Komentář: Mají zaměstnanecké fondy smysl?

03.10.2001 | , Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


V současnosti se projednává zákon o zaměstnaneckých penzijních fondech. Jak tyto fondy fungují a mají vůbec v českých podmínkách smysl?

ROZDÍL MEZI ZAMĚSTNANECKÝMI A STÁVAJÍCÍMI PENZIJNÍMI FONDY

V současnosti ve světě existují dva základní principy penzijního připojištění.

a)  Zaměstnanecký princip, který je založen na vztahu zaměstnavatel - zaměstnanec, kdy zaměstnavatel svým zaměstnancům přispívá na budoucí důchody. Do systému může zasahovat stát poskytováním daňových úlev pro zúčastněné zaměstnavatele. Tento princip penzijního připojištění je typický například pro Německo.

b)  Občanský princip, jehož bázi tvoří vztah stát - občan, přičemž stát každému účastníku penzijního připojištění přispívá dotací hrazenou ze státního rozpočtu. Na tomto principu funguje penzijní připojištění v České Republice.

Tyto principy nemohou existovat souběžně. Česká republika se v roce 1994 rozhodla jít cestou občanských penzijních fondů. Nemá nyní cenu jakkoli spekulovat, jestli to bylo správně.

KLADY SOUČASNÝCH FONDŮ

Současné penzijní fondy mají za sebou již více než 6 let působení. Za tuto dobu se trh penzijního připojištění pročistil. Řada penzijních fondů se spojila, řada z nich získala silného vlastníka. Bohužel jsou také fondy, které zkrachovaly a které nevyplatily klientům slibované nároky (Penzijní fond Multi, Bankovní penzijní fond, Penzijní fond Vyšehrad apod.).

Systém penzijních fondů od roku 1994 prošel etapou reforem. Zpřísnily se požadavky nutné pro založení penzijního fondu (zejména zvýšení minimálního základního jmění), zvýšila se míra dohledu nad penzijními fondy nyní vykonávaná dvěmi subjekty - Ministerstvem financí a Komisí pro cenné papíry.

Systém současného penzijního připojištění je dostatečně štědrý.Zaměstnavatelské fondy by neposkytovaly žádný státní příspěvek, v oblasti daňových úlev by již konkurovat současným fondům mohly. Nemyslím si ale, že nějak výrazně. Spíše by došlo k harmonizaci daňových zvýhodnění v obou
systémech, případně i k harmonizaci s životním pojištěním, které je také významným instrumentem pro tvorbu úspor na stáří.

KONKURENCESCHOPNOST ZAMĚSTNAVATELSKÝCH FONDŮ

Podle způsobu založení registrujeme nejčastěji tyto druhy zaměstnavatelských
penzijních fondů:

a) penzijní fond jednoho zaměstnavatele
Tento typ penzijního fondu připojišťuje pouze zaměstnance firmy, která jej založila (nazývaná zakladatelská firma). Na významu nabývá především s ústupem monopolistických odvětví a nástupem častějších fúzí, při nichž se často vytvářejí velké penzijní fondy pro zaměstnance nově spojeného podniku.

b) odvětvové penzijní fondy
Pojistný kmen odvětvových penzijních fondů tvoří pracovníci určitého sektoru
hospodářství. Tento typ je poměrně rozšířený a odráží situaci v oblasti zaměstnanosti v Evropě po druhé světové válce, kdy se rozvíjela průmyslová základna v odvětvích, ve kterých působily velké monopoly.

c) tarifní penzijní fondy
Tarifní penzijní fondy zakládají organizace napojené na státní rozpočet (např. rozpočtové a příspěvkové organizace, armáda, policie). Penzijní připojištění vzniká na základě podepsání tarifní smlouvy, z níž vyplývá jednak povinnost zaměstnavatele platit příspěvky a také právo všech zaměstnanců na pojištění. Tím jsou státní zaměstnanci zvýhodněni oproti pracovníkům v podnikatelské sféře, v níž penzijní fond nezaloží každý zaměstnavatel a kde není bezpodmínečně připojištěn každý zaměstnanec.

d) otevřené penzijní fondy
Tentokrát utvoří organizace penzijní fond a nabízí účast i osobám, které u této organizace či v daném odvětví nepracují. Mezi těmito fondy již vzniká konkurenční prostředí, které u penzijních fondů jednoho zaměstnavatele, u odvětvových či tarifních penzijních fondů nezaznamenáme.

e) penzijní fondy zaměřené na jednotlivce
Pro malé společnosti mohou být náklady na vytvoření penzijního fondu příliš vysoké. Zaměstnavatelé jsou ale ochotni platit příspěvky jménem svých zaměstnanců, nikoli však výše uvedené náklady. V takové situaci jsou pro zaměstnavatele přitažlivým nástrojem otevřené penzijní fondy zakládané finančními institucemi.


Jelikož nepředpokládám, že by se v počátcích fungování zaměstnavatelských fondů našlo více těch , které by se na trhu etablovaly v podobě otevřených penzijních fondů, potom nelze o žádné konkurenceschopnosti zaměstnavatelských fondů vůbec hovořit. Fond bude založen pouze v rámci jedné firmy či jednoho koncernu (penzijní fond jednoho zaměstnavatele) nebo v rámci jediného průmyslového odvětví (odvětvový penzijní fond). V rozpočtové a příspěvkové sféře by vznikaly tarifní penzijní fondy (pozor na zvýhodnění zaměstnanců v ROPO sféře - viz výše !)

Konkurovat by zaměstnavatelské fondy nemohly současným fondům co do zhodnocení prostředků klientů. Správci portfolií současných penzijních fondů jsou renomované investiční společnosti a banky. Zaměstnavatelské fondy, které s portfolio managementem nebudou mít žádné zkušenosti, budou stejně muset tyto investiční společnosti také oslovit.
 
O jediné možnosti konkurence by se dalo hovořit v oblasti nákladů, zejména nákladů na zprostředkovatelskou činnost. Provize vyplácené fungujícími penzijními fondy za nové klienty či za jejich převod z jednoho fondu do druhého jsou velmi vysoké (až čtyřnásobek pravidelného měsíčního příspěvku). Zaměstnavatelské fondy nebudou získávat klienty v jiných firmách či v jiných odvětví, proto nebudou muset mít rozsáhlé sítě prodejců po celé republice. Do procesu získávání klientů se navíc mohou zapojit zaměstnanci například personálních oddělení podniků v rámci své pracovní náplně. Pokud by to nebylo možné, pak by zřejmě vznikaly nezbytně nová oddělení specializovaná na penzijní připojištění zaměstnanců, to by zvýšilo náklady podniků.

Pro podniky je v současné době levnější oslovit fungující penzijní fond, aby připojistil jeho zaměstnance. Zaměstnavatelé mohou využít daňových výhod, které jim současný systém penzijního připojištění skýtá. Současné penzijní fondy poskytují podnikům rozsáhlou poradenskou činnost.

SHRNUTÍ

Zaměstnavatelské fondy výhody klientům nepřinesou.
- Daňové úlevy budou stejné.
- Chybět bude státní příspěvek.
- Zhodnocení prostředků klientů může být nižší (nekvalifikovaný portfolio
management)

Zaměstnavatelské fondy systém znepřehlední
- Dva systémy penzijního připojištění (občanský a zaměstnavatelský) vedle
sebe nefungují.
- Existuje celá řada jiných možností, jak spořit na stáří (současné penzijní
fondy, životní pojištění, investiční fondy apod.)

Zaměstnavatelské fondy nejsou konkurencí.
- Mají zcela jiné principy fungování než současné penzijní fondy.
- Týkají se většinou jen jednoho zaměstnavatele a jednoho odvětví.

 

Výše státního příspěvku

Měsíční úložka

Státní příspěvek (Kč)

100 - 199 Kč

50 Kč + 40 % částky nad 100 Kč

200 - 299 Kč

90 Kč + 30 % částky nad 200 Kč

300 - 399 Kč

120 Kč + 20 % částky nad 300 Kč

400 - 499 Kč

140 Kč + 10 % částky nad 400 Kč

500 Kč a více

150 Kč

 Snížení základu daně z příjmu u klienta penzijního fondu

Měsíční úložka

Roční daňová úleva

600 Kč - 999 Kč

1 200 Kč

1 000 Kč - 1499 Kč

6 000 Kč

1 500 Kč a více

12 000 Kč

 Trh penzijního připojištění (2Q/2001), podle počtu účastníků

Název PF

Tržní podíl (%)

PF ČESKÉ SPOŘITELNY

13.41 %

VOJENSKÝ OTEVŘENÝ PF

13.21 %

PF ČESKÉ POJIŠŤOVNY

12.73 %

ČESKOMORAVSKÝ PF

12.52 %

PF KOMERČNÍ BANKY

10.32 %

WINTERTHUR PF

8.73 %

ING PF

8.36 %

ABN AMRO PF

7.68 %

COMMERCIAL UNION PF

4.61 %

ALLIANZ PF

  4.15 %

 

Autor článku


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DŮCHODY A DÁVKY