O tři a půl tisíce korun je vyšší průměrná mzda v Čechách než na Slovensku. Nejlépe se v obou zemích mají zaměstnanci bank, spořitelen a pojišťoven. Po sedmi letech od rozdělení Československa jsou příjmy v České republice daleko vyšší než v sousedním Slovensku. Průměrná hrubá mzda v roce 1999 v ČR vyskočila o celou tisícikorunu až na 12 658 korun. Slovenští zaměstnanci přitom brali pouhých 9 183 korun.
Samozřejmě v přepočtu na českou měnu. Pro ekonomické srovnání jsou však mnohem důležitější údaje o růstu reálné mzdy. Ta totiž ukazuje, o kolik více zboží a služeb si obča
né mohou za své peníze koupit. Také tady Slováci citelně zaostávají. Zatímco v Čechách skutečné mzdy za rok posílily o šest procent, na Slovensku poprvé od roku 1993 klesly, a to hned o celá tři procenta.Zrádná inflace
Na tomto propastném, bezmála desetiprocentním, rozdílu se podepsaly dvě věci: rozdílná mzdová politika státu a naprosto odlišný vývoj inflace. Zatímco kabinet Miloše Zemana loni přidával učitelům, lékařům a úředníkům až o sedmnáct procent, naši východní sousedé byli skromnější a raději šetřili. Slováci ale hlavně daleko lépe odhadli vývoj cen. Národná banka Slovenska (NBS) měla ve svém odhadu zhruba deset procent, a to se také vyplnilo.
"Dali jsme prognózu, a tu jsme splnili," řekl nedávno pro LN guvernér NBS Marián Jusko.Podniky a stát se i proto chovaly střízlivě, a hranici deseti procent při zvyšování mezd téměř nepřekročily. Spíše naopak. Česká národní banka (ČNB) měla při míření na inflaci daleko horší mušku. Ceny místo bankou odhadovaných sedmi procent rostly jen o tři procenta. Špatný odhad ČNB tak pomohl k vyššímu růstu mezd, než si většina podniků mohla dovolit. Podobně špatný odhad měla i vláda. Právě to byl důvod, proč rozpočt
ové organizace dostaly tolik přidáno. Tato "dvojitá chyba" však pro většinu českých občanů znamenala milý dárek v podobě nečekaně velkého navýšení skutečných příjmů.Na špici je peněžnictví
Zejména učitelé, lékaři a úředníci státní správy mohou být spokojeni. Jejich mzdy totiž loni rostly dvakrát rychleji než u lidí pracujících ve výrobním sektoru. Rozdíl mezi mzdami v nevýrobním a výrobním sektoru se tím podstatně snížil. Ještě v roce 1998 to bylo 1700 korun. Loni už jen 1200. Školství a zdravotnictví s
e tak na pomyslném žebříčku českých platů lehce vyšvihlo. I přesto tyto obory zůstávají mezi nejhůře placenými profesemi. Slovenští učitelé a lékaři jsou na tom ale daleko hůře.Školství je ve východní části bývalé československé federace vůbec nejhůře placeným oborem. Zdravotnictví je na tom jen o trochu lépe. Stejně špatně se mají čeští a slovenští zemědělci, kteří se pohybují v těch nejspodnějších patrech příjmového žebříčku. Nejlépe placení zůstávají v obou částech bývalého Československa lidé zaměstnan
í v pojišťovnách, spořitelnách a bankách.Zdroj: LN z 10. 3. 2000
České zákazníky čínské elektromobily nezajímají. Za první čtvrtletí jich tu čínské značky prodaly jen 42
Navrhoval supersporty, navrhnul Kodiaq, Karoq nebo Kamiq, teď Jozef Kabaň míří k Číňanům. Nastupuje do koncernu SAIC Motor
Kvíz: Všichni jsme v nich jezdili a mnozí na ně rádi vzpomínají. Poznáte tato socialistická auta?
Hvězda a křídla: Mercedes-Benz 300 SL (W198) je dnes koncernovou ikonou. Odpovídá jeho hodnocení realitě, nebo je nadnesené?
V Německu se rozhořela debata o tom, zda kvůli boji proti emisím nepřijdou víkendové zákazy jízd autem
