Počet bezhotovostních plateb i nadále roste

16.03.2000 | ,
ÚČTY A SPOŘENÍ


Ještě jsme si ani nestačili oddechnout, že přelom konce roku 1999 a počátek roku 2000 nepřinesl bankám žádné potíže, a už je konec ledna. Musíme konstatovat, že v oblasti mezibankovního platebního styku je letošní leden jistým způsob výjimečný: během tohoto měsíce komerční banky předaly jménem svým a jménem svých klientů České národní bance denně ke zpracování přes 845.000 transakcí. Za 20 pracovních dnů jich tak bylo zpracováno téměř 17 milionů.

Co je na tomto údaji tak výjimečné? To, že uvedený denní průměrný počet za leden je vyšší než průměrný denní počet transakcí zpracovaných systémem v celém předcházejícím roce. Za celý rok 1999 bylo totiž zpracováno systém mezibankovního platebního styku (často používán výraz "clearing ČNB") přes 202 milionů položek, což představuje denní průměr 797.000. Leden přitom v celé historii systému (od roku 1992) patří mezi měsíce, které byly vždy co do počtu zpracovaných mezibankovních transakcí nejslabší.

Nezanedbatelné nejsou ani finanční prostředky, které jsou zmíněnými statisíci položek systémem převáděny. Denní průměr loňského roku byl 366 miliard korun (celková částka dosáhla za rok impozantních 93 bilionů!). Z uvedených údajů by vycházela velmi vysoká průměrná výše částky v jedné položce (za leden 2000 až 466.000,- Kč). Nesmíme však zapomínat, že systémem je zajišťováno zúčtování transakcí z mezibankovního trhu, z trhu s krátkodobými dluhopisy, z burzovních obchodů. Odečteme-li tyto transakce "velkých částek" (mají průměrnou výši přes 130 milionů korun), zjistíme, že průměrný mezibankovní převod dosahuje výše zhruba 30.000,- Kč.

Často slýchám, že bezhotovostní platební styk není v České republice využíván, že převažují platby v hotovosti. Spíše bych řekl, že existují možnosti jak zvýšit objem bezhotovostního styku, ale ani jeho současný objem rozhodně není malý. Z údajů, které má ČNB k dispozici od komerčních bank, vím, že bezhotovostní mezibankovní převody tvoří co do počtu pouze část pohybů na účtech klientů (zhruba 40%). Další bezhotovostní platby probíhají formou převodu z účtu na účet v rámci jedné banky. Taková položka se pak v zúčtovacím centru ČNB samozřejmě neobjeví. Připadá-li kritikům bezhotovostního placení téměř 50 položek na jednoho obyvatele ČR za rok málo, musím je ujistit, že tento údaj je srovnatelný i s mnohými ekonomikami, které jsou, na rozdíl od naší, považovány za vyspělé. Srovnáme-li vedle toho např. maloobchodní obrat v ČR v roce 1999 (640 mld. Kč) zjistíme, že jde o částku, která je bezhotovostně mezi bankami a jejich klienty zúčtována během pouhých dvou dnů.

Jiní kritici se se stejnou "znalostí" věci vyjadřují k rychlosti, s jakou k bezhotovostním převodům dochází. V rámci jedné banky dochází k převodu v rámci jediného dne. V případě mezibankovního převodu povoluje příslušná vyhláška (51/1992 Sb.) až tři pracovní dny. Většina transakcí je však následující pracovní den po odepsání z účtu v bance plátce připsána na účet v bance příjemce. Z mezinárodních publikací vím, že i ony tři pracovní dny jsou poměrně slušný standard. V případě transakcí z trhu krátkodobých dluhopisů či z mezibankovního trhu dochází k převodu mezi bankami v rámci jediného dne.

Kdybychom dosáhli stavu, že by veškeré transakce, ať už by šlo o malé či velké částky, byly v bezhotovostním platebním styku odepsány v reálném čase z účtu plátce, zaslány - opět v reálném čase - do zúčtovacího centra ČNB, zde zkontrolovány, odepsány z účtu banky plátce a v reálném čase připsány na účet banky příjemce (to už se mimochodem děje v současnosti) a odtud v reálném čase odeslány do banky příjemce, která by je okamžitě připsala v reálném čase na účet příjemce, stal by se bezhotovostní platební styk v České republice absolutní světovou špičkou. Takových met nedosahují v současnosti ani ty nejvyspělejší státy světa, kde si mohou dovolit daleko větší investice do bankovní infrastruktury. Proto si myslím, že by bylo poněkud přehnané očekávat, že přes trvalou snahu o zvýšení rychlosti, bezpečnosti a plynulosti platebního styku ze strany ČNB i komerčních bank my takových cílů v historicky krátké době dosáhneme.

Zdroj: ČNB, Tomáš Hládek, ředitel sekce platebního styku

Autor článku

 

Články ze sekce: ÚČTY A SPOŘENÍ