V Česku je každý desátý chudý

Hranice chudoby

Za chudého se při evropském srovnání považuje každý s čistým příjmem nižším než 60 % mediánu (tj. včetně všech sociálních dávek, přídavků a příspěvků…). Z tohoto důvodu je příjmová hranice chudoby v každé zemi jiná. „Chudí“ Evropané však mají díky propracované evropské sociální politice zajištěny důstojné podmínky k životu, evropská „chudoba“ je materiálně sociální povahy, nikoliv existenční jako v Africe či Asii. V současné době je nejnižší míra chudoby v Česku, v Nizozemí a na Islandu (10 %). Nejvíce lidí ohrožených „chudobou“ je naopak v Lotyšsku (23 %) a v Řecku (21 %). V uvedených 29 zemích v tabulce žije celkem tedy 80 miliónů občanů v chudobě…

Lucembursko: 1 484 euro měsíčně = chudoba…

Hranice chudoby závisí především na výši mediánu (v čistém – po zdanění) v každé zemi, z tohoto důvodu je nejvyšší absolutní hranice chudoby v bohatých zemích. Vůbec nejvyšší je v Lucembursku – 1 484 euro měsíčně. Tato částka platí pro jedince. U rodiny už nestoupá diametrálně. Např. v Německu činí:

• u jedince částku 780 euro
• u samoživitele s jedním dítětem 1 143 euro
• u rodiny s jedním dítětem 1 583 euro
• u rodiny se třemi dětmi 2 111 euro
  

Nejnižší absolutní částka chudoby za měsíc je v Lotyšsku a Litvě (127 euro). U Rumunska a Bulharska není tento údaj k dispozici, absolutní částka by však byla v těchto zemích ještě nižší. Nejvíce jsou ve všech evropských zemích chudobou postiženi dlouhodobě nezaměstnaní občané (kteří již nepobírají podporu v nezaměstnanosti, ale nižší sociální dávky), mládež a ekonomičtí přistěhovalci s nízkou kvalifikací a neznalostí jazyka.

Příjmové nůžky se rozevírají

Příjmy nejlépe finančně ohodnocené desetiny občanů ve všech evropských zemích rostou. V současné době je rodinný příjem deseti procent nejlépe situovaných Čechů pětkrát vyšší než příjem deseti procent nejhůře situovaných lidí. V Německu činí příjmy horní desetiny čtvrtinu všech vyplacených mezd a platů. Soukromý majetek těchto lidí navíc činí 56 % veškerého soukromého bohatství lidí. Za bohaté se přitom v Německu považuje ten, jehož čistý měsíční příjem je vyšší než dvojnásobek mediánu. V současné době musí mít těchto 7 % občanů příjem vyšší než 3 300 euro čistého měsíčně. Na druhé straně je v Německu 1,6 miliónů předlužených domácností, jejichž měsíční příjmy nepostačují ani k úhradě úroků a splátek jejich závazků. Hlavními důvody vedoucí k předluženosti jsou: nezaměstnanost, ztráta partnera (rozvod, úmrtí, rozchod) a neúspěch v podnikání.

Bohatí žijí déle

Občané vyspělých zemí světa se dožívají vyššího věku. Stejně situace platí i uvnitř jednotlivých zemí. Bohatí jsou v průměru zdravější a dožívají se vyššího věku. „Chudí“ jsou častěji nemocní a umírají dříve než střední třída. Nezaměstnaní stráví za rok v nemocnici dvojnásobně delší dobu než pracující. Evropan pobírající nadprůměrnou mzdu se cítí zdravotně v pořádku z 60 %, zatímco „chudý“ z necelých 40 %.

Tabulka: Počet chudých v Evropě

Prameny: