57 kilogramů potravin ročně vyhodí průměrný Čech ze sídliště, jak to změnit?

Plýtvání potravin je téma, které rezonuje v Evropské unii, protože se na cestě od zemědělců na náš talíř vyhodí až třetina veškerých potravin, které jsou v EU vyprodukovány.

Ročně v členských zemí EU vyhodí přibližně 87,6 milionu tun potravin ročně a Česká republika rozhodně není výjimkou. Ve kterých domácnostech se plýtvá nejvíce?

• Do roku 2030 se EU zavázala snížit plýtvání potravinami o 50 %
• Kde se plýtvá potravinami nejvíce?
• Jak třídit potravinové zbytky na sídlištích?
• Kde končí nespotřebované potraviny?
• Projekty na učení zacházení s potravinami

Zdroj: Shutterstock

Do roku 2030 snížit plýtvání potravinami o 50 %

Státy Evropské unie se zavázaly snížit plýtvání potravinami o 50 %, zatím se ovšem příliš neví, jak na to. Proto vědci z Mendelovy a Karlovy univerzity zkoumají možnosti, jak předcházet plýtvání potravinami, protože snížení vyhozených potravin ušetří jednak peníze za jejich nakupování a dále rovněž výdaje za vývoz odpadu, protože potraviny jsou hlavně ve městech poměrně významnou složkou komunálního odpadu.

Až 50 % vyhozených potravin má původ u spotřebitele, tudíž je výhodné působit na spotřebitele, na jeho zvykové chování, které je ovšem těžké změnit.

O zbylou polovinu vyhozených potravin se dělí restauratéři, prodejci a producenti potravin.

Doposud ovšem v ČR neexistuje funkční řešení sběru potravinového odpadu, proto se na tento problém zaměřil tým Ley Kubíčkové z Ústavu marketingu a obchodu Provozně ekonomické fakulty.

Tip: Opravy rozbitého zboží se vyplatí, říká zakladatel Opravárny

V městech se potravinami plýtvá více, protože je lze hůře kompostovat či zkrmit

V rámci prvotního výzkumu vědců Mendelovy univerzity kolem docentky Ley Kubíčkové vyšlo najevo, že nejvíce potravin se vyhodí na sídlištích ve městech, kde se ročně vyplýtvá 53 kilogramů potravin na osobu (nepočítaly se všechny potraviny, například kosti, slupky, skořápky a další nezpracovatelné části potravin atp.), přičemž při zahrnutí vesnického a vilového obydlí průměr klesl na 33 kilogramů vyhozených potravin na osobu.

Čtyřčlenná domácnost vyhodí téměř 78 kilogramů jídla ročně.

Důvod je prostý, v současné době není snadné potraviny a obecně bioodpad na sídlištích zkompostovat či zkrmit. Nerudovsky se neví, „kam s nimi“.

Lidé na sídlištích mohou odvážet svůj bioodpad na svoji chalupu, kompostovat doma (například vermikompostéry), anebo jej „zkrmovat“ domácími mazlíčky, protože Češi jsou známými chovateli mazlíčků a odřezky zeleniny a ovoce jsou vítaným zpestřením jídelníčku nejednoho domácího mazlíčka.

Naopak na vesnicích mají lidé více možností zabránění plýtvání potravin, mohou snadněji kompostovat či zkrmit.

Na základní výzkum navazuje projekt Smart Food, kdy tým z Mendelovy univerzity přizval k projektu i vědce z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity, konkrétně z Ústavu chemie a biochemie a Ústavu aplikované a krajinné ekologie, a kolegy z Pedagogické fakulty Karlovy univerzity.

Tým si dává za cíl snížit hmotnost vyhozených potravin a také využít tento odpad pro další využití v zemědělství. Dosavadní výsledky pak vědci shrnuli v rámci tiskové konference v Brně 29. listopadu 2022.

Výsledky dalšího výzkumu Mendelovy univerzity o plýtvání potravin

Navazující výzkum Mendelovy univerzity proběhl na 1000 spotřebitelích ze sídlištní a bytové zástavby, kde téměř není jiná možnost, než potraviny vyhazovat do směsného odpadu.

Přičemž 13 % dotazovaných uvedlo, že třídit potraviny nechce, 10 % dotazovaných uvedlo, že již potraviny třídí.

Dalších 77 % dotazovaných je ochotno potraviny třídit, ale 48 % dotazovaných uvedlo, že zkrátka není kam vyhazovat odpad.

Dotazovaní jako nejlepší možnost uvedli, že by rádi vyhazovali do kontejnerů do 100 metrů od bydliště, kde by rovněž byly k dispozici biologicky rozložitelné sáčky na potraviny, a to nejlépe zdarma.

Významně méně dle respondentů plýtvají lidé s nízkými příjmy. Ale odhady jsou vždy významně nižší, než je realita (dle předchozího výzkumu).

Pečivem se dle dotazovaných příliš neplýtvalo, většinou se dojídá či zkrmuje domácími mazlíčky, ale předešlý výzkum ukázal plýtvání pečivem.

Kde končí vyhozené potraviny?

Vyhozené potraviny končí v komunálním odpadu, který se odváží nejčastěji do spaloven, přestože v sobě skýtají živiny, ze kterých by se mohlo stát cenné hnojivo.

Nicméně potraviny podléhají zkáze a je nutné zabezpečit mikrobiologickou a ekologickou nezávadnost vyhozených potravin pro další využití.

Je nutné ošetřit, aby se ve sběrných nádobách netvořily plísně a nebezpečné bakterie, proto vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity zkoumají, jak zabezpečit bezpečnost vyhozených potravin ve sběrných kontejnerech.

Postupně v potencionálních sběrných kontejnerech testovali tři látky:

• Tea Tree olej
• Kyselinu citronovou
• Hašené vápno

 Tyto látky měly omezit zápach a zabezpečit mikrobiologickou nezávadnost.

Nejlépe ze zkoumaných látek vyšel Tea Tree olej, který nejlépe eliminoval zápach. Nyní se vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity snaží vybalancovat správnou koncentraci Tea Tree oleje.

Třídění plastu, papíru, skla a kovů již máme pod kůží, nyní nastal čas potravin

Nákup, nakládání a i samotné vyhazování potravin je silně zvykové chování, které se špatně mění.

Proto je důležité začít u žáků na prvním stupni, kteří jsou nejcitlivější skupinou na učení správných návyků. Na propagaci zamezení plýtvání potraviny se zaměřili vědci z Ústavu marketingu a obchodu Mendelovy univerzity a Pedagogické fakulty Karlovy univerzity.

Výuka třídění odpadu patří do učiva základních škol již přes 2 dekády.

Dle vědců z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity a z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy nyní nastal čas na vzdělávání žáků základních škol o tom, jak neplýtvat potravinami, podobně jako je tomu u nauky o třídění odpadu.

Nejvíce citlivou skupinou jsou děti na prvním stupni, které se již v současné době mohou díky interaktivním aktivitám učit, jak zamezit plýtváním potravinami pomocí her a testů.

Dále by tým výzkumníků zapojil více influencery po děti i dospělé, protože i mladá generace se na potraviny dívá s respektem, ale často neví, jak uchovávat potraviny a zpracovat „zbytky“ potravin. Navíc dosavadní výsledky napovídají, že se zdražováním energií se z potravin stává luxusnější zboží.

Pro další rozvoj výzkumu je ovšem důležité sehnat další finance, ovšem již v dnešní době mají o výzkum plýtvání potraviny zájem ministerstva napříč resorty, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství a nyní i Ministerstvo financí, kde vítají výzkum spotřebitelského chování ohledně plýtvání potravin, vzdělávání dětí i dospělých ohledně péče o potraviny a rovněž i možnosti zpracování potravinového „odpadu“, protože náklady na odvoz komunálního odpadu téměř každoročně rostou a jsou významným výdajem obecních rozpočtů i samotných občanů.

Jak předcházet vzniku plýtvání potravinami?

To ovšem kromě žáků mnohdy neví ani široká veřejnost, nejjednodušší jsou tři základní pravidla:

1. Nakupovat potraviny chytře, nakupovat potraviny, které potřebuji, a v množství, které potřebuji
2. Správně skladovat potraviny
3. Dokázat zpracovat odřezky i potraviny na konci a do konce jejich trvanlivosti

Správným zacházením s potravinami, jejich chytrým nákupem a komplexním zpracováním potravin může rodina ušetřit až 40 000 Kč ročně, což již stojí za kvalitní food management.

---

Čtěte také:

Kolik každý Čech vyprodukuje ročně odpadu?

Jak se zbavit plastového odpadu: Američané z něj vyrábějí palivo

Jak na změnu trvalého bydliště?

---

Zdroj: Mendelova univerzita, Univerzita Karlova, Evropská komise