Okolní státy již vyhodnotily pozitivní i negativní stránky budování investičních zón a začínají měnit svou strategii.
Zhruba 400,5 miliónu korun by měla dnes vláda odsouhlasit pro letošní rok na výstavbu investičních zón. Podle současných předpokladů by podobná částka měla plynout na tento účel i v minimálně dalších třech letech.
V loňském roce se na 18 projektů investičních celků vyčlenilo necelých 150 miliónů korun, uvádí projednávaný vládní materiál. Čtvrtina čerpaných prostředků šla přitom na šest konkrétních projektů, dalších 43 % státní podpory se investovalo do regionů s vyšší mírou nezaměstnanosti. Průměrné náklady na dotace pro výstavbu pozemků dosáhly 32 % celkových nákladů obcí.
Na konkrétní vyh
odnocení úspěšnosti výstavby zón je ještě brzy - řada z nich totiž začala vznikat až koncem loňského roku. Už teď ale analytici upozorňují, že pro stát není výhodné investovat prostředky do míst, která nejsou pro investory zajímavá i z jiného pohledu. "Pokud chybí dostupnost k velkým městům či k hranicím, investor tam nepůjde, i když bude mít pozemek zdarma," upozornil Martin Hlušek z Erste Bank. V ČR jsou zatím nejúspěšnější Borská Pole v Plzni, kde se vybudovala infrastruktura za 310 miliónů korun, investoři zde však již zprovoznili podniky za více než 200 miliónů dolarů. Plzeňští představitelé nyní jednají o rozšíření této zóny o pozemky Škody Plzeň a vybudování nové zóny v prostoru bývalého vojenského letiště v Líni. Podobně zajímavá lokalita je i zóna na Kladně, kde má rovněž vzniknout ještě jedna na pozemcích bývalé huti Poldi-Koněv. Naopak jedna z prvních zón, která vznikla počátkem 90. let z iniciativy Ministerstva hospodářství v Českých Velenicích, není dodnes plně obsazená.Zkušenosti z okolních ze
mí, kde se zóny začaly budovat podstatně dříve, potvrzují některé trendy, které se záhy mohou projevit i u nás. Maďarsko přilákalo prostřednictvím bezcelních zón řadu nových investic. Podle zprávy výzkumného institutu pro ekonomiku v Budapešti však již nyní některé aglomerace vykazují známky nasycení a začíná v nich chybět pracovní síla. V některých jiných oblastech jsou však investoři vzácností. Polsko se proslavilo budováním zvláštních ekonomických zón, kde se největší pobídkou staly až dvacetileté daňové prázdniny. Od roku 2001 zde na nátlak Evropské unie dochází ke změně a zóny by měly být zřizovány pouze v oblastech s nejvyšší nezaměstnaností a v příštím roce dokonce na zvláštní ministerská povolení. Výhody zvláštních ekonomických zón budou v Polsku kompenzovány investičními granty, které jsou pro Evropskou unii přijatelnější formou veřejné podpory.Zdroj: HN z 15. 3. 2000
České zákazníky čínské elektromobily nezajímají. Za první čtvrtletí jich tu čínské značky prodaly jen 42
Navrhoval supersporty, navrhnul Kodiaq, Karoq nebo Kamiq, teď Jozef Kabaň míří k Číňanům. Nastupuje do koncernu SAIC Motor
Kvíz: Všichni jsme v nich jezdili a mnozí na ně rádi vzpomínají. Poznáte tato socialistická auta?
Hvězda a křídla: Mercedes-Benz 300 SL (W198) je dnes koncernovou ikonou. Odpovídá jeho hodnocení realitě, nebo je nadnesené?
V Německu se rozhořela debata o tom, zda kvůli boji proti emisím nepřijdou víkendové zákazy jízd autem
