Mají rodiče platit nižší daně?

12.08.2008 | , Finance.cz
DANĚ


Daň z příjmu je v Česku u rodičů nižší než u bezdětných občanů, za každé dítě mohou využít daňového zvýhodnění ve výši 500 Kč měsíčně. V některých zemích však platí bezdětní i rodiče několika dětí daně ve stejné výši…

Daň z příjmu je v Česku u rodičů nižší než u bezdětných občanů, za každé dítě mohou využít daňového zvýhodnění ve výši 500 Kč měsíčně. Čili občan mající dvě děti zaplatí na dani z příjmu fyzických osob o tisíc korun méně než bezdětní občané. Daňové zvýhodnění pro rodiče je zavedeno ve většině vyspělých zemích, vždyť bezdětní občané budou pobírat např. státní důchod, který bude vyplácen z odvodů mladší generace. V některých zemích však platí bezdětní i rodiče několika dětí daně ve stejné výši…


Rodinná politika ve světě


Vyspělé země světa mají problémy s vymíráním obyvatel a s nízkou porodností. Rodinná politika tak dostává čím dál větší prostor ve všech zemích u všech hlavních politických stran. Míra zdanění a způsob výpočtu čisté mzdy se u rodičů v jednotlivých vyspělých zemích světa značně liší až o desítky procent, přesto mají jedno všechny evropské  země společné – snahu o zastavení vymírání populace, a to nejenom nižšími daněmi pro  vícečlenné rodiny, ale i vyšší  přídavky na děti, porodné… Za posledních deset let vzrostly celkové rodinné dávky  v zemích Evropské unie   o téměř   39 %. Tato peněžní plnění poskytovaná vládou mladým rodinám tvoří  více jak  8 %  celkových sociálních výdajů členských států. Rodinné dávky  jsou zvláštní druhy dávek,  například od dávek v invaliditě nebo v nezaměstnanosti, není u nich prvořadá situace zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné, neboť  dávka je poskytována třetí osobě. Při rozhodování, zda má být dávka poskytnuta, je rozhodující situace rodinných příslušníků. Cílem rodinných dávek a přídavků je pokrýt náklady rodiny, a proto je vztah mezi skutečným životním standardem a domácí situací žadatele důležitější než u jiných dávek.


Ukázka výpočtu zdanění v Česku (podmínky roku 2008)


U všech zemí v tabulce jsou uvedeny údaje za rok 2007, pouze u Česka jsou dosazené již aktuální údaje za rok 2008.

Výpočet daně u bezdětného:

  • Hrubá mzda - 22 000 Kč
  • Superhrubá mzda - 29 700 Kč
  • Sociální pojištění zaměstnanec - 1 760 Kč
  • Sociální pojištění zaměstnavatel - 5 720 Kč
  • Zdravotní pojištění zaměstnanec - 990 Kč
  • Zdravotní pojištění  zaměstnavatel - 1 980 Kč
  • Daň - 2 426 Kč
  • Čistá mzda - 16 824 Kč
  • Výše zdanění z hrubé mzdy (v %) - 23,53 %

 

Výpočet daně při uplatnění odpočtu na dvě děti:

  • Hrubá mzda - 22 000 Kč
  • Superhrubá mzda - 29 700 Kč
  • Sociální pojištění zaměstnanec - 1 760 Kč
  • Sociální pojištění zaměstnavatel - 5 720 Kč
  • Zdravotní pojištění zaměstnanec - 990 Kč
  • Zdravotní pojištění  zaměstnavatel - 1 980 Kč
  • Daň - 2 426 Kč
  • Čistá mzda - 17 824 Kč
  • Výše zdanění z hrubé mzdy (v %) - 18,98 %

 


Nejvíce se výše daně liší v Německu


Nejvyšší rozdíly v odvedené dani u bezdětného občana a občana vychovávající dvě děti při průměrné mzdě  je v Německu (10,7 %), v Nizozemí (10,1 %) a v USA (9,6%). V Německu je výrazná snaha o zvýšení porodnosti, a proto jsou finančně a daňově zvýhodňovány rodiny s dětmi. Německo má totiž nejstarší obyvatelstvo v Evropě, průměrný věk činí 41,4 let. Nejmladší obyvatelstvo má Irsko, kde průměrný věk činí 33,1 let. Pro porovnání: v Česku činí průměrný věk 38,5 let. Některé země však při výpočtu daňové povinnosti nezohledňují počet vychovávaných dětí, jedná se o Austrálii, Dánsko, Finsko, Island, Mexiko, Nový Zéland, Švédsko a Turecko. Např. ve Skandinávii však mohou rodiče využívat jiných výhod – přídavky na děti. V mimoevropských zemích však nikoliv. V Česku odvede občan vychovávající dvě děti na celkových povinných odvodech o 4,55 % méně než bezdětný občan.


Mít dítě? Jestli, tak až později…


Snaha evropských vlád podpořit rodiny s více dětmi a porodnost se ale i přes snižování daní míjí účinkem. Demografická křivka nestoupá.  Ženy se zejména z ekonomických důvodů do rození a výchovy dětí neženou. Poukazují na to i údaje o průměrném věku prvorodiček v zemích Evropské unie. Ten byl ještě v roce 1994 necelých 27 let, loni už bezmála 29 let. V Česku došlo za posledních 12 let k jednomu z největších skoků v Evropě, když vzrostl průměrný věk prvorodičky o téměř pět let na dnešních 27 let. Do budoucna se očekává ještě mírné zvýšení. Nízká evropská porodnost v nejbližších letech příliš neporoste…

Tabulka: Výše zdanění v závislosti na počtu dětí v zemích OECD (údaje za rok 2007)

Země Výše zdanění (v %)
Bezdětný občan Občan mající 2 děti
Austrálie 23,4 23,4
Belgie 42,0 38,3
Česko 23,53 18,98
Dánsko 41,0 41,0
Finsko 30,1 30,1
Francie 27,8 22,5
Irsko 13,9 8,3
Island 24,4 24,4
Itálie 28,5 23,0
Japonsko 20,1 17,4
Kanada 23,3 16,9
Korea 11,9 9,9
Lucembusko 29,1 22,5
Maďarsko 38,7 38,7
Mexiko 5,2 5,2
Německo 42,8 32,1
Nizozemí 35,4 25,3
Norsko 29,5 27,1
Nový Zéland 21,5 21,5
Polsko 31,1 24,7
Portugalsko 22,5 19,8
Rakousko 33,5 31,8
Řecko 26,1 25,2
Slovensko 22,4 17,1
Španělsko 20,4 13,8
Švédsko 27,6 27,6
Švýcarsko 21,8 16,8
Turecko 30,3 30,3
USA 24,5 14,9
Velká Británie 27,0 25,4

Zdroj: OECD Statistics Part I. Taxation of Wage IncomeTable I.3. ´All-in´ average personal income tax rates at APW by family type

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ