MD: Jízdní doba vlaků se zkrátí, auta však zůstanou rychlejší

27.08.2008 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 27. srpna (ČTK) - Jízdní doba vlaků na trasách mezi Prahou a krajskými městy se do roku 2016 ve většině případů díky modernizaci tratí zkrátí, někde až o desítky minut. Jak ale vyplývá z analýzy ministerstva dopravy, kterou dnes projedná vláda a ČTK ji má k dispozici, místo nejrychlejšího dopravního prostředku si na většině tras z Prahy zachová automobil.

Největší rozdíl oproti dnešku zaznamenají Jihočeši. Zatímco dnes jede nejrychlejší vlak z Prahy do Českých Budějovic dvě hodiny a 40 minut, za osm let by to mělo být o 45 minut méně. O 35 minut rychleji budou doma také Plzeňané.

Naopak zlepšení vlakového spojení se nedočkají občané Karlovarského kraje a Liberecka, jízdní doba na trasách Praha - Jihlava a Praha - Zlín se změní jen minimálně. Do Zlína a Karlových Varů naopak díky výstavbě silnic a dálnic výrazně navýší časový náskok automobily. Ve Zlíně budou automobilisté rychleji o hodinu a 50 minut, ve Varech o hodinu a 15 minut.

Vlaky jsou na tom ještě hůře při srovnání takzvané cestovní doby. To je doba, kterou cestující potřebuje k tomu, aby se dostal takříkajíc ode dveřím ke dveřím. Kromě jízdní doby vlaku se tak do ní započítává i cesta městskou dopravou na nádraží. U automobilů je jízdní a cestovní doba stejná.

MD v analýze rozdělilo trasy z Prahy do krajských měst do třech kategorií podle cestovních dob vlaku a automobilu v roce 2016. Nejhůře dopadly vlaky do Jihlavy, Karlových Varů, Liberce a Zlína, u kterých má MD poznámku, že cesta vlakem bude ve srovnání s autem "zcela nezajímavá". Naopak do Pardubic, Ostravy a Olomouce bude cesta vlakem a MHD srovnatelná s automobilem. U ostatních měst je poznámka MD "ještě únosné".

Tristní zůstane ovšem situace na železnici mezi jednotlivými krajskými městy. Tam je většina tratí v kategorii "zcela nezajímavé".

Výstavba dopravní infrastruktury se řídí harmonogramem, který loni v září schválila vláda. Harmonogram zahrnuje projekty, u kterých se počítá se zahájením stavby nejpozději do roku 2016. Celkové investice do infrastruktury se do té doby odhadují na více než 800 miliard korun. Budou pocházet ze čtyř hlavních zdrojů: státního rozpočtu, rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, úvěrů od Evropské investiční banky a evropských fondů.

Mezi priority patří například dostavba dálnice D8 přes České středohoří, dálnice D1 směrem na severní Moravu, obchvat Prahy nebo dálnice D3 do jižních Čech. V železniční dopravě jsou to především koridory do Českých Budějovic a Plzně a modernizace železničních uzlů v Praze a Brně.

Plán investic kritizují ekologická hnutí. Podle nich by měl stát dávat na železnici alespoň tolik peněz, jako na výstavbu silnic a dálnic. Nyní je poměr zhruba 1:2 ve prospěch silnic. "Je to začarovaný kruh. Někteří politici v dráze nevidí rychlou a pohodlnou dopravu. Ale ona jí ani nebude, dokud má zoufalý nedostatek peněz," řekl Pavel Přibyl z Hnutí Duha.

Autor článku

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK