Inflace stále klesá, koruna oslabila

Rychlé snižování inflace pokračuje. Její meziroční hladina poklesla v prosinci až na 6,8 procenta, když se proti listopadu snížily spotřebitelské ceny o dvě desetiny bodu. Ještě v dubnu byla meziroční dvojnásobná. Čistá inflace, kterou používá Česká národní banka a která neobsahuje oblast regulovaných cen ani daňové změny, dosáhla hodnoty 1,7 procenta. Koridor pro minulý rok byl přitom nastaven na 5,5 až 6,5 procenta. Naopak průměrná dosáhla za loňský rok 10,7 procenta. Pro běžného občana je důležitý meziroční údaj, který porovnává stav spotřebitelských cen v prosinci se situací přesně rok předtím. Toto číslo je pro zjednodušený příklad použitelné k výpočtu reálné mzdy či pro určení výnosu z investic očištěného od inflace. Průměrná inflace, která porovnává stav posledních dvanácti měsíců vůči předchozím dvanácti měsícům, je podstatná spíše pro makroekonomické analýzy nebo pro preciznější propočty výnosů u dlouhodobějších akcí. Pokles inflace, která se v prosinci dostala na nejnižší historickou reformní hodnotu, vyvolal různorodé reakce. Výrazný kritik politiky národní banky Václav Klaus prohlásil, že rychlé snižování nelze považovat za úspěch. "Je draze vykoupeno zhoršováním finanční situace podniků, bank i domácností," řekl Klaus. Naopak mluvčí ČNB Martin Švehla zdůraznil ve svém komentáři zcela jiný aspekt situace: "Vidíme tu především dramatické vnější vlivy, pokles cen surovin i hotových výrobků na světových trzích." Podle něho se proto v odhadech vývoje mýlili i odborníci v jiných státech. Švehla staví své argumenty na příkladu Německa, kde byl odhad 2,3 procenta, a skutečnost dosáhla jen 0,7 procenta, tedy ani ne třetinové hodnoty. Obdobně ve Francii existovala prognóza 1,3 procenta- skutečnost 0,3 procenta nepředstavuje ani čtvrtinu. Národní banka cílila na koridor 5,5 až 6,5 procenta, výsledek 1,7 bodu je asi třetinový v porovnání s dolní hranicí. "Pokud by neexistoval masivní pokles vnějších cen, především u ropy, měli bychom nyní čistou inflaci někde kolem pěti procent," řekl Švehla. Václav Klaus však tvrdí, že špatným odhadem výsledku byla poškozena důvěryhodnost národní banky: "Je potřeba věnovat daleko větší pozornost jak formulaci cílů měnové politiky, tak způsobu jejich naplňování a stejně tak i personálnímu obsazení rozhodujících funkcí v ČNB." Klausova narážka přitom přichází v době, kdy se blíží jmenování nových členů bankovní rady- čtyřem z nich totiž končí v únoru funkční období. O členech rady rozhoduje prezident republiky. Ještě před jmenováním nových členů má bankovní rada zasednout 28. ledna a tento den bude velmi ostře sledován. Očekává se rozhodnutí o hlavních sazbách a možná i o výši minimálních rezerv. Pozorovatelé již nyní diskutují, jak velký prostor využije. Například Josef Kovalovský z ČSOB přitom varuje před možností podlehnutí politickým tlakům. "Klíčová repo sazba by se měla zastavit na úrovni 8,5 procenta. Pokud národní banka zvolí pokles větší, tedy na hladinu repo sazby sedm až 7,5 bodu, pak na konci roku budou muset sazby zase vzrůst," uvedl. Odborníci se navíc shodují, že pokles sazeb neotevře podnikům pohodlnější cestu k úvěrům. Určitý vliv by takové ostré snížení sazeb mělo na kurs koruny, který se stále drží velmi pevný. Po oznámení inflačních výsledků oslabila měna z ranních 35,04 na 35,25 koruny za euro, což odpovídá rovným osmnácti korunám za marku. Dolar byl za 30,53 koruny. Trh totiž podle šéfdealera Raiffeisenbank Praha Petra Tomka očekává pokles sazeb a provádí již napřed korekci kursu. Zdroj: MF Dnes 12.1. 1999