V řádném důchodovém věku je možné mít libovolné příjmy. Řádní starobní důchodci mohou mít příjmy ze samostatné výdělečné činnosti a současně pobírat řádný starobní důchod. Při podnikání v důchodu je navíc vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost, takže nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ jako u hlavní činnosti a roční sociální pojištění se vypočítá vždy ze skutečného vyměřovacího základu.
Praktický příklad – podnikání v důchodu do limitu
Pan Aleš je v řádném starobním důchodu po celý rok 2026 a přivydělává si podnikáním. Skutečný hrubý zisk, tj. příjem ponížený o výdaje, bude mít ve výši 180 000 Kč. Skutečný vyměřovací základ je 55 % daňového základu, takže činí 99 000 Kč (180 000 Kč x 55 %).
V případě výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti by však musel být dodržen minimální vyměřovací základ. Za každý měsíc výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti během roku 2026 činí minimální vyměřovací základ 17 139 Kč, takže za celý kalendářní rok je to částka 205 668 Kč. Výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti tak přináší panu Alešovi úsporu na sociálním pojištění.
Kdy se sociální pojištění vůbec neplatí?
V případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se sociální pojištění vůbec neplatí, když je hrubý zisk do limitu. Pro celý kalendářní rok 2026 je limitem pro neplacení sociálního pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti hrubý zisk do 117 521 Kč. Vzhledem k tomu, že předčasní důchodci nesmí mít do dosažení řádného důchodového věku příjem, ze kterého vzniká povinnost platby sociálního pojištění, pokud chtějí současně pobírat předčasný důchod, tak z podnikání mohou mít předčasní důchodci hrubý zisk pouze do uvedeného limitu. V případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se však limit poměrně snižuje.
Praktický příklad – předčasný důchod a podnikání se ziskem do limitu
Paní Jana byla po celý rok 2026 v předčasném důchodu a měla příjem z podnikání. Hrubý zisk za celý rok 2026 bude mít 104 000 Kč. Hrubý zisk má paní Jana do limitu a splňuje podmínku pro podnikání v předčasném důchodu.
Využili jste jako důchodce slevu na sociálním pojistném pro pracující důchodce?
Úspora na sociálním pojištění
Pro rok 2026 platí nižší sazba sociálního pojištění pro výdělečné řádné starobní důchodce. Nárok na slevu na sociálním pojištění ve výši 6,5 % mají zaměstnanci i osoby samostatně výdělečně činné. U pracujících řádných starobních důchodců se uplatňuje sleva z hrubé mzdy u podnikajících starobních důchodců z vyměřovacího základu. Standardní sazba na sociálním pojištění pro OSVČ je 29,2 %, pro podnikající starobní důchodce však 22,7 %.
Praktický příklad – sleva důchodce na sociálním pojištění
Podnikatel Martin je v řádném starobním důchodu. Skutečný vyměřovací základ za rok 2026 bude mít ve výši 310 000 Kč, za rok 2026 bude činit roční sociální pojištění 70 370 Kč (310 000 Kč x 22,5 %). Bez slevy na důchodce by činilo sociální pojištění 90 520 Kč (310 000 Kč x 29,2 %).
Kalkulačka čisté mzdy – jak vám sleva na sociálním pojištění zvýší mzdu?
Stejné sazby daně z příjmu a zdravotního pojištění
Při výpočtu ročního zdravotního pojištění a daně z příjmu platí pro podnikající starobní důchodce stejné daňové sazby jako pro ostatní OSVČ. Sazba zdravotního pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Sazby daně z příjmu jsou 15 % a 23 %, přičemž vyšší daňové sazbě podléhá za rok 2026 až daňový základ nad 1 762 812 Kč. Při výpočtu daně z příjmu mají podnikající starobní důchodci nárok na daňovou slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč, tak jako ostatní daňoví poplatníci.
Vedlejší činnost u zdravotního pojištění
Stejně jako je tomu u sociálního pojištění, tak i při výpočtu ročního zdravotního pojištění nemusí podnikající starobní důchodci dodržet minimální vyměřovací základ a roční zdravotní pojištění vypočítají vždy ze skutečného vyměřovacího základu, který činí 50 % daňového základu.
Praktický příklad – OSVČ a starobní důchod
Paní Monika vykonává v řádném starobním důchodu vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, a to po celý kalendářní rok 2026. Hrubý zisk za rok 2026 bude mít ve výši 240 000 Kč. Skutečný vyměřovací základ ve výši 120 000 Kč (240 000 Kč × 50 %) je nižší než minimální roční vyměřovací základ ve výši 293 802 Kč, který platí pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost po celý rok 2026. Pro každý měsíc výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti v roce 2026 totiž platí minimální vyměřovací základ ve výši 24 483,50 Kč.
Jelikož je paní Monika ve starobním důchodu, nemusí dodržet minimální vyměřovací základ a zdravotní pojištění vypočítává ze skutečného vyměřovacího základu.
Na ročním zdravotním pojištění tak zaplatí paní Monika 16 200 Kč. Pokud by musela dodržet minimální vyměřovací základ jako OSVČ vykonávající hlavní činnost, zaplatila by 39 664 Kč. Rozdíl činí 23 464 Kč.
Od roku 2026 nemusí OSVČ, za které platí zdravotní pojištění stát, hradit měsíční zálohy ani při pokračujícím podnikání. Pojistné doplatí až po podání ročního přehledu.
