Tachecí: Pro Radiožurnál není poslechovost hlavním kritériem

11.01.2008 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 11. ledna (ČTK) - Hlavním kritériem pro posuzování úspěšnosti rádia veřejné služby není poslechovost a počet posluchačů, ale především kvalitní zpravodajství a publicistika. V rozhovoru pro ČTK to uvedla nová ředitelka Českého rozhlasu 1 - Radiožurnál Barbora Tachecí.

"Pokud se tým na Radiožurnálu soustředí na kvalitu, stanice si svoje posluchače najde," míní Tachecí s tím, že vysoká úroveň zpravodajství a publicistiky je hlavním úkolem rozhlasové stanice typu Radiožurnál.

"Hudba, jejíž dramaturgie se od začátku letošního roku zásadně změnila, by se měla profilovat tak, aby posluchačům chtivým zpravodajství a publicistiky nevadila," uvedla dále ředitelka.

Radiožurnál prodělal od začátku letošního roku řadu personálních i programových změn. Jedním z důvodů byl i fakt, že v posledních obdobích posluchače spíše ztrácel. Zatímco do konce roku 2005 se umisťoval podle výsledků Radio Projektu v čele poslechovosti rádií, v loňském 2. a 3. čtvrtletí jej na 4. místo odsunuly Rádio Impuls, Evropa 2 a Frekvence 1. Z vysílání tak od nového roku zmizely některé zavedené pořady, přibyly ale nové. Proti této koncepci se vyslovili signatáři dvou petic na internetu.

Tachecí však vidí přednosti nové podoby Radiožurnálu ve zvýšení kvality zpravodajství a publicistiky. "O negativech nebudu prostřednictvím ČTK informovat média, ale budu problémy řešit," řekla.

Od začátku ledna dostalo na prvním okruhu Českého rozhlasu více prostoru zpravodajství, místo dřívějších pravidelných pořadů jsou nyní na programu několikahodinové bloky se stálými moderátory. Ty uvádějí i moderátoři, jež posluchači dříve znali z komerčních rádií. "Romana Navarová a Milan Bílek přinesou obohacení moderátorského týmu," řekla Tachecí a dodala, že uvnitř Českého rozhlasu nenašla tak vyprofilované osobnosti, jaké potřebovala.

Z vysílání naopak zmizely některé letité pořady, kromě jiných i Ranní poznámka Ivana Hoffmana, kterou stanice vysílala každý všední den. "Žádné veřejnoprávní médium by nemělo poskytovat pravidelný čas jednomu úhlu pohledu," vysvětlila Tachecí s tím, že nyní vzniká nová pětičlenná skupina komentátorů, přičemž ředitel Rozhlasu Václav Kasík jedná i s Hoffmanem. Komentátorskou pětici by měli dále tvořit Jefim Fištejn, Martin Komárek, Radko Kubičko a Pavel Verner. Pokud by se vedení Rozhlasu nedohodlo s Hoffmanem, psal by komentáře Jiří Dienstbier, jediný bývalý politik.

Zásadní změnu podoby Radiožurnálu, jak na ni byli jeho posluchači po léta zvyklí, provázejí i dvě původně internetové petice. Autoři jedné z nich předali Radě Českého rozhlasu arch s 3333 podpisy. Protože, jak tvrdí, internetové podpisy Radu nezaujaly, hledají nyní dobrovolníky, kteří by jim pomohli zorganizovat listinnou petici.

Tachecí považuje počet signatářů petic, který se pohybuje přibližně kolem 5500 lidí, za relativně malou kritiku, "když jde o skupinu z deseti milionů obyvatel České republiky." To číslo je podle ní i relativně malé v porovnání s tím, kolik má Radiožurnál posluchačů. "Myslím si, že kritika poleví za půl roku, za rok," odhaduje Tachecí.


Články ze sekce: Zpravodajství ČTK



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.