Vyšší příjmy, ale nižší důchod v příkladech

24.07.2023 | , Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


Někteří žadatelé o starobní důchod mají v produktivním věku vyšší příjmy než jejich známí, a přitom obdrží nižší měsíční důchod. Jak je to možné? Podívejme se na vybrané příklady.

Výpočet důchodu ovlivňuje celý průběh pojištění, tj. nejenom rozhodné příjmy, ale i získaná doba pojištění. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2023 se do rozhodných příjmů započítávají příjmy v letech 1986 až 2022, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Při odchodu do předčasného starobního důchodu je navíc potřeba počítat s krácením za předčasnost, které je v některých případech vyšší, než by někteří žadatelé o starobní důchod očekávali. Důvody pro nižší starobní důchod při vyšších příjmech jsou v praxi v zásadě tři, jak si ukážeme v praktických příkladech. 

  1. Nízká doba pojištění a nízký důchod
  2. Nehodnocené příjmy a důchod
  3. Odchod do předčasného důchodu

Příklad 1: Nižší doba pojištění

Paní Adéla má osobní vyměřovací základ (průměrnou hrubou měsíční mzdu za hodnocené roky v současné hodnotě) ve výši 34 000 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 46 let. Paní Marie má osobní vyměřovací základ 42 000 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 41 let.

Paní Adéle je v červenci (tedy již se zohledněním mimořádné červnové valorizace) přiznán starobní důchod ve výši 19 949 Kč. Paní Marii je v červenci přiznán starobní důchod ve výši 19 572 Kč.

Paní Adéla má vyšší důchod než paní Marie, přestože má osobní vyměřovací základ nižší o 8000 Kč, důvodem je získání doby pojištění vyšší o 5 let. Doba pojištění hraje při výpočtu starobního důchodu významnou roli a každý rok pojištění významně zvyšuje měsíční částku starobního důchodu.

Tip: O kolik se vám zvýšil důchod od června 2023?

Zdroj: Depositphotos

Příklad 2: Nehodnocené příjmy

Pan Martin měl v produktivním věku nejenom příjmy ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti, ale i pasivní příjmy z kapitálového majetku a z nájmu. Pro důchodové účely se však hodnotí pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Vysoké pasivní příjmy podle § 8 a § 9 zákona o daních z příjmů tedy panu Martinovi jeho osobní vyměřovací základ nezvýšily, neboť z těchto příjmů se sociální pojištění neplatilo. Osobní vyměřovací základ pana Martina je tedy 39 000 Kč a získaná doba pojištění 45 let. 

Pan Jakub měl v produktivním věku nižší příjmy, ale všechny podléhaly sociálnímu pojištění, a jeho osobní vyměřovací základ je tedy 40 000 Kč a dobu pojištění má rovněž 45 let.

Panu Martinovi je v červenci přiznán starobní důchod ve výši 20 510 Kč a panu Jakubovi je v červenci přiznán starobní důchod 20 689 Kč. Osobní vyměřovací základ vyšší o tisícikorunu zvýší tedy panu Jakubovi starobní důchod o 179 Kč oproti panu Martinovi.

 

Příklad 3: Odchod do předčasného důchodu

Paní Simona má osobní vyměřovací základ 34 000 Kč, získala dobu pojištění v rozsahu 44 let a v červenci odejde do řádného starobního důchodu. Paní Simoně je přiznán řádný starobní důchod ve výši 19 275 Kč. 

Paní Romana odejde v červenci do předčasného důchodu o necelé dva roky dříve. I při dřívějším odchodu do předčasného důchodu získala paní Romana dobu pojištění v rozsahu 44 let. Osobní vyměřovací základ má paní Romana 43 000 Kč. Paní Romaně je přiznán předčasný důchod 18 813 Kč.

Přestože paní Romana má osobní vyměřovací základ vyšší o 9000 Kč než paní Simona a získala stejnou dobu pojištění, má měsíční důchod nižší z důvodu krácení za předčasnost.

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 3.5
Hlasováno: 28 krát

Články ze sekce: DŮCHODY A DÁVKY