Nevycházíte v důchodu s penězi? Požádejte si o sociální dávky

Senioři nejsou často informováni o tom, o jaké dávky si mohou zažádat a jak při tom postupovat. Proto jsme vybrali čtyři nejčastější dávky, na které může poživatelům starobního důchodu vzniknout nárok.

• Příspěvek na bydlení
• Příspěvek na živobytí
• Doplatek na bydlení
• Příspěvek na péči

Zdroj: Depositphotos

Příspěvek na bydlení

O příspěvek na bydlení mohou žádat ti, jejichž náklady na bydlení jsou vyšší než 30 % jejich příjmu. Většinou tak na příspěvek na bydlení dosáhnou převážně jednotlivci a páry žijící v nájmu. V menších částkách jej ale mohou dostat také lidé, kteří bydlí ve vlastním domě.

U starobních důchodců se bude nárok na příspěvek na bydlení posuzovat na základě výše důchodu a případně dalších příjmů všech členů domácnosti. Započítávají se také dávky z nemocenského pojištění, výživné, rodičovský příspěvek apod. Vždy se počítá s čistými příjmy. Příspěvek na péči se do příjmu nezapočítává.

Žádost o příspěvek na bydlení lze podat online nebo na pobočkách Úřadu práce. Od roku 2023 stačí prokazovat náklady spojené s bydlením pouze 2× za rok, a to za 1. a 3. čtvrtletí. Ostatní čtvrtletí jsou pouze dobrovolná.

Poživatelé důchodu nemusejí ani dokládat své příjmy, výši důchodu si totiž úředníci sami ověří u ČSSZ.

V jakých částkách vyšly jednotlivé příspěvky na bydlení u vzorových příkladů, si přečtěte v našem článku.

Příspěvek na živobytí

Příspěvek na živobytí je dávka hmotné nouze a je určen těm osobám a domácnostem, kterým po zaplacení nákladů spojených s bydlením již nezbývají další finance na úhradu nákladů spojených s žitím (potraviny, drogerie, oblečení, léky…). Jejich příjem je tedy pod hranicí životního minima.

Příspěvky na živobytí jsou úředníky přisuzovány individuálně, a to na základě zhodnocení celkové situace domácnosti, nelze je tedy vypočítat v přesné výši. Odvíjejí se ovšem od výše životního a existenčního minima a nesmí být menší než právě aktuální částka existenčního minima, nyní 3130 Kč.

Žádost o příspěvek na živobytí lze podat online nebo osobně na Úřadu práce prostřednictvím tohoto formuláře.

Výše příspěvku na živobytí se vypočítá jako rozdíl částky živobytí a příjmu sníženého o 30 % (o 35 % v Praze). Pro výpočet můžete využít kalkulačku.

Při výpočtu příspěvku na živobytí se neberou v úvahu některé příjmy v celé jejich výši, ale pouze jejich procentuální část. Například u důchodů se počítá s jejich 70 %.

Doplatek na bydlení

Nárok na doplatek na bydlení mají obecně ti, kteří zároveň mají nárok také na příspěvek na živobytí. Někdy ale Úřad práce tuto dávku přizná i tomu, kdo nemá kvůli vyšším příjmům nárok na příspěvek na živobytí, protože jsou jeho příjmy vyšší než částka živobytí. Příjmy nesmí přesáhnout 1,3násobek této částky.

Doplatek na bydlení se vypočítá jako rozdíl mezi náklady na bydlení (po odečtení příspěvku na bydlení) a příjmem zvýšeným o příspěvek na živobytí a poníženým o částku živobytí. Vzorové příklady důchodů a doplatků na bydlení si můžete prohlédnout zde.

Zažádat o doplatek na bydlení lze online, nebo osobně na pobočce Úřadu práce prostřednictvím tohoto formuláře.

Příspěvek na péči

Příspěvek na péči je určen lidem, kteří se kvůli svému zhoršenému zdravotnímu stavu nemohou postarat o sebe sami. Přiznání dávky je závislé na výsledcích sociálního šetření u žadatele v domácnosti či pobytovém zařízení. O stupni závislosti (rozlišují se čtyři stupně), a tedy i o výši příspěvku rozhoduje posudkový lékař správy sociálního zabezpečení. 

Příspěvek může být posílán přímo závislé osobě, nebo pobytové službě, která péči o klienta zajišťuje.

Žádost lze podat elektronicky či osobně na Úřadu práce prostřednictvím tohoto formuláře. Po podání této žádosti by měl úřad nejpozději do 30 dnů kontaktovat žadatele kvůli termínu sociálního šetření.

Související: Výše příspěvku na péči v roce 2023 a chystané změny ve valorizaci

Čtěte také: Kdo má nárok na okamžitou mimořádnou pomoc?