Kdo má nárok na vyšší nemocenské?

Nemocenské dávky i náhrada mzdy se počítají jen z části příjmu. Čím vyšší je příjem, tím méně se z něj započítává v jednotlivých intervalech (pásmech) výše příjmu. Příjmová pásma jsou určena tzv. redukčními hranicemi.

Náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti nebo karantény, tak není 100%. A ani nemocenské dávky, které vyplácí stát od 15. dne pracovní neschopnosti nebo karantény, nekompenzují výdělek ušlý z důvodu nemoci nebo úrazu plně.

• Výpočet vyměřovacího základu pro určení výše nemocenské
• Kdo dostane nemocenské ve 100% výši?
• 100 % nemocenského nedostane zaměstnanec v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti

Zdroj: Depositphotos

Z příjmu za poslední rok se určí denní vyměřovací základ

Nemocenské se počítá z příjmu za posledních 12 měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém byl zaměstnanec uznán práce neschopným, nebo mu byla nařízena karanténa. Samozřejmě ne vždy lze počítat s příjmem za rok, a tak se může v praxi počítat i s obdobím kratším. Z příjmu se vypočítá tzv. denní vyměřovací základ. Započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období, kterým je zásadně právě období předchozích 12 kalendářních měsíců, se vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období.

Ovšem některé dny se do rozhodného období nepočítají, třeba dny, kdy měl zaměstnanec neplacené volno, nebo právě doba, kdy pobíral nemocenské dávky. Zaměstnance to chrání před snižováním vyměřovacího základu, který by mu pak přinesl nižší nemocenské dávky.

Tip: Nemocenská a OSVČ: Je lepší komerční, nebo státní pojištění?

Vyměřovací základ se redukuje

Pro účely výpočtu výše nemocenských dávek se zásadně nezohledňuje celý výdělek zaměstnance, ale jenom jeho určitá část. Zjištěný denní vyměřovací základ se zmenšuje prostřednictvím tzv. redukčních hranic.

1. redukční hranice činí 1345 Kč,
2. redukční hranice je představována částkou 2017 Kč,
3. redukční hranice je na úrovni 4033 Kč.

Redukce denního vyměřovacího základu pro výpočet nemocenského se provede tak, že se započte

• do 1. redukční hranice 90 % denního vyměřovacího základu,
• z části denního vyměřovacího základu mezi 1. a 2. redukční hranicí se započte 60 %,
• z části mezi 2. a 3. redukční hranicí se započte 30 % denního vyměřovacího základu,
• k části nad 3. redukční hranici se nepřihlédne, nad ní už se nic nezapočítává.

A z takto sníženého příjmu – denního vyměřovacího základu – se vypočítá výše nemocenské dávky za kalendářní den.

Procentní sazby pro výpočet nemocenského

• 60 % denního vyměřovacího základu od 15. do 30. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti či karantény,
• od 31. do 60. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti, popř. karantény, 66 % denního vyměřovacího základu a
• 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti či event. karantény.

Tip: Kalkulačka nemocenské pro rok 2023

Vyšší nemocenské pro ty, kdo zachraňují životy a majetek

Výše nemocenského za kalendářní den (tedy od 15. dne pracovní neschopnosti do jejího ukončení) však činí celých 100 % denního vyměřovacího základu v případech, kdy byl pojištěnec uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa v důsledku toho, že se prokazatelně podílel v obecném zájmu na hašení požáru, na provádění záchranných nebo likvidačních prací anebo na plnění úkolů ochrany obyvatelstva jako člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému.

Tato výhoda, že se nemocenské sice počítá z redukovaného příjmu jako i v jiných případech, ale činí 100 % tohoto příjmu, platí obdobně i pro člena ostatní složky integrovaného záchranného systému, který k této složce není v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru. Pojištěnec však musí příslušné okresní správě sociálního pojištění doložit příslušné potvrzení. Je jím potvrzení operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému o tom, že (pojištěnec) je členem jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo členem ostatní složky integrovaného záchranného systému a že k dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo v souvislosti s uvedenými skutečnostmi.

Náhrada mzdy však zvýhodněna není

Výhoda však neplatí v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti, kdy vyplácí náhradu mzdy za dobu nemoci nebo karantény zaměstnavatel. Průměrný hodinový výdělek se pro účely náhrady mzdy také redukuje podobně jako denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského, a to tak, že:

• do 1. redukční hranice 235,38 Kč se počítá 90 % průměrného hodinového příjmu,
• z hodinového příjmu nad 1. redukční hranici až do 2. redukční hranice 352,98 Kč se započte 60 % mzdy nebo platu,
• z hodinové mzdy nebo platu nad 2. redukční hranicí až do 3. redukční hranice 705,78 Kč se započte 30 % příjmu,
• z hodinového příjmu nad 3. redukční hranici už se nic nepočítá.

Náhrada mzdy nebo platu, popř. odměny z dohody o pracovní činnosti, pak činí 60 % takto stanoveného (redukovaného) hodinového výdělku. A to jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí.

Čtěte také: Čerpání nemocenského v souvislosti s porodem u OSVČ