Nebojte se Basel II

Podle nedávného průzkumu již zmíněný segment korporátní klientely Basel II za hrozbu nepovažuje a objem poskytnutých úvěrů neklesl. Co se změnilo, jsou banky a vztahy mezi nimi a klienty - malými a středními firmami.
Podobný vývoj bude také v Česku, řekl Ekonomu Patrick Daems, člen představenstva a vrcholového managementu ČSOB. Tato banka, součást belgické bankopojišťovací skupiny KBC, je na tuzemském trhu ve financování zmíněné kategorie podniků dvojkou - za Komerční bankou.

Pružný nástroj. Pravidla Basel II určují, kolik kapitálu musejí banky udržovat jako polštář proti riziku. Podle Daemse banky, které začínají aplikovat Novou basilejskou kapitálovou dohodu, zjišťují, že je to dobrá věc, protože citlivěji a přesněji měří podstoupená rizika a při poskytování úvěrů postupují inteligentněji. Protože lépe vidí budoucí výsledek svých úvěrových operací, jsou schopny brát na sebe větší rizika a být pružnější. Předtím bylo rozhodování černobílé: úvěr poskytneme nebo neposkytneme. Nyní existuje více alternativ. Žadatel o úvěr může operovat svým ratingem, nabídnout větší či menší záruky a podle toho akceptovat nižší či vyšší cenu úvěru. I když je firma bez podnikatelské historie, bez řady finančních ukazatelů, může jí banka navrhnout zvýšení ceny či požadované záruky a úvěr dát. Ještě před dvěma lety by takového žadatele odmítla.
Dříve ČSOB hlavně přihlížela k tomu, zda jí podnikový klient splácí svůj dluh. Nyní si banky vzájemně vyměňují více informací. ČSOB zajímá chování klienta nejen vůči ní, ale také vůči jiným bankám.

Lepší, než se čekalo. Již od loňského roku posuzuje ČSOB žádosti podniků, obcí či bytových družstev o úvěr podle pravidel Basel II. K překvapení banky jsou výsledky pozitivní, prohlásil Aleš Pospíšil, ředitel útvaru pro malé a střední podniky. Původně si všichni mysleli, že pravidla Basel II úvěrování tohoto segmentu omezí. První výsledky však ukazují, že ČSOB je schopna lépe měřit riziko a díky tomu více úvěrovat. Složitosti jsou na straně banky, nikoli na straně klientů, od nichž banka dokonce požaduje méně údajů než v minulosti. Je totiž schopna nalézt klíčové ukazatele rizika a vyhodnotit je.
Pospíšil upozornil na to, že když banka poskytne více menších úvěrů většímu počtu podniků, je lépe diverzifikovaná, než když závisí na několika obřích úvěrech několika firmám.
David Borges, ředitel útvaru modelování a výkaznictví úvěrových rizik, také zmínil, že zatímco v minulosti ČSOB spíše čekala, až se na ni malé a střední podniky obrátí se žádostí o úvěr, nyní je díky moderním, dokonalejším modelům rizika schopna na základě údajů o hospodaření firmy vyhodnotit její rizikový profil a oslovit ji s nabídkou úvěru.

Transparentnost se vyplácí. Vztah mezi bankami a klienty se mění, zdůraznil Patrick Daems. Klienti by měli pochopit, že banky nyní uvažují jinak než v nedávné minulosti a pokusit se to využít ve svůj prospěch. Mohou přitom pružně operovat v trojúhelníku tvořeném ratingem jejich společnosti, zárukou a cenou za úvěr.
Co ČSOB doporučuje finančním manažerům malých a středních podniků? Asi nejdůležitějším doporučením je být otevřený vůči bance, plně rozkrýt finanční situaci své firmy a jasně sdělit účel použití důvěru. Samozřejmě platí, že čím zdravější finanční struktura společnosti, tím lepší pozice a podmínky. Ti manažeři, kteří mají zájem prezentovat objektivní hodnocení finanční situace své firmy, mohou využít ratingu malých a středních podniků. Projekt připravily Hospodářská komora hlavního města Prahy (HKP) a Czech Credit Bureau (CCB), partnery jsou ČSOB, Komerční banka a T-Mobile. Rating, který v jednání s bankami pomáhá, si podniky ze zmíněného segmentu mohou objednat prostřednictvím HKP a krajských hospodářských komor.

Karel Ježek, týdeník Ekonom