Princip země původu představuje zdanění veškerého zboží v zemi, kde je vyrobeno. Nedostatkem je znevýhodnění států s vyšší úrovní daňových sazeb oproti státům s úrovní nižší.

Komise již v 80.letech předložila Radě ES návrh na zavedení systému dle země původu, ta jej však nepřijala z důvodu značného rozdílu v sazbách DPH. Další zvrat měl nastat v roce 1996, ale kvůli obavám z velkého přerozdělení součastných daňových výnosů k němu opět nedošlo a zřejmě ani v nejbližší budoucnosti nedojde. Aby mohl být tento systém zaveden, je nutné další sbližování až k úplnému završení vnitřního trhu.              

Sazby daně

Jak již bylo uvedeno, podle Šesté směrnice Rady ES nesmí standardní sazba klesnout pod 15 %. Dále jsou povoleny dvě snížené sazby pro přesně vymezené skupiny zboží (potraviny, léky apod.), ve výši minimálně 5%. Podstatným důvodem pro rozlišení daňových sazeb je snaha o snížení regresivnosti dopadu daně. Naopak rozdílné sazby DPH mohou vést ke skryté daňové diskriminaci, pokud je vyšší sazbou zdaňován druh zboží, které je většinou dovážené a nižší sazbou daně druh zboží domácí produkce.

Do 90. let existoval v členských státech EU velký rozptyl sazeb oproti jiným státům. Nejzářivějším příkladem byla Francie s jednou standardní sazbou (18,6 %), čtyřmi sníženými  (2,4 %; 4 %; 5,5 %; 7 %) a jednou zvýšenou (33,3 %). Naproti tomu Dánsko mělo již tehdy jedinou sazbu DPH, a to ve výši 22 %. Dočasně existují v některých zemích ještě tzv. supersnížené sazby. Současný stav a tedy i případný vzor pro Českou republiku představuje následující tabulka.