Dle aktuální legislativy platí, že aby daná osoba mohla v 65 až 67 letech (závisle na roku narození) do řádného starobního důchodu, musí splnit potřebnou dobu účasti na důchodovém pojištění minimálně v rozsahu 35 let. Těchto let lze pak nejsnáze dosáhnout zaměstnáním nebo podnikáním. Naštěstí pro ostatní se však započítávají i náhradní doby pojištění, mezi které může (ale nemusí) patřit i nezaměstnanost.
Co se dozvíte v článku
Nejlepší roky pojištění jsou z doby práce
Osobě, která pracuje na klasickou pracovní smlouvu, je ze mzdy vždy odváděno důchodové pojištění a navíc další důchodové pojištění za ni ještě odvede zaměstnavatel. To navíc bez ohledu na délku a typ úvazku. OSVČ podnikající prostřednictvím činností hlavní si musí platit zálohy na zdravotní a důchodové pojištění samy, tudíž jsou po celou dobu podnikání také důchodově pojištěny.
Osoby, co mají své podnikání z nejrůznějších důvodů jako činnost vedlejší, důchodové pojištění nemusí odvézt, jestliže je jejich roční příjem do limitu. Tato hranice příjmů pro rok 2026 činí 117 521 Kč.
Pokud osoba samostatně výdělečně činná nepřesáhne zmíněnou hranici, může si v přehledu o příjmech a výdajích, který podává příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, sama určit, zda důchodové pojištění za daný rok podnikání odvede či nikoliv. Vhodné je to hlavně v situacích, kdy z jiného titulu důchodové odváděno není a ani se nenachází v žádné náhradní době pojištění.
Brigády se do starobního důchodu často nepočítají
U práce na dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce je rozhodující, zda je měsíční výdělek také do limitní částky. Ty se u obou brigád různí.
- U DPČ je měsíčním limitem hrubá odměna do částky 4499 Kč. Sociální a zdravotní pojištění se v tomto případě odvádí od 4500 Kč hrubého měsíčně.
- U DPP je měsíčním limitem hrubá odměna do částky 11 999 Kč. Sociální a zdravotní pojištění se zde odvádí při dosažení částky 12 000 Kč hrubého měsíčně.
Období „nepracování“ se v rámci jiné náhradní doby počítá vždy
Do nároku nejen na starobní důchod se počítají i tzv. náhradní doby pojištění. To jsou období, kdy daná osoba sice není vyloženě ekonomicky aktivní, ale přesto se nachází v době, která se do důchodu počítá.
Mezi ty nejčastější můžeme zařadit péči o dítě do 4 nebo 3 let věku při pobírání peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, základní vojenskou službu a za splnění zákonných podmínek i studium.
Za náhradní dobu pojištění se považuje i období péče o osobu závislou, která je závislá na pomoci jiné osoby
- v prvním stupni závislosti do 10 let věku,
- ve druhém, třetím nebo čtvrtém stupni závislosti bez ohledu na věk.
Během těchto období vůbec není nutné, aby měla daná osoba, která se nachází v náhradní době pojištění, platnou pracovní smlouvu anebo během tohoto období podnikala. Do důchodu se jí bude počítat tak či tak.
Jak se do starobního důchodu počítá nezaměstnanost?
Abychom mohli zhodnotit, zda se období, kdy je daná osoba z nejrůznějších důvodů bez zaměstnání, počítá do (nejen) starobního důchodu, je nutné vědět, zda u ní vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti.
O podporu v nezaměstnanosti může požádat osoba, která se registrovala na úřadu práce a tím se zařadila do evidence uchazečů o zaměstnání a splnila potřebnou dobu účasti na sociálním pojištění v rozsahu nejméně 12 měsíců v posledních 24 měsících.
Rozhodující pak dále je, kdy doba evidence na úřadu práce probíhala. Jestliže tomu bylo do konce roku 1995, doba evidence se bude počítat vždy a plném rozsahu bez ohledu na to, zda došlo k pobírání podpory v nezaměstnanosti či nikoliv. Naopak při evidenci na úřadu práce po roce 1995 se toto období bude do důchodu počítat vždy a v plném rozsahu jen během vyplácení podpory v nezaměstnanosti anebo při rekvalifikaci.
Období evidence, kdy podpora na ÚP vyplácena nebyla, se započte v rozsahu jednoho roku, jestliže uchazeč o zaměstnání ještě nedosáhl 55 let. Jestliže však 55 let již dosáhl, doba evidence bez podpory se započte v rozsahu 3 let.
Dále se pak za náhradní dobu pojištění považuje ještě ta doba v evidenci na úřadu práce, kdy nebyla pobírána podpora v nezaměstnanosti z toho důvodu, že uchazeči o zaměstnání náleželo odstupné, odbytné nebo odchodné. To však v období od 1. ledna 2014.
Období nezaměstnanosti, kdy se daná osoba neregistrovala na úřadu práce, se pak samozřejmě do starobního důchodu nepočítá. A právě proto, pokud má např. nějaké pasivní příjmy (z pronájmu nebo kapitálového majetku), je vhodné přemýšlet o účasti na dobrovolném důchodovém pojištění, aby v budoucnu nepřišla nárok na starobní důchod kvůli chybějícím rokům pojištění.
Vypočítejte si výši starobního důchodu na naší kalkulačce
