Evropské banky ztratí národnost

14.03.2000 | ,
MAKRODATA A EU


Fúze mají bránit tomu, aby se z velkých národních bank staly sotva průměrné Bruselští analytici tvrdí, že skutečně převratné změny v evropském bankovnictví teprve začínají

Fúze mají bránit tomu, aby se z velkých národních bank staly sotva průměrné Bruselští analytici tvrdí, že skutečně převratné změny v evropském bankovnictví teprve začínají. Vznik největší banky světa díky fúzi Deutsche Bank a Dresdner Bank představuje další krok v pokračující koncentraci financí v rámci Evropské unie. Následujícím bude vytváření velkých transevropských bankovních skupin, jež se budou specializovat v nabízení jen některých peněžních produktů. Takový je přinejmenším názor části odborníků Evropské komise. V reakci na německou superfúzi většinou připouštějí, že vlády zemí patnáctky se ještě donedávna snažily omezit podíl cizího kapitálu v domácích bankách, mimo

jiné v obavě ze ztráty vlivu na ekonomiku. Nyní nad tímto hlediskem už spíše začíná převažovat argument konkurenceschopnosti.

Například nizozemská ING pět let usilovala v Belgii o převzetí třetí banky v této zemi BBL. Povedlo se to loni, když se ukázalo, že vytvořit čistě belgickou bankovní skupinu evropského významu prostě nelze. Je pravda, že zatím fúzují banky převážně uvnitř jednotlivých zemí EU, a to hlavně z technických příčin - stále ještě se totiž nepodařilo sjednotit daňové, účetní a jiné předpisy

, daleko k dokonalosti mají platební systémy. Ostatně pravidlo volného bankovnictví platí v unii teprve od počátku 90. let a stále je na něm co vylepšovat. Navíc mezi státy EU přetrvávají značné kulturně zvyklostní rozdíly a ty způsobují, že nejlepší přehled o různých úvěrově investičních finesách mají přece jen domácí operátoři.

Zároveň se ale všechny bariéry začínají hroutit pod tlakem evropské integrace. Dosavadní giganti v národním měřítku se v mezinárodním stávají v lepším případě subjekty průměrnými. Přitvrzující konkurence spolu s bouráním protekcionistických překážek a také nástup elektronických produktů vedly též k zásadnímu omezení ziskovosti evropských peněžních ústavů.

Podle EK mají americké banky daleko lepší hospodářské výsledky, protože restrukturalizace tam začala už dávno a notně pokročila. Také v EU jsou ovšem změny stále rychlejší a první velké restrukturalizační kroky podniká i bankovnictví v kandidátských zemích. V západní Evropě vzrostl počet fúzí za posledních pět let čtyřnásobně. Zač

alo to budováním uvnitř každé země patnáctky silných skupin, které by si udržely pozici i v rámci jednotného trhu. Fúze uvnitř jednotlivých států jsou však ze sociálního hlediska velmi bolestivé - např. sloučení Deutsche a Dresdner připraví o práci 16 tisíc lidí. Přesto je to teprve počátek změn.

Otevření trhu způsobilo, že žádná instituce už není s to nabízet všechny produkty, takže banky se budou muset úzce specializovat. Proto EK předpokládá pro nejbližší léta vznik velkých transevropských vysoce specializovaných peněžních skupin. Tak jako se nyní v Evropě stírá pojem národních aerolinek, národního telefonního operátora a podobně, přijdou o národnost i evropské banky.

Zdroj: HN z 14. 3. 2000

Autor článku

Články ze sekce: MAKRODATA A EU