Světové ceny energií porostou pomaleji, v Česku naopak

Tento týden jsme se v rubrice finančních tipů a triků věnovali zdražování. Jeden článek byl zaměřen i na ceny plynu a elektřiny v Česku od 1.ledna příštího roku. Cena plynu vzroste o 4,8 % a elektřina o 8,9 %. Druhá a další vlna nás v roce 2006 nepochybně čekají také, což potvrzuje i citovaná prognóza Ministerstva financí.

Světové ceny energií jsou na tom zcela jinak, což dokládá studie úvěrové pojišťovny Euler Hermes, která byla zveřejněna v minulých dnech. Ceny porostou v roce 2006 o 2,7%. Pojišťovna koriguje svou předpověď z června 2005, kdy světový růst cen energií odhadla na celá 3%. Změnu prognózy vyvolal nečekaný a překvapivý pokles HDP, který ve většině zemí činí 0,6%.

Sestupná revize v předpovědích na rok 2006
Významný nárůst cen energií na konci roku 2005 a v roce 2006 vedoucí postupně k předpokládanému růstu inflace a poklesu ve spotřebě domácností a zisků společností se konat nebude, tvrdí studie. Změnili se totiž  předpovědi HDP, který  poklesl o 0,2% na 0,6%  ve většině zemí, zejména  v USA a eurozóně. Finsko zaznamenalo dlouhodobé problémy na jaře 2005, které snížily průměrný hrubý domácí produkt na rok 2005 téměř na nulu. Naopak Španělsko, Dánsko a Švédsko překvapilo dynamismem své domácí poptávky, který bude pravděpodobně pokračovat i v roce 2006, a bude kompenzovat zpomalování světové poptávky. Spojené království zahájilo cyklus snížení úrokové míry, která mu  umožní stabilizovat růst na 2%. Nově vznikající ekonomiky, zejména  v Asii, by měly zaznamenat střední snížení rychlosti růstu. Bezprostředně se tak zařadí za zpomalující se spotřebou v USA.

Celkově by v roce 2006 mělo být ekonomické prostředí o něco rizikovější,  není však, podle analýzy Euler Hermes,  důvod předpokládat významné zpomalení. V jiné době by prudké zvýšení cen nafty vyústilo v ostré zpomalení  ve světovém růstu a v hospodářský pokles v USA.  Poslední dva roky ale zvýšení ceny ropy nemělo stejný  inflační efekt jako v letech 1970 a 1980, a ani neotřáslo finančními trhy. Místo prudkého stoupání, jaké zaznamenaly na počátku 80.let, výnosy z obligací ve skutečnosti padaly tak jak šly ceny ropy nahoru. Ukázalo se, že  na trhu drahá nafta představuje riziko spíše k růstu než k inflaci.

Inflace kontrolovaná všude
Výjimečný nárůst v čínské průmyslové výrobě je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících zvýšení cen ropy. Čína ale současně přispívá ke snížení  světových cen  vyráběného zboží tím, že exportuje po celém světě a to nejen zboží levné, ale také čím dál tím více sofistikované a kvalitní. Čínský růst proto tvoří jak zdroj problémů, což je zvýšená cena ropy, tak i lék na ně v podobě nízkých cen ostatního zboží . Výsledkem je inflace, která je po celém světě  pod kontrolou. V zemích, kde je domácí poptávka dynamická, jako například v USA a ve Španělsku, nečiní inflace více než 3%. Spotřebitelé z toho vyjdou více méně stejně. Ale z výrobců se stávají poražení: zisky západních zemí jsou těžce zkoušeny. Zvláště těch, které patří k menším společnostem a subdodavatelům. Ti většinou nemají jak se dostat na světové trhy nebo se připojit k masivní vlně  firem mířících do zemí s levnou pracovní sílou. Výsledkem je, že mzdy a zaměstnání v průmyslu jsou velmi nestálé. Kromě současné ropné krize zůstává riziko devalvace problémem větším než návrat k inflaci ve starém průmyslovém světě, zvláště v Evropě.

Spojené státy americké
Podle analýz Euler Hermes se americký růst v druhé polovině tohoto roku znatelně zpomalí. Na vině budou vyšší úrokové sazby a dražší ropa. Americký růst by měl jít dolů téměř o celý stupeň v roce 2005 na 3,3% s dalším snížením o 0,8% v roce 2006 na 2,5%. Nicméně faktory odpovídající za tuto tendenci se v průběhu roku 2006 sníží, jak cena ropy tak i úroková sazba se ustálí a umožní tak ekonomice vyhnout se stagnaci.

Obchod USA: zpomalení  zisků v roce 2006
Po vzestupu o 14% v roce 2004, by letos měly obchodní zisky růst až o 20%, ale v roce 2006 pouze o 7%. Tato situace přesto umožňuje velmi vysokou úroveň ziskovosti a zároveň významně lepší bilanci, ovšem kromě některých sektorů  jako například automobily a aerolinie. Snížení obchodní zadluženosti by mělo umožnit firmám absorbovat zvýšení úrokové sazby poněkud snadněji. Obchodní insolvence by se měly snížit o 4% tento rok a o další 2% v roce 2006.

Politici a rozpočty: žádné významné snižování veřejného deficitu
Bushova úroveň popularity klesla pod 40% také proto, že Amerika zabředla v Iráku, ceny ropy raketově vzrostly a evidentní je i míra katastrofy generovaná hurikánem Katrina. To vše si říká o zvýšení veřejných výdajů na počátku roku 2006 v polovině Bushova druhého funkčního období. Nedávné snížení dlouhodobých sazeb a akcelerace ve fiskálním příjmech umožňuje rozpočtový prostor na federální, státní a místní úrovni, ale otázka je, na jak dlouho. Veřejný deficit vyššího než 4% v době plné prosperity zvyšuje obavu z nejhoršího v případě recese.

Čína - budoucí tahoun ekonomik
Hurikán Katrina poslal ceny ropy nad 70 USD za barel a tím zvýšil obavu, že ropa bude trvale drahá a nakonec vykolejí světovou ekonomiku. Čína v současné době tvoří více než 4% světového HDP a toto číslo podle Euler Hermes stoupne na 5%. Ovšem společně s Hong Kongem a Tchai-wanem, neboť tyto tři ekonomiky jsou na sobě čím dál více závislé. Hong Kong a Tchaj-wan byly považovaní za asijské "tygry"  dlouho před tím, než kontinentální Čína začala burácet. Čína je ale převyšuje potenciálem velikostí a růstu. Obě země se musí ekonomicky a politicky adaptovat, s tím, že mají problematický vztah k Pekingu. Vypadá to, že kontinentální Čína bude pokračovat v silném růstu a globální integraci.

Pro zajímavost: Tyto tři společné ekonomiky mají společné HDP ve stejné velikosti jako Velká Británie nebo Francie a během dvou dekád by mohly tvořit světovou produkci rovnocennou eurozóně.