nezabavitelná částka 15 232 Kč.)

Jestliže by však exekuce byla nařízena pro uspokojení přednostní pohledávky, pak by byly sraženy dvě třetiny zbytku čisté mzdy čili 4000 Kč. Dlužníkovi by zůstaly jen 17 232 Kč sestávající z nezabavitelné částky 15 232 Kč a jedné třetiny zbytku čisté mzdy 2000 Kč.

Další valorizace životního minima od 1. 7. 2022 se týká až červencové mzdy, takže se projeví až při jejím zúčtování v srpnu. O tom, včetně náhodných příkladů, zase někdy příště.

Čtěte také: Co nesmí zabavit exekutor?