O tradičních podlahových krytinách - koberce I

06.01.2006 | , Dům a zahrada
BYDLENÍ


Koberce jsou vyráběné strojním či ručním tkaním nebo ručním vázáním a pro jejich výrobu se používají přírodní vlákna (nejlépe vlna) a vlákna umělá.

Všeobecně se rozdělují na bytové, nabízené v praktických šířkách od nejlevnějších až po luxusní, v různých barvách, potiscích a designu, a zátěžové, používané do prostor s vysokými nároky na praktičnost, kvalitu i provedení. Doplňky obou druhů mohou být běhouny, pásové koberce dodávané v různých šířích a barvách a určené do chodeb, hal a jako krytina na schody.

Kobercové čtverce se většinou používají v hodně namáhaných prostorech nebo tam, kde je nutné zajistit přístup pod koberec. Jejich výhodou je jednoduchá pokládka a možnost kombinací barev i struktur a jednoduchá výměna poškozené části - stačí vyjmout poškozenou část podobně jako dlaždici a nahradit ji novou.

Ačkoliv trendem současnosti je návrat k materiálům jako je dřevo nebo parkety, celoplošný koberec má své výhody - přirozeně tlumí hluk v místnosti, tepelně izoluje a působí teple a útulně. Z ortopedického hlediska nenamáhá tolik klouby, dovoluje jistotu při chůzi a zejména pro rodiny s malými dětmi bude nezanedbatelná jeho bezpečnost - neklouže a neposunuje se.

Celoplošné koberce (metráže) jsou vyráběny nejčastěji v šířích 4, 3,66 a 3 m, samozřejmě však najdeme také širší i užší, záleží na výrobci. Nejlevnějším typem jsou vpichované koberce, které jsou slisované a na rubové straně opatřené zátěrem, nejčastěji akrylátovou disperzí. K podkladu je třeba je pevně nalepit, což ztěžuje jejich výměnu při poškození. Nejčastěji se používají jako zátěžové do chodeb a předsíní. Velmi rychle se zašlapou a čím mají vyšší vlas, tím hůře se čistí.

Autor článku

Jana Reichlová  

Články ze sekce: BYDLENÍ