Daňová správa v ČR

Daňová správa v ČR se postupně přibližuje podmínkám a organizaci správy daní v členských zemích EU. Je vytvořena rozsáhlá síť územních finančních orgánů, jejichž komplexní řízení zajišťují v 8 regionech finanční ředitelství. Z úrovně Ministerstva financí zajišťuje řízení daňové správy Ústřední finanční a daňové ředitelství. Správa daní je rovněž zajišťována celními orgány.

Celní správa, vedle své kompetence v celní oblasti, spravuje nepřímé daně při dovozu zboží, DPH z nepravidelné mezinárodní autobusové přepravy, celou spotřební daň z tabákových výrobků, výměr a výběr cla z dováženého zboží a silniční daň u zahraničních osob. Daňová správa spravuje všechny přímé a zbývající nepřímé daně.

Bilaterální spolupráce a vzájemná pomoc jsou dány smlouvami o zamezení dvojího zdanění se všemi členskými státy. Do data přístupu nabude účinnosti zákon o vzájemné pomoci kompetentních orgánů v oblasti přímého a nepřímého zdanění a zákon o vzájemné pomoci při vymáhání nároků vzniklých v jiných členských státech, které budou harmonizovat české právo se směrnicemi 77/799 a 76/308 a bude dobudován daňový informační systém a napojen na obdobné systémy v EU.

Přesto v pravidelné zprávě Evropské komise o ČR za rok 1999 se konstatuje, že přes značné úsilí vyvinuté vládou zůstal pokrok v smyslu přijaté legislativy omezený. Rozdíl mezi záměry vládní politiky a skutečností lze podle citované zprávy vysvětlit následujícími faktory:

• délkou postupů při přípravě návrhů zákonů na ministerstvech
• menšinovým postavením vlády
• určitým prioritním oblastem se nedostalo dostatečné pozornosti od předchozích vlád
• délkou schvalovacího procesu v Parlamentu - tři čtení zákona v Poslanecké sněmovně, které trvají v průměru 8 - 10 měsíců způsobuje, že Evropská komise považuje postup přijímání naší legislativy za zdlouhavý.

Daňové nedoplatky  v ČR

Časopis Euro 11/2001 v tomto roce požádal některé manažery v ČR o reakci na otázku: „Souhlasíte s názorem, že je v České republice jednoduché vyhnout se placení daní ?“. Sedm procent dotázaných si vybralo první odpověď, 46,5 % spíše souhlasilo, spíše nesouhlasilo 42 % a jen 5 % respondentů bylo jednoznačně proti názoru, že se v ČR lze vyhnout placení daní. Již tato tvrzení dostatečně vypovídají o nevyhovujícím stavu daňové správy v ČR. A jak tomu v ČR ve skutečnosti.

·        Celkový objem daňových nedoplatků za Českou republiku vykazovaný územními finančními orgány k 28. 2. 
       2001 dosáhl výše 101,5 mld. Kč, tato částka představuje zhruba  28 % celkových daňových příjmů.
       Nedoplatky na daních nové daňové soustavy platné od  1. 1. 1993 vykazují částku 93,7 mld. Kč, nedoplatky
       na daních staré daňové soustavy platné do 31. 12. 1992 mají objem 7,8 mld. Kč.

·         U nepřímých daní dosáhl objem daňových nedoplatků 45,8 mld. Kč. Jejich podíl k celkovému objemu splatných daňových nedoplatků evidovaných k 28. 2. 2001 činil 45 %.

·         Největší objem nedoplatků je dlouhodobě evidován u daně z přidané hodnoty - 37,8 mld. Kč   (tj. 37 % splatných daňových nedoplatků). Působí zde platební neschopnost plátců daně, kteří neodvedené prostředky využívají k financování podnikatelských činností.

·          Penále představuje cca 30 - 40 % celkových evidovaných daňových nedoplatků.

·         Meziroční nárůst hodnoty daňových nedoplatků, které jsou spravovány územními finančními orgány, se s výjimkou roku 1996 pohyboval stabilně okolo 25 %.

·         Největší suma daňových nedoplatků, tj. téměř 48,5 mld. Kč, je evidována na jednotlivých daních s objemem nad 10 mil. Kč - jejich podíl na celkovém objemu nedoplatků činí 58 %.     U této skupiny je naopak nejmenší úspěšnost vymáhání. Nejméně 55 % z nich je nedobytných a zbývajících 45 % je dobytných nebo dobytných pouze částečně (u částečně dobytných  e předpokládá maximálně 50 % úspěšnost vymožení). Dále zhruba 1/3 všech nedoplatků  je evidována za subjekty, na jejichž majetek byl prohlášen konkurs, tzn. odhad dobytelnosti nedoplatků pohybuje v rozmezí cca 10 až 15 %.

·         Největší rozsah, stejně jako úspěšnost vymáhání a vymožení daňových nedoplatků  je u menších dlužných částek, zejména v intervalu od 0,1 do 1,0 mil. Kč.

·          Podíl nedoplatku je u nás zhruba na úrovni zemí EU

Základní příčiny růstu daňových nedoplatků:

•        slabé úsilí územních finančních orgánů razantněji tyto úniky odhalovat, zejména prováděním cílevědomější a intenzivnější kontrolní a vyhledávací činností (např. průměrný nárůst doměřených daňových povinností činí každoročně cca 15,5 mld. Kč); objem daňových nedoplatků ovlivňují i jejich další řízení, posečkání a splátkování daní, prominutí daní  a příslušenství daní, řízení o řádných nebo mimořádných opravných prostředcích, přístup k odpisům nedobytných pohledávek apod.;

•        stav legislativní úpravy vymáhání pohledávek a schopnost daňové správy platnou úpravu realizovat; umožnění komplexnějšího využívání dat z centrálních registrů;

•       personálním obsazení exekučních útvarů územních finančních orgánů, jejich platové ohodnocení, které nezohledňuje požadavky na odbornost a rovněž míru rizika; stav materiálně technické vybavenosti, rozpočtové zajištění, které je stále nedostatečné;

•         nepříznivá hospodářská a platební situace poměrně velké části podnikatelských subjektů; zjevný nepoměr dlužné částky a rozsahu majetku daňového dlužníka, na snahu řady daňových subjektů vyhýbat se nucenému plnění daňových povinností převody majetku, nebo jeho skrýváním apod
  

Tabulka č. 8 -  Stav nedoplatků v ČR

Velké podniky často neplatí nic, protože nemají ani na výplaty. Nelze však přitvrdit proti malým   a středním podnikatelům či spotřebitelům. Vládě se nijak zásadně nepodařilo snížit nedoplatky  a daňové úniky, ačkoliv zde v opozičních dobách viděla značný zdroj nevyužívaných příjmů.

Ministerstvo financí tvrdí, že snížení nebo odstranění daňových nedoplatků je nemožné a lze jej docílit pouze administrativně - zvýšeným odepisováním pro nedobytnost.

Naopak nový ministr financí Jiří Rusnok jmenovaný 17. dubna 2001 má následující názor  na daňové úniky: „Nemyslím, že jsou nutné zásadní změny. Důležitější bude důslednost a vyšší motivace pracovníků finančních úřadů. Jedním z hlavních úkolů bude zlepšení výběru daní  a snížení nedoplatků.“