Před jednáním s unií se vztahy kandidátů vůči ní zhoršily

09.03.2000 | ,
Domovská stránka


Koncem měsíce se vší pravděpodobností odstartuje předvstupní jednání s druhou skupinou kandidátů do Evropské unie

Koncem měsíce se vší pravděpodobností odstartuje předvstupní jednání s druhou skupinou kandidátů do Evropské unie. Nicméně atmosféra mezi ní a skupinou již vyjednávajících "premiantů" v posledních dnech notně zhoustla. Příčinou bylo vyjádření předsedy Evropské komise Romana Prodiho z konce minulého týdne, který v souvislosti s vývojem v Rakousku nepřímo signalizoval ústup Bruselu z předpokládaného harmonogramu integrace. Včera se Prodi pokusil uvést věci na

pravou míru s tím, že si kandidáti jeho slova špatně vyložili a že žádné zpomalení integračního procesu nehrozí.

Jeho předchozí avízo popudilo především Varšavu, která ostatně už před časem v bilanci svých úspěchů a nezdarů sebekriticky konstatovala, že v rozhovorech není tak úspěšná, jak by si přála, a v počtu uzavřených jednacích kapitol pokulhává za ostatními. "První fáze rozšíření bez Polska? Proč ne?" tento tón Ricarda Leviho, Prodiho mluvčího, polskou veřejnost zjevně zaskočil. Hlavní polský vyjednáv

ač Jan Kułakowski nicméně ve včerejším vydání deníku Gazeta Wyborcza připustil, že negociace se skutečně zpomalují, avšak zejména z důvodu polského zpoždění v některých důležitých kapitolách.

Na druhé straně vyjmenoval několik jiných kapitol, kde nejsou vůbec žádné překážky - jako celní unie, finanční kontrola nebo zahraniční a bezpečnostní politika. A tam je Polsko podle Kułakowského "obětí nedostatku politické vůle ze strany unie, přesouvání odpovědnosti mezi Evropskou komisí a členskými zeměmi". Oficiál

ní místa v Polsku v této souvislosti naznačila, že si dost slibují od summitu tzv. Výmarské triagonály neboli volné platformy pro dialog Varšavy, Paříže a Berlína. Ministerstva zahraničí Francie a Německa polooficiálně ujišťují, že jejich politika ve vztahu k rozšiřování se nemění a že ji s problémem Haidera v Rakousku nespojují.

Kandidátské země včetně těch, které teprve jednat začnou, by ale mohla více zaujmout jiná pasáž vyjádření Prodiho mluvčího, z něhož citovala Rzeczpospolita: "Je na čase si uvědomit, že ve skutečnosti nejde o negociace, ale o proces přizpůsobování evropským pravidlům." Levi při té příležitosti připomněl, jakou kritiku jeho šéf sklidil loni na podzim, když apeloval na urychlení asociačních rozhovorů a stanovení data rozšíření.

V

duchu této kritiky komise přijala strategii, podle níž je každý kandidát hodnocen individuálně, podle svého pokroku v jednacím procesu. Většina bruselských diplomatů se tak dnes už přiklání k tomu, že první skupina vstoupí do unie pravděpodobně v roce 2005 a při hodně příznivých okolnostech by to mohlo být o rok dříve. Pokud by se Polsko nedostalo do této první skupiny, pak by sotva mohlo počítat s členstvím před další túrou v letech 2007 - 2008, protože unie nechce rozšiřovací proceduru opakovat každý rok.

Za této nepříliš povzbudivé atmosféry začne další šestice zemí nejspíš koncem března jednat o svém příštím vstupu. Než budou rozhovory zahájeny, mělo by být přinejmenším jasno, o čem se s kým bude jednat. Evropská komise předpokládá, že zahájí rozhovory o přinejmenším pěti z celkem 31 kapitol se všemi zájemci. Podle bruselských diplomatů s Maltou, Litvou, Lotyšskem a Slovenskem bude možná otevřeno až osm kapitol a s Bulharskem šest, jak to bude s Rumunskem, se zatím neví. Evropský komisař pro rozšíření

Günter Verheugen prohlásil, že nově koncipovaná politika umožní šesti novým kandidátům dohnat předchozí šestici. Zejména Lotyšsko a Malta, ale nejspíš i Slovensko doufají, že se jim podaří srovnat s nejúspěšnějšími krok a uzavřít jednání do konce roku 2002. Naopak Bulharsko a Rumunsko, jejichž pozvání je vnímáno jako odměna za loajalitu vůči NATO v době kosovské krize, počítají se vstupem v letech 2006 či 2007.

Zdroj: HN z 9. 3. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka