Zavedení školného: ano či ne?

Populace vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v České republice se rok od roku rozrůstá. Přesto v tomto směru stále výrazně zaostáváme za vyspělými státy světa, když mezi Čechy najdeme o polovinu méně lidí s diplomem než v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zatímco průměr zemí OECD činí 26 procent, u nás tvoří podíl vysokoškoláků 13 procent.

Co člověk, to postoj

S rostoucím počtem vysokoškoláků se zvyšují také nároky vysokých škol. V souvislosti s jejich financováním vláda resp. její předseda Mirek Topolánek koketuje s myšlenkou zavést školné na veřejných vysokých školách. Právě toto téma vyvolalo zejména mezi odbornou veřejností řadu diskuzí a rozdělilo národ na dva tábory, zastánce a odpůrce placení školného.

Hlavním argumentem odpůrců jsou neúnostné náklady na vzdělání. Ubytování, skripta či doprava přijde každý měsíc na několik tisíc korun, zavedení školného by tak ještě více zkomplikovalo situaci ne příliš majetným rodinám, které chtějí své dítko dát na studia. I v tomto případě má premiér jasno. Řešením by měla být případná půjčka či jiná finanční výpomoc, kterou by studenti spláceli, až začnou vydělávat.

Vyšší vzdělání přináší vyšší příjmy

Je pravda, že myšlenka splácet několik tisíc korun ihned po dokončení školy, resp. na začátku pracovní kariéry není zrovna lákavá. Na druhou stranu statistiky jasně ukazují, že investice do vzdělání se rozhodně vyplatí. Přestože vysokoškolský diplom automaticky nezaručuje nadstandardní příjmy, pravděpodobnost jejich dosažení je vysoká. Dokládají to i statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí, kdy člověk s vysokoškolským vzděláním má o několik desítek procent vyšší plat než středoškolák. Česká republika je totiž zemí, kde se vzdělání vyplácí téměř nejvíce z vyspělého světa. Lépe už jsou na tom jen studovaní Maďaři s rozdílem 117 procent. Navíc zavedení školného zvyšuje motivaci studentů a jejich odpovědnost za studijní výsledky.

Tabulka: Hodinové výdělky podle vzdělání ve 3. čtvrtletí 2007 (podnikatelská sféra)

* Pozn: Medián je hodnota uprostřed vzestupně uspořádané řady hodnot sledovaného znaku, tj. polovina lidí bere méně než medián a druhá polovina více.

Zdroj: www.mpsv.cz

Investice do vzdělání běžným standardem

V mnoha vyspělých zemích systém placeného studia funguje již řadu let a vysokoškolské vzdělání je bráno jako služba, za kterou je třeba zaplatit. Student tak vynaloží část svých budoucích příjmů za možnost lepšího uplatnění na trhu práce a větší ohodnocení. Výjimku tvoří skandinávské země, kde se sice školné neplatí, ovšem lidé s vysokými příjmy platí vyšší daně, což je jiná forma školného. Vláda tak od nich žádá peníze, které investovala do jejich vzdělání.

Stejně tak je ve světě běžné, že rodiče spoří dítěti na vzdělání prakticky od narození, tj. jsou na systém placeného vysokoškolského studia připraveni, což u nás zatím nehrozí. Efektivní řešení, které se nabízí, je schválení zákona s tím, že bude v praxi realizován za několik let. Každý by si lehce dokázal spočítat, koho se školné týká a mohl by se na tuto situaci připravit.

Ovšem s placením školného úzce souvisí prosazení výhodných studentských půjček, stipendií a spoření na vzdělání. Možná v tomto může být kámen úrazu. Ze zkušeností víme, že i když dva dělají totéž, nemusí být výsledek stejný. Systémy, které úspěšně fungují v západních zemích, nejsou zárukou úspěšného fungování u nás. V případě zavedení školného je jen na českých ministerských úředních, aby dohlédli na to, že celý systém bude fungovat efektivně a student na něj nebude doplácet. A to trochu nahání hrůzu.