Předpokládaný růst těžby ropy sníží její cenu

13.03.2000 | ,
MAKRODATA A EU


Změna ceny o jeden dolar za barel zdražuje či zlevňuje benzín v ČR zhruba o 40 haléřů

Změna ceny o jeden dolar za barel zdražuje či zlevňuje benzín v ČR zhruba o 40 haléřů

Svět potřebuje nutně zvýšit zásoby ropy. Z její příliš vysoké ceny začínají mít obavy ekonomičtí odborníci, kteří sledují bedlivě inflační vývoj. Na Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) je vyvíjen silný nátlak především ze strany Spojených států.

Nejaktuálnější událostí, kterou sledují s maximální pozorností nejen investoři, ale i politici, je světový vývoj cen ropy. Neúměrně drahé černé zlato vyvolává obavy mnohých odborníků z únosnosti nejen pro rozvinuté země, ale také vyspělé ekonomiky. Naráží se přitom na cenovou hladinu, resp. inflaci. Ropa totiž dopadá na všechny sektory v hospodářství. Roste-li n

apříklad cena dopravy, odrazí se to také na přepravovaném zboží. Příkladů je mnoho, nicméně makroekonomický dopad je stejný - vzestup hladiny.

V takovém případě sahají většinou centrální banky k vyšším úrokovým sazbám, které ovšem mohou být brzdou dalšího růstu hrubého domácího produktu. Právě z této kontinuity událostí mají největší obavy politici. Při neúnosném zdražování ceny černého zlata tak tlačí na země, které mají dominantní postavení v těžbě této nejcennější nerostné suroviny. Jedná se př

itom výhradně o producenty seskupené v organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC).

Drahá ropa vyvolává obavy

V současnosti je cena surové ropy obchodované na newyorské burze Nymex na úrovni 31,70 dolaru za barel, což je hodnota, která byla zaznamenána v delším horizontu naposledy v době války v Perském zálivu. Od února uplynulého roku, kdy bylo černé zlato na 12letém minimu, posílila tato komodita dokonce o trojnásobek. Před několika dny byla překročena hranice 34 dolarů za barel. To už vyvolalo ve světovém

měřítku velké napětí.

Podobný vývoj zaznamenala také ropa typu Brent, která se obchoduje na londýnské burze (IPE). Tento druh ropy pocházející ze Severního moře stojí v současnosti téměř 29 dolarů za barel. Mezinárodní úřad pro ropu (IEA) uplynulý pátek oznámil, že svět potřebuje od příštího měsíce zvýšení produkce ropy o 2,3 miliónu barelů za den, což představuje 8,6 procenta, aby si mohl znovu vytvořit její zásoby a obnovit ziskovost rafinérií. V opačném případě mohou v létě nastat velké problémy s dod

ávkami ropných produktů na trh zemí severní polokoule.

Analytici však očekávají, že OPEC se na konci března dohodne na mnohem nižším posílení dodávek než 2,3 nebo 2,5 miliónu barelů za den. Organizace je totiž rozdělena na dvě poloviny, z nichž skupina spojenců USA v čele se Saúdskou Arábií vystupuje pro zvýšení, zatímco druhá skupina v čele s Íránem se tomuto kroku brání.

Vídeňská schůzka určí další vývoj

Pozornost trhu se v posledních dnech soustřeďuje na nadcházející schůzku zemí OPEC, která proběhne ve Vídni 23. března. Mezi zeměmi, které navrhují zvýšení těžby, stojí Saúdská Arábie se svými arabskými spojenci a Latinskou Amerikou. Tato skupina se bojí příliš vysokých cen a je pod silným tlakem Spojených států, kde se spotřebovává asi 20 procent světo

vé spotřeby ropy. Skupinu odpůrců zrušení restrikcí vede protiamerický Írán, dále sem patří Libye a Alžírsko.

Potřebu zvýšení dodávek koncem týdne naznačil také saúdskoarabský korunní princ Abdduláh, který řekl, že jeho země byla vždy pro udržení stability ropných dodávek a cen na rozumné úrovni a jakékoli rozdíly mezi dodávkou a poptávkou nejsou v zájmu producentů ani spotřebitelů.

"Americká vláda se snaží žádat po OPEC zvýšení (těžby) o 2,5 miliónu barelů denně," řekl prezident OPEC a ministr energetiky a průmyslu Kataru Abdalláh bin Hamad Attijá pro pořad One on One. "Tyto žádosti dostávají mnohé země," řekl Attijá na otázku moderátora o jeho jednáních s představiteli americké vlády.

Attijá jednal minulý týden ve Washingtonu s ministrem energetiky USA B

illem Richardsonem, který v posledních týdnech mluvil již s řadou představitelů členských zemí OPEC. "Nikdy nemluví o cenách, ale mluví o množství," sdělil katarský ministr k požadavkům Američanů.

Americký ministr pro energii Bill Richardson řekl, že očekává brzký pokles cen benzínu jako důsledek tlaku, který je vyvíjen na organizaci OPEC hlavně ze strany Spojených států. Napětí přitom roste každý den s blížícím se jednáním ropného kartelu. Richardson se v této souvislosti přitom vyjádřil, že je pevně odh

odlán dotlačit členské státy OPEC k uvolnění produkčních limitů a zvýšení dodávek na světové trhy. "Cena půjde v nejbližších dnech dolů a následně bude stabilizována, řekl pro agenturu Bloomberg Richardson.

Podle některých analytiků hledají Spojené státy stabilní cenu až v příliš širokém pásmu, a to mezi 10 až 30 dolary za barel. To ovšem není pro investory příliš uspokojivá zpráva, protože nezaručuje stabilní vývoj. Je tedy možné, že budeme svědky velkého výkyvu ceny, tak jako tomu bylo v průběhu minulého

týdne, kdy vzrostla v úterý o více než šest procent, aby hned v následující den zaznamenala téměř 8,5procentní propad.

Tlak na největší producenty ropy na světě je vyvíjen o to více, že ve Spojených státech probíhá kampaň na prezidentské volby. Někteří kandidáti dokonce počítají s poklesem cen benzínu (poté, co by zlevnila ropa), který by si mohli připsat na svůj účet.

Před rokem příliš levná, nyní příliš drahá

Přesně před rokem se přitom cena ropy nacházela na dvanáctiletém minimu. Všichni odborníci mluvili o negativních dopadech na světovou ekonomiku, které se skrývaly v deflační spirále. O pár týdnů později již nastala změna trendu.

Prudký zvrat nastal po Vídeňské konferenci, která se uskutečnila 23. 3. 1999, jako důsledek stále se zlevňující ceny černého zlata a narůstající celosvětové nabídky této komodity. Členové OPEC se dohodli kromě Iráku, že zbrzdí příliv ropy na světové trhy a pokusí se tak tímto způsobem komoditu zdražit. K dohodě se následně přidali i nečlenské země - Mexiko, Omán, Rusko a N

orsko.

I když v počátcích nepřikládali investoři této dohodě velký význam, protože OPEC byl v jejich povědomí spíše jako debatní kroužek, naplňování stanovených produkčních limitů je přesvědčilo, že producenti to myslí vážně. Odhodlání snížit těžbu o 1,7 miliónu barelů ropy za den, což představovalo 2,4procentní redukci, se daří naplňovat členům OPEC v podstatě až do do dnešních dní.

Zdroj: HN z 13. 3. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU