Jak se bránit, když jste dostali od soudu platební rozkaz?

Dozvíte se:

• Musí jít o peníze
• Nárok na zaplacení musí být zřejmý
• Nárok na zaplacení je třeba soudu doložit
• Co je obsahem platebního rozkazu
• Kdy je platební rozkaz nepřípustný
• Musí dojít ke skutečnému doručení rozkazu do vlastních rukou
• Obranou proti rozkazu je odpor
• Proti směnečnému nebo šekovému rozkazu jsou obranou námitky

Musí jít o peníze

Platební rozkaz je vydáván soudem ve zkrácené a zrychlené proceduře. Platební rozkaz může být vydán, jen pokud je v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky. Platební rozkaz tak soud vydá, jen pokud se žalobce (navrhovatel) domáhá po žalovaném (odpůrci) zaplacení peněz. Nic jiného (třeba spor o určení vlastnictví) tímto způsobem nelze řešit.

Nárok na zaplacení musí být zřejmý

Uplatněné právo na zaplacení určité částky musí jasně vyplývat ze skutečností uvedených navrhovatelem v podání soudu - žalobě. Soud tak vychází z tvrzení žalobce. Ten by proto měl ve vlastním zájmu řádně vylíčit tzv. skutkový stav věci, tedy popsat, o co ve sporu jde, proč se domáhá zaplacení peněz, na čem zakládá svůj nárok.

Právo na zaplacení musí mít oporu v tvrzení a navržených důkazech. Listinné důkazy je třeba soudu předložit spolu s žalobou. Podaná žaloba doprovázená předloženými důkazy musí soudce přesvědčit, že nárok na zaplacení je dán.

Čtěte také: Jakým způsobem může zaměstnanec vymáhat nevyplacenou mzdu po zaměstnavateli?

Nárok na zaplacení je třeba soudu doložit

Žalobce např. soudu předloží smlouvu, na jejímž základě mu mělo být zaplaceno, dále neuhrazenou fakturu, upomínku, kterou obeslal neplatící stranu. Soud pak může, ale nemusí platební rozkaz vydat. Vydání platebního rozkazu závisí na úvaze soudu, který vychází z toho, co mu žalobce předložil. Soud může vydat platební rozkaz, i když to žalobce nenavrhl. (Má-li však soud pochybnosti o nároku na zaplacení, platební rozkaz nevydá.)

Žalovaný zatím není soudem slyšen ani se nemůže k žalobě vyjádřit. Žalovaného soud nemusí vyslechnout, a proto před vydáním platebního rozkazu s účastníky řízení (žalobcem a žalovaným) neprobíhá žádné jednání v soudní síni. Přelíčení se (zatím) nekoná.

Zdroj: Depositphotos

Co je obsahem platebního rozkazu

V platebním rozkazu soud žalovanému uloží, aby

• do 15 dnů od doručení platebního rozkazu žalobci zaplatil uplatněnou pohledávku (peněžitou částku) a náklady řízení (zejména soudní poplatek a další soudní výlohy, jako např. náhradu palmáre pro advokáta, pokud sepsal žalobu advokát, nebo
• aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který platební rozkaz vydal.

Kdy je platební rozkaz nepřípustný

Platební rozkaz však nelze vydat,

• není-li znám pobyt žalovaného;
• má-li být platební rozkaz doručen žalovanému do ciziny;
• je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.

Nevydá-li soud platební rozkaz, ať už proto, že jej ve věci vydat nesmí, anebo proto že nebyly splněny všechny podmínky pro jeho vydání, nařídí soud jednání.

Musí dojít ke skutečnému doručení rozkazu do vlastních rukou

Platební rozkaz je třeba doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení (fikce doručení pro nepřevzetí písemnosti) je vyloučeno. Nelze-li platební rozkaz doručit, byť jen jednomu ze žalovaných (je-li žalováno více osob), soud jej zruší v plném rozsahu. Zrušení platebního rozkazu ovšem neznamená zamítnutí žaloby a není nutně neúspěchem žalobce. Rozhodnou poznatky soudu v dalším řízení.

Čtěte také: Jak vymáhat dlužné výživné, aby vám bylo vyplaceno přes úřad práce?

Obranou proti rozkazu je odpor

Platební rozkaz, proti němuž nebyl včas podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku, tedy konečného, závazného a vykonatelného soudního rozhodnutí. (Pozdě podaný odpor soud odmítne.) Žalobce si pak opatří potvrzení o právní moci platebního rozkazu a jeho vykonatelnosti a může přistoupit k navržení exekuce proti dlužníkovi.

Podá-li však i jen jeden ze žalovaných včas odpor, ruší se tím platební rozkaz v plném rozsahu a soud nařídí jednání. Za podání odporu se (na rozdíl od podání návrhu na vydání platebního rozkazu) nevyměřuje soudní poplatek.

Odpor by měl být odůvodněn. V písemném odporu je třeba vyjádřit, proč odmítá žalovaný zaplatit, a také navrhnout a případně ihned předložit soudu důkazy, které zpochybňují nárok žalovaného na zaplacení peněžité částky. Nicméně i kdyby žalovaný jen napsal, že podává odpor, že nesouhlasí s placením, musí to brát soudce v potaz. Pro nedostatek odůvodnění totiž nelze odpor odmítnout. Soud v takovém případě znovu vyzve žalovaného, aby se k věci vyjádřil, navrhl na podporu svých tvrzení vlastní důkazy apod., ale platební rozkaz musí být zrušen.

Proti směnečnému nebo šekovému rozkazu jsou obranou námitky

Zvláštním typem platebního rozkazu je platební rozkaz směnečný nebo šekový. Předloží-li žalobce v prvopisu směnku nebo šek, o jejichž pravosti není důvodu pochybovat, a další listiny nutné k uplatnění práva, vydá na jeho návrh soud směnečný (šekový) platební rozkaz. V něm žalovanému uloží, aby do 15 dnů zaplatil žalobcem požadovanou částku a náklady řízení, nebo aby v téže lhůtě podal námitky (nikoliv odpor). V námitkách je pak třeba uvést vše, co žalovaný proti platebnímu rozkazu namítá.

Nepodá-li žalovaný včas námitky, má směnečný (šekový) platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku. Podá-li žalovaný včas námitky, nařídí soud k jejich projednání jednání. K námitkám později vzneseným však již nelze přihlížet. (Naproti tomu, byl-li vydán běžný platební rozkaz, může žalovaný vznášet nové argumenty ve svůj prospěch a předkládat další dotazy až do doby, než soud ukončí dokazování.)

Čtěte také: Jak správně vystavit směnku a následně ji efektivně vymáhat