MPO chce o polovinu snížit sběr statistických údajů z podniků

25.01.2008 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 25. ledna (ČTK) - Ministerstvo průmyslu a obchodu chce snížit na polovinu počet statistických zjišťování, která slouží ke sběru dat z podnikové sféry. MPO tvrdí, že díky redukci statistických formulářů stát ročně ušetří několik milionů korun a podnikatelé zase uspoří desítky tisíc hodin, které nyní musejí věnovat vyplňování kolonek.

Mluvčí MPO Tomáš Bartovský ČTK řekl, že po loňské redukci se nyní připravuje 32 statistických zjišťování, z nichž 15 až 16 v oboru zpracovatelského průmyslu ministerstvo plánuje zrušit. "To představuje snížení výkaznické a administrativní povinnosti pro zhruba 2300 respondentů a zrušení výkaznické povinnosti pro zhruba 350.000 ukazatelů," uvedl Bartovský, podle kterého by počet statistických zjišťování mohl být snížen ještě v letošním roce.

Redukci statistických zjišťování Bartovský zdůvodnil tím, že pro strategický rozvoj českého průmyslu již nejsou nutné detailní informace o produkci vybraných odvětví například podle výrobních stupňů nebo podle jednotlivých technologií a výrobků. "Některá statistická šetření zjišťují v dnešní době absurdní ukazatele například o počtu dopřádacích vřeten, spřádacích rotorů, produkci dřevěných pražců, sloupů a tyčí, skládacích krabic z papíru, gramofonových desek či o spotřebě novinového papíru," podotkl.

MPO vypočítalo, že po redukci počtu statistických zjišťování podnikatelé ročně celkem uspoří 35.000 hodin, které by jim jinak zabralo vyplňování statistických formulářů. Jedno zjišťování podle Bartovského stojí 250.000 až 400.000 korun, takže roční finanční úspora by se mohla pohybovat mezi čtyřmi miliony až šesti miliony korun.

"Některá stávající statistická zjišťování nejsou veřejnou službou, protože za nezanedbatelné prostředky daňových poplatníků jsou řešeny problémy zájmových skupin a subjektů," podotkl Bartovský.

Také Český statistický úřad upraví způsob statistických zjišťování. ČSÚ chce provádět méně vlastních šetření a více používat administrativní data původně sbíraná někým jiným k jiným než statistickým účelům. Patří sem například registry daňových plátců, databáze, které schraňuje Česká správa sociálního zabezpečení, a jiné centrální orgány.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK