Benda: Při poskytování služeb našim klientům chceme vždy odvádět dokonalou práci

06.10.2008 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Místo samochvály bych raději citoval nizozemského ministra financí Woutera Bose: "ING je mimořádně zdravá instituce." Nemám k tomu co víc dodat, uvedl Vojtěch Benda, senior ekonom v ING Wholesale Banking.


Mohl by jste v krátkosti popsat zaměření, cílovou klientelu ING Wholesale Banking?

Naší cílovou klientelu tvoří finanční instituce, firmy se sídlem v zemích Beneluxu a domácí korporátní klienti s ročním obratem vyšším než 300 milionů korun.


ING Wholesale Banking má v oblasti korporátního bankovnictví v ČR poměrně smělé plány a cíle. V čem jste lepší než konkurence? Proč by si měl klient vybrat právě ING?

Těch důvodů je více. Zmínil bych hlavní tři. Zaprvé je to náš tzv. relationship manager model. O každého klienta se stará konkrétní relationship manager, který má dobrou znalost jak našich produktů tak sektoru, ve kterém klient působí. Zadruhé můžeme využívat základny špičkových produktových specialistů v Londýně a Amsterdamu. A zatřetí, bych zdůraznil důraz ING Wholesale Banking na ‚excellence‘, dokonalost. Při poskytování služeb našim klientům chceme vždy odvádět dokonalou práci.


Na tiskové konferenci k otevření reprezentační kanceláře ING Wholesale Banking v Brně jste líčil kladné stránky a příležitosti jihovýchodu ČR, tedy především regionu Jihomoravského kraje. Zkuste je prosím v krátkosti shrnout i v našem rozhovoru.

Kromě mimořádně příznivé polohy v blízkosti ekonomicky vyspělého Rakouska či rychle se rozvíjejícího Slovenska jsou zde ještě minimálně tři důležité faktory, které zvyšují pomyslný rating Jihomoravského kraje. Zaprvé, v porovnání s ostatními domácími regiony je pro JMK typická vysoká koncentrace firem. Podle ČSÚ bylo v první polovině letošního roku evidováno v JMK celkem 287 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci, což řadí kraj na první místo v ČR z pohledu koncentrace velkých podniků. Zde sehrál svou roli bezpochyby také dosavadní vysoký příliv zahraničních investic. Zadruhé je to vysoká úroveň kvalifikace pracovní síly. K té přispívá lvím podílem především dlouhodobá tradice kvalitního vysokého školství. A za třetí, silné zaměření kraje na vědu a výzkum. Tento mix je poměrně velkou zárukou, že JMK nečeká osud dočasné ‚montovny‘ a jeho ekonomická role, a s ní i relativní ekonomická úroveň v následujících letech poroste.


Spatřujete i nějaké negativní aspekty, které můžou působit proti rozvoji tohoto regionu?

JMK je poměrně silně exportně orientovaný region, o čemž svědčí vysoký podíl vývozu na regionálním HDP (60%) a 7%ní podíl na celkových vývozech ČR. Odvrácenou stranou vysoké míry otevřenosti ekonomiky, která bývá většinou považována za přednost, však představuje vyšší citlivost na vývoj konjunktury na exportních trzích. Vyhlídky na ekonomický růst Eurorozóny, kam většina domácího exportu směřuje, bohužel nejsou na několik nejbližších čtvrtletí příliš příznivé. S tím roste riziko, že oblasti s vyšší koncentrací exportních odvětví mohou dočasně pocítit současné ekonomické problémy více, než regiony s nižší mírou otevřenosti.


Pojďme však k jiné otázce, která většinu lidí v současnosti zajímá nejvíce, a to finanční krizi, která v současnosti zásadním způsobem mění finanční mapu světa. Zdá se, že tato krize se začíná stále více postihovat i Evropu. Jaký předikujete další vývoj bankovní krize v Evropě i USA?

Analytické týmy ING v Londýně a v Amsterodamu, zabývající se prognózou ekonomického vývoje USA a Eurozóny a Velké Británie, odhadují, že v současné době se nacházíme zhruba v poločase sestupné ekonomické fáze, kdy kulminují především problémy finančního sektoru. Finanční instituce nyní budou nuceny vypořádat se s investičními ztrátami, přehodnocením rizika a růstem finančních nákladů. To si vyžádá zpřísnění úvěrových podmínek, které se nepochybně dotkne nejvíce nefinančních sektorů, tj. firem a domácností v obou nejvýznamnějších světových ekonomikách. Vliv současné finanční turbulence na reálnou ekonomiku, tedy na sektory výroby a služeb, se projeví až s určitým zpožděním a kulminovat bude pravděpodobně v prvním pololetí roku 2009. Podle optimistického scénáře bychom mohli sledovat první náznaky mírného oživení nejdříve v průběhu druhé poloviny příštího roku. Návrat ekonomik USA a Eurozóny k svižným tempům uplynulých dvou let však pravděpodobně bude velmi pozvolný. Jak ve druhém pololetí 2008, tak v 1. polovině 2009 lze tedy velmi pravděpodobně očekávat spíše pokles, v lepším případě stagnaci HDP USA a ‚patnáctky‘. Pravděpodobnost, že USA a eurozóna vstoupily do fáze recese, se zvyšuje s každými dalšími ekonomickými údaji, přičemž tempo zhoršování ekonomických podmínek je v eurozóně momentálně vyšší, než v případě USA.


Co ING? Jak konkrétně dopadla krize na vaši společnost? Cítíte se jí být vážně ohroženi?

Místo samochvály bych raději citoval nizozemského ministra financí Woutera Bose, který před týdnem prohlásil, že ING je „mimořádně zdravá instituce.“ Nemám k tomu co víc dodat.


Řadě velkých světových ekonomik klesá výkonnost, některé jdou dokonce do recese. Česká republika je na tom však, i přes určitý pokles míry růstu HDP, stále dobře. Jak vidíte vývoj naší ekonomiky v příštích letech vy? Podaří se nám udržet alespoň čtyřprocentní růst i v příštích letech?

Za vysoká tempa růstu v posledních letech vděčila česká ekonomika mimořádné souhře několika faktorů: svižného tempa zahraniční konjunktury, masivního přílivu zahraničních investic, příznivého vývoje cen komodit a udržení relativně nízkého tempa inflace. Takto příznivá konstelace se v příštím roce velmi pravděpodobně očekávat nedá. Domácí exportéři, vzpamatovávající se z předchozího prudkého posílení devizového kurzu, se budou muset v příštím roce navíc potýkat s dalším oslabováním poptávky na hlavních zahraničních trzích. Přiliv nových zahraničních investic se v posledních čtvrtletích výrazně ztenčil a negativní vývoj lze očekávat i na straně reinvestovaných zisků již zde působících zahraničních společností. Pozitivní impuls by naopak mohlo přinést mírné oživení soukromé spotřeby v důsledku částečného zrychlení reálných příjmů. To vše za předpokladu, že se relativně robustní růst mezd potká v příštím roce s nižší inflací. I je však třeba počítat spíše s růstem HDP těsně nad 3%. Růst HDP nad 6%, jakého dosahovala česká ekonomika v posledních letech, nebyl dlouhodobě udržitelný a korekce k nižším tempům by přišla nejspíš i bez finanční krize.


Naši ekonomiku však více než míra růstu HDP trápí relativně vysoká inflace, která zjevně neklesá tak rychle, jak predikovala Česká národní banka. Jaký vývoj tohoto ekonomického ukazatele očekáváte vy?

Zrychlení růstu spotřebitelských cen v posledních deseti měsících byl důsledkem souhry několika vlivů. Od loňského listopadu vzrostl příspěvek cen potravin (a později i ropy), s čímž se potýkaly prakticky všechny ekonomiky. V ČR byly tyto vlivy částečně tlumeny polštářem posilujícího devizového kurzu. Více než 2 procentní body přidalo k inflaci zvýšení nepřímých daní v lednu a další inflační tlaky vyvolal předchozí růst domácí poptávky převyšující dlouhodobý potenciál české ekonomky. Předchozí šok ze zdražení potravin by měl vyprchat v závěru letošního roku a dopady zvýšení DPH odezní v lednu. Přistávání ekonomického růstu k nižším úrovním a zpožděné dopady posílení měny představují rovněž protiinflační impuls. Podle prognózy ING by se inflace mohla snížit koncem roku přibližně na 5.4% a další pokles tempa směrem k 3% v průběhu roku 2008 se zdá být reálný, pokud nepřijdou nečekaná překvapení z cen komodit. To otvírá prostor centrální banky pro další snížení úrokových sazeb koncem letošního roku. Další pokles inflace, tj. k 2% cíli centrální banky na rok 2010 a dál, se zatím jeví jako málo pravděpodobný. Pokud by to centrální banka viděla podobně, znamenalo by to nutnost přikročit k opětovnému zvyšování úrokových sazeb koncem příštího roku.


Jak odhadujete vývoj kurzu české měny? Je zde další prostor a možnost posilování koruny vůči dolaru a euru?

Kurz koruny k euru byl v polovině letošního roku pravděpodobně značně přestřelený a současná korekce v podobě postupného oslabování koruny bude nejspíš pokračovat i v následujících měsících. Koncem roku by se kurz koruny mohl přehoupnout nad úroveň 25 EUR/CZK. Zhruba v polovině příštího roku lze očekávat pozvolný návrat jejímu k mírnému posilování. Vůči USD však bude CZK mírně slábnout z důvodu předpokládaného postupného oslabování eura k dolaru. Důvodem posilování pozice dolaru však podle našeho názoru nebude výrazné obnovení důvěry v ekonomiku USA, ale naopak zhoršující se hodnocení výkonu eurozóny.


V jakých zemích působí v současnosti ING Wholesale Banking? Jaká je vaše vize budoucího rozvoje, expanze?

V současné době působí ING Wholesale Banking ve 40 zemích v Evropě, Severní a Jižní Americe a v Asii. V evropském kontextu se jedná především o státy Beneluxu, Španělsko, Itálie, Turecko a státy střední a východní Evropy včetně České republiky. Současná strategie ING je shrnuta ve třech anglických slovech: ‚Fitter, focused, further‘. ‚Fitter‘ znamená, že chceme být v co nejlepší kondici (fit), tedy věnovat se obchodům s největším výnosem, snižovat náklady a zvyšovat efektivitu. Focused znamená náš cíl stát se do roku 2010 bankovní jedničkou v Belgii a Nizozemí a hráčem v první pětce na trzích čtyř středoevropských zemí (Polsko, ČR, Maďarsko a Slovensko).

Děkuji za rozhovor,

Lukáš Pololáník, Finance.cz


Vojtěch BendaVojtěch Benda pracuje jako senior ekonom v ING Wholesale Banking od listopadu 2006. Vystudoval Fakultu mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické (1993 – 1999). V posledním roce studia nastoupil do České národní banky jako referent do Sekce měnové. V posledních třech letech zastával v ČNB pozici hlavního analytika. Zabýval se makroekonomickými analýzami a prognózami české ekonomiky. Během svého působení v ČNB absolvoval zahraniční odborné stáže věnované měnové politice a analytickým metodám, například seminář při MMF ve Vídni na téma Makroekonomická analýza a politika, Mezinárodní měnový seminář v Banque de France v Paříži nebo seminář zaměřený na užití časových řad a prognózování v Banca d’Italia/EABCN v Římě.

Autor článku

Lukáš Pololáník


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU