Z jakého přivýdělku za rok 2022 platí zaměstnanci nejnižší daně?

Zaměstnanci mohou mít další příjem nejen z dalšího zaměstnání, ale i ze samostatné výdělečné činnosti nebo z pasivních příjmů. Ze závislé činnosti může druhý příjem plynout nejen z některé z pracovních dohod, ale i ze zkráceného úvazku. Pro porovnání míry zdanění budeme u každého přivýdělku níže posuzovat roční přivýdělek ve výši 120 000 Kč. Ve všech případech počítáme s tím, že slevu na poplatníka v plné míře vyčerpá zaměstnanec u svého hlavního zaměstnavatele, u kterého má podepsáno prohlášení k dani. Zdanění přivýdělku si vždy spočítáme za celý kalendářní rok 2022. 

1. Zdanění příjmu z dohody o provedení práce
2. Zdanění příjmu ze zkráceného úvazku
3. Zdanění příjmu ze samostatně výdělečné činnosti
4. Zdanění příjmu z pronájmu

Zdroj: Shutterstock

Příklad 1: Přivýdělek na DPP 

Paní Zuzana si ke svému hlavnímu zaměstnání po celý rok 2022 přivydělávala na dohodu o provedení práce pro druhého zaměstnavatele XY. Hrubá měsíční odměna byla vždy 10 000 Kč, za celý rok 2022 tedy 120 000 Kč. Z žádné hrubé odměny neplatila paní Zuzana sociální ani zdravotní pojištění, neboť hrubá měsíční odměna byla do limitu. Když je hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně, nepodléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Na dani z příjmů však byla každý měsíc odvedena 15% srážková daň, měsíčně tedy 1500 Kč a za celý rok 18 000 Kč. Souhrnná efektivní daňová sazba z přivýdělku je tedy 15 %. 

Přiklad 2: Zkrácený úvazek po část roku

Paní Alena pracovala po celý rok 2022 pro zaměstnavatele AB a současně si začala od července přivydělávat na zkrácený úvazek pro zaměstnavatele XY. Hrubá měsíční mzda ze zkráceného úvazku je 20 000 Kč. Z každé hrubé mzdy bylo sraženo sociální pojištění (6,5 %), zdravotní pojištění (4,5 %) a daň z příjmů (15 %). Měsíční čistá mzda činila tedy 14 800 Kč a daňové odvody činily 5200 Kč. Celkem tedy bylo paní Aleně sraženo na daních 31 200 Kč (5200 Kč × 6 měsíců). Souhrnná efektivní daňová sazba z přivýdělku je tedy 26 %. 

Příklad 3: Samostatná výdělečná činnost

Zaměstnanec Filip si po celý rok 2022 přivydělával vedlejší samostatnou výdělečnou činností. Hrubý zisk pana Filipa za celý rok 2022 činil 120 000 Kč. Skutečné výdaje má pan Filip téměř nulové (činnosti na PC), proto uplatňuje 60% výdajový paušál, který platí pro ostatní živnosti. Daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti za rok 2022 má pan Filip ve výši 48 000 Kč (120 000 Kč − (120 000 Kč × 60 %)). Na dani z příjmů tedy z přivýdělku formou samostatné výdělečné činnosti zaplatí pan Filip 7200 Kč (48 000 Kč × 15 %). Na zdravotním pojištění 3240 Kč (48 000 Kč × 50 % × 13,5 %), zdravotní pojištění u vedlejší samostatné výdělečné činnosti se vždy vypočítává ze skutečného vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu, přičemž sazba zdravotního pojištění je 13,5 %. Sociální pojištění se z vedlejší samostatné výdělečné činnosti vůbec neplatí, když je hrubý zisk do limitu, což pan Filip splňuje, a sociální pojištění tedy neplatí. Pro celý kalendářní rok 2022 je limitem pro neplacení sociálního pojištění částka 93 387 Kč, která platí pro hrubý zisk (příjem ponížený o výdaje). Celkové daně z přivýdělku jsou tedy 10 440 Kč (7200 Kč + 3240 Kč). Souhrnná efektivní daňová sazba je 8,7 %. 

Příklad 4: Příjem z nájmu

Zaměstnankyně Lucie má mimo zaměstnání pravidelný příjem z nájmu ve výši 10 000 Kč. Roční příjem z nájmu má tedy 120 000 Kč. Skutečné výdaje spojené s nájmem má minimální, proto uplatňuje 30% výdajový paušál určený pro příjmy z nájmu. Daňový základ má paní Lucie ve výši 84 000 Kč (120 000 Kč − (120 000 Kč × 30 %)). Na dani z příjmů zaplatí paní Lucie 12 600 Kč (84 000 Kč × 15 %). Sociální pojištění ani zdravotní pojištění se u příjmů z nájmu neplatí. Zaplacením daně z příjmů si tedy splní paní Lucie veškeré daňové povinnosti. Souhrnná efektivní daňová sazba je 10,5 %.