Co vstupuje do výpočtu starobního důchodu?
Výpočet starobního důchodu v roce 2026 závisí osobním vyměřovacím základu (zjednodušeně průměrné hrubé měsíční mzdě (příjmům) za rozhodné období (včetně náhradních dob)), ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění v letech 1986 až 2025, přičemž dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci.
Druhou složkou, která je nezbytná pro výpočet starobního důchodu je doba pojištění, která je tvořena odpracovanými lety (včetně podnikání) a náhradní dobou pojištění (zahrnující např. péči o dítě do 4 let věku, evidenci na Úřadu práce v zákonném rozsahu, studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, péči o závislou osobu při splnění zákonných podmínek).
Výši důchodu rovněž ovlivňuje výchova dětí, která je zastoupena prostřednictvím výchovného, které má v roce 2026 hodnotu 500 Kč. Výchovné vstupuje do procentní výměry důchodu.
Spočítejte si svůj starobní důchod v naší kalkulačce
Kdy hraje větší roli rok doby pojištění navíc? Kdy navýšení osobního vyměřovacího základu o 1000 Kč?
Nyní si na třech příkladech ukážeme, jaký vliv má růst doby pojištění o 1 rok a navýšení osobního vyměřovacího základu u:
- Podprůměrné mzdy a navýšení starobního důchodu
- Průměrné mzdy a starobního důchodu
- Nadprůměrné mzdy a starobního důchodu
Podprůměrná mzda a důchod: zvýšení doby pojištění o 1 rok versus zvýšení vyměřovacího základu o 1000 Kč
V prvním příkladu se podíváme na žadatele o důchod, který pobíral podprůměrnou mzdu ve výši 20 000 Kč a s dobou pojištění 45 let.
Jak se jeho starobní důchod změní při navýšení doby pojištění o 1000 Kč (o 5 % vyměřovacího základu) a jak v případě navýšení doby pojištění o 1 rok?
U výpočtu důchodu nepočítáme s výchovným na děti.
|
Osobní vyměřovací základ |
Doba pojištění |
Starobní důchod |
|
20 000 Kč |
45 let |
18 221 Kč |
|
20 000 Kč |
46 let |
18 517 Kč |
|
21 000 Kč |
45 let |
18 887 Kč |
Zdroj: Vlastní výpočet
V případě doby pojištění 45 let a osobního vyměřovacího základu ve výši 20 000 Kč, činí starobní důchod 18 221 Kč.
Při navýšení doby pojištění o 1 rok (na 46 let) se důchod zvýší o 296 Kč, tedy na 18 517 Kč.
V případě navýšení osobního vyměřovacího základu o 1000 Kč (na 21 000 Kč) se starobní důchod navýší na 18 887 Kč. Tedy o 666 Kč, oproti první variantě.
Při nízkém vyměřovacím základu hraje větší roli navýšení osobního vyměřovacího základu.
Průměrná mzda a důchod: zvýšení doby pojištění o 1 rok versus zvýšení vyměřovacího základu o 1000 Kč
V dalším příkladu se podíváme na osobní vyměřovací základ ve výši průměrné mzdy (52 283 Kč v 4. kvartálu roku 2025 dle ČSÚ) zaokrouhlené na stovky, tedy na 52 300 Kč. Doba pojištění je opět 45 let a není počítáno s výchovným.
|
Osobní vyměřovací základ |
Doba pojištění |
Starobní důchod |
|
52 300 Kč |
45 let |
24 640 Kč |
|
52 300 Kč |
46 let |
25 069 Kč |
|
53 300 Kč |
45 let |
24 805 Kč |
Zdroj: Vlastní výpočet
U vyměřovacího základu ve výši průměrné mzdy již převáží efekt navýšení doby pojištění, kdy se důchod zvýší o 429 Kč. Přičemž u navýšení vyměřovacího základu o 1000 Kč se starobní důchod zvýší o 165 Kč.
Nicméně navýšení vyměřovacího základu o 1000 Kč je relativně malé. Jestliže by byl nárůst vyměřovacího základu o 5 % (tedy ve výši 54 915 Kč) jako v případě s podprůměrnou mzdou, činil by starobní důchod 25 088 Kč, prakticky stejně jako v případě navýšení doby pojištění o 1 rok.
Tip: Důchod v 62 letech? Pohorší si více muži? Anebo ženy s dětmi?
Nadprůměrná mzda a důchod: zvýšení o rok pojištění versus zvýšení vyměřovacího základu o 1000 Kč
V posledním příkladu se podíváme na mimořádně vysoký osobní vyměřovací základ ve výši 100 000 Kč. Doba pojištění činí opět 45 let a není počítáno s výchovným.
|
Osobní vyměřovací základ |
Doba pojištění |
Starobní důchod |
|
100 000 Kč |
45 let |
32 974 Kč |
|
100 000 Kč |
46 let |
33 598 Kč |
|
101 000 Kč |
45 let |
33 149 Kč |
Zdroj: Vlastní výpočet
Pro žadatele s nadprůměrným příjmem je další navýšení osobního vyměřovacího základu o 1000 Kč relativně nízké, z pohledu výše důchodu poměrně nevýznamné. Jejich důchod se zvýší pouze o 175 Kč (33 149 Kč – 32 974 Kč).
Kdežto při navýšení doby pojištění o rok se jedná o nárůst důchodu o 624 Kč (33 598 Kč – 32 974 Kč), což už je poměrně výrazné navýšení.
Jestliže bychom uvažovali relativní navýšení osobního vyměřovacího základu o 5 % (tedy o 5000 Kč), tak by starobní důchod činil 33 848 Kč. Jednalo by se tedy o nejvyšší nárůst důchodu.
Pro žadatele s nadprůměrnými příjmy hraje výrazně vyšší roli delší doba pojištění, nežli zvýšení vyměřovacího základu o 1000 Kč.
Co zvýší důchod více, doba pojištění vyšší o rok, či zvýšený vyměřovací základ?
Doba pojištění i osobní vyměřovací základ jsou pro výpočet důchodu stěžejní. Obecně se dá říci, že pro žadatele s nízkými příjmy hraje větší roli zvýšení osobního vyměřovacího základu. Naopak pro žadatele s vyšším osobním vyměřovacím základem bude výhodnější zvýšená doba pojištění.
Jestliže by se ovšem jednalo o relativní nárůst vyměřovacího základu, tedy vždy ve výši 5 %, tak převáží vliv nárůstu osobního vyměřovacího základu nad zvýšením doby pojištění o 1 rok. Běžná praxe u příjmů je většinou ovšem otázkou nárůstu absolutního, než relativního.
Co udělat, abyste v důchodu dosáhli na co nejvyšší penzi?
Zdroj: Youtube.com/Měšec.cz
