Termíny pro podání daňových přiznání z příjmů fyzických osob se pomalu blíží (elektronicky nejpozději do 4. května 2026), a proto je dobré vědět, jakými způsoby lze snížit daňovou povinnost a zaplatit na daních méně.
Co se dozvíte v článku
- Kdo je povinen podat daňové přiznání?
- Snížení základu daně o poskytnuté dary
- Snížení základu daně o částku úroků
- Snížení základu daně o produkty na stáří
- Snížení základu daně o ztrátu minulých let
- Výpočet výše daně
- Sleva na poplatníka, sleva na manžela/ku a sleva na invaliditu
- Sleva na zastavenou exekuci
- Daňové zvýhodnění na dítě
Daňová zvýhodnění se aplikují buď prostřednictvím zaměstnavatele v rámci ročního zúčtování daně anebo pomocí daňového přiznání (například při souběhu více druhů příjmů).
Požádat o roční zúčtování daně musí zaměstnanec nejpozději do pondělí 16. února 2026.
Kdo je povinen podat daňové přiznání?
Povinnost podání daňového přiznání se vztahuje na každého poplatníka, jehož příjmy za zdaňovací období přesáhly částku 50 tisíc korun. Do této sumy se však nezapočítávají příjmy, které jsou od daně osvobozené (například ty, ze kterých byla odvedena srážková daň).
Pokud jde o zaměstnance, jehož další příjmy (kromě příjmů ze závislé činnosti) přesáhly za zdaňovací období 20 000 Kč, má rovněž povinnost podat daňové přiznání.
Každý poplatník může mít za zdaňovací období několik druhů příjmů:
- Příjmy ze závislé činnosti
- příjmy ze samostatné činnosti
- příjmy z kapitálového majetku
- příjmy z nájmu a
- ostatní příjmy
U každého typu příjmu se vypočítá tzv. dílčí základ daně, který vzniká na základě rozdílu příjmů a výdajů.
Následně se všechny dílčí základy daně sečtou a vznikne celkový základ daně od kterého se mohou odečíst nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky. Po odečtu těchto položek vznikne základ daně ze kterého se již vypočítá celková daňová povinnost poplatníka, kterou lze snížit ještě uplatněním slev na dani.
Snížení základu daně o poskytnuté dary
Poplatník si může snížit základ daně o hodnotu darů, jestliže poskytnutý dar splňuje všechny vymezené podmínky v zákoně o daních z příjmů v § 15. Dar musí být poskytnut obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území ČR nebo i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek.
Zároveň musí jít o dar na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat apod.
Minimální výše daru musí činit nejméně 1 000 Kč nebo přesáhnout 2 % celkového základu daně. Celkově lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně. Například odběr krve se oceňuje částkou 3000 korun.
Snížení základu daně o částku úroků
Poplatník má možnost si snížit celkový základ daně také o úroky z úvěrů ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru poskytnutého bankou. Celková částka odečtených úroků nesmí překročit částku 150 000 korun za zdaňovací období. Za zdaňovací období roku 2026 bude možné odečíst do této částky rovněž úroky placené za družstevní bydlení.
Snížení základu daně o produkty na stáří
Rovněž má poplatník možnost uplatnit si odpočet za zaplacené částky za produkty na stáří. Do těchto produktů se řadí penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění, soukromé životní pojištění a dlouhodobý investiční produkt. Maximálně si poplatník může za zdaňovací období odečíst částku 48 000 Kč.
Snížení základu daně o ztrátu minulých let
Daňová ztráta vzniká pouze u příjmů ze samostatné činnosti nebo u příjmů z nájmů. Jde o stav, kdy výdaje přesáhnou příjmy. Zpětně lze od základu daně odečíst daňovou ztrátu, která vznikla v předchozích 5 letech. Od roku 2020 lze ztrátu uplatňovat také zpětně prostřednictvím dodatečného daňového přiznání.
Kdo vám zpracuje daňové přiznání k příjmům fyzické osoby za rok 2025?
Výpočet výše daně
Po odečtení všech položek, na které poplatník splnil podmínky pro uplatnění, vznikne nový základ daně, ze kterého se vypočítá daň z příjmů ve výši 15 % nebo 23 %. Vyšší sazba se uplatní na základ daně, který v roce 2025 přesáhl 1 676 052 Kč.
Z výsledné daně můžeme následně odečíst slevy na dani.
Sleva na poplatníka, sleva na manžela/ku a sleva na invaliditu
Všechny tyto uvedené slevy mohou snížit daň pouze do nuly. Nemůže tedy vzniknout daňový bonus.
Sleva na poplatníka
Sleva na poplatníka činí pro rok 2025 částku 30 840 Kč (měsíčně 2 570 Kč). Využít ji může každý poplatník, který měl v roce 2025 nějaké příjmy. Sleva se uplatňuje za celý rok.
Sleva na manžela/ku
Základní výše slevy na manžela/ku je 24 840 Kč. Pokud má manžel nárok na průkaz ZTP/P, uplatňuje se sleva ve dvojnásobné výši. Příjmy druhého z manželů pro uplatnění slevy nemohou přesáhnout částku 68 000 Kč ročně.
Současně musí být splněna podmínka, že manžel/ka žije s poplatníkem ve společné domácnosti a s vyživovaným dítětem poplatníka, kterému jsou méně než 3 roky.
Do příjmu manžela/ky, na kterého je sleva uplatňována se započítávají příjmy ze závislé činnosti, příjmy ze samostatné činnosti, příjmy z nájmu, dávky nemocenského pojištění, mateřská, důchody a podpora v nezaměstnanosti.
Do příjmu se nepočítá například superdávka, dávky státní sociální podpory, příspěvky na péči, státní příspěvky na penzijní připojištění apod.
Sleva na invaliditu
Slevu na invaliditu náleží ve výši 2 520 Kč tomu poplatníkovi, kterému byl přiznán invalidní důchod I. nebo II. stupně.
Vyšší sleva na invaliditu 5 040 Kč náleží tomu poplatníkovi, kterému byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu III. stupně.
Jestliže má poplatník průkaz ZTP/P, náleží mu sleva ve výši 16 140 Kč.
Sleva na zastavenou exekuci
Slevu na zastavenou exekuci lze uplatnit u tzv. marné exekuce, která byla vedena alespoň 3 roky, aniž by došlo k jejímu (byť částečnému) vymožení. Vymáhaná pohledávka nesmí přesáhnout 1 500 Kč bez příslušenství.
Sleva činí 30 % z této částky, tedy maximálně 450 Kč, a uplatňuje se za každou zastavenou exekuci samostatně.
Daňové zvýhodnění na dítě
Výše daňového zvýhodnění na dítě se odvíjí od počtu měsíců, po které poplatník dítě vyživoval.
Za jedno dítě náleží zvýhodnění ve výši 15 204 Kč, za druhé dítě 22 320 Kč a za třetí a každé další dítě ve výši 27 840 Kč. Nezáleží ani na tom, zda dítě mělo v tomto období své příjmy (jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání do 26 let). Daňové zvýhodnění na děti využije pouze jeden z rodičů.
V případě, že je daňové zvýhodnění vyšší než celková daňová povinnost poplatníka, vzniká poplatníkovi nárok na daňový bonus. Ten může získat tehdy, pokud činí minimálně 100 korun.
Výslednou daň musíte zaplatit nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání finančnímu úřadu. Finanční úřad je však k poplatníkům tolerantní a úrok z prodlení začíná běžet až pátým dnem, který následuje po dni splatnosti daně.
Přehled dokumentů potřebných k uplatnění jednotlivých daňových výhod najdete v následujícím článku.
