Peněžitá pomoc v mateřství v EU

27.10.2008 | , Finance.cz
DANĚ


Od nového roku dochází v Česku ke zvýšení redukčních hranic u peněžité pomoci v mateřství a zvýšení sazby z 69 % na 70 %. Maminky na mateřské dovolené si tedy finančně polepší...

... Nárok na peněžitou pomoc v mateřství mají maminky ve všech zemích EU, její délka a výše je však rozdílná. V Česku mají maminky nárok  po dobu 28 týdnů, což je na evropské poměry dlouho… 


Evropa = nízká porodnost


Evropské země se potýkají dlouhodobě  s nízkou porodností, která je nesrovnatelně nižší než na ostatních kontinentech. Rok od roku se rodí méně dětí a průměrný věk populace se zvyšuje. Mladí Evropané mají často pouze jedno dítě, dokonce přibývá bezdětných párů. Pro zajištění prosté reprodukce obyvatelstva je přitom zapotřebí, aby na ženu v průměru připadalo narození dvou dětí. Nejnižší porodnost vykazuje Německo (8,18 porodů na 1000 obyvatel za rok – což je třetí nejnižší počet na světě po Hong Kongu), následuje Itálie (8,36) a Rakousku (8,66). Nejvyšší porodnost z členských zemí Evropské unie má Irsko (14,33), což však při světovém srovnání zdaleka nestačí ani na první stovku. Rodinná politika nabývá nebývale na významu a mnohé ekonomické opatření směřují k podpoře mladých rodin s dětmi. Vlády všech evropských zemí mají tento neblahý trend na paměti a snaží se mladým lidem vytvářet lepší sociální podmínky.


Nárok na dávku má otec pouze výjimečně


Peněžitá pomoc v mateřství ve všech evropských zemích náleží každé ženě, které trvá pracovní poměr (nemusí však již třeba pracovat z důvodu péče o druhé dítě). Nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství má v EU i manžel – pouze však v zákonem stanovených případech (většinou pouze v případech, kdy se nemůže maminka o dítě starat pro závažné dlouhodobé onemocnění). Navíc peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje ve všech zemích i před očekávaným porodem a po tuto dobu pobírá peněžitou pomoc budoucí maminka. Právní předpisy Evropské unie zakotvují povinnost převést těhotnou žena na jinou práci v případě, že její současná práce by mohla ohrozit její zdraví a zdraví očekávaného dítěte. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnankyni takovou práci, musí  omluvit její nepřítomnost  v práci.


Bulharsko – dokonce 45 týdnů!


Aby žena měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství musí být účastna na nemocenském pojištění. Dávka ve většině případech nepodléhá zdanění.  Nejdéle je peněžitá pomoc v mateřství poskytována v Bulharsku (45 týdnů), nejméně v Německu (14 týdnů). Ve většině členských zemí Evropské unie se pohybuje od 16 do 18 týdnů. Výše peněžitého příspěvku v mateřství je nejnižší v Řecku – 50 % z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ je průměrná mzda, a to buď za uplynulé čtvrtletí či pololetí, upravená o dny nemoci a dovolené. Celkem v jedenácti členských zemích Evropské unie je výše peněžité pomoci v mateřství ve výši 100 % z vyměřovacího základu (Německo, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Estonsko, Lotyšsko, Malta, Polsko, Slovinsko). Žádost o peněžitou pomoc v mateřství vystavuje lékař. Jenom pro zajímavost si uvedeme výši dávky v Německu:

  • do 299 eur 20 %
  • od 300 eur do 399 eur 59 %
  • od 400 eur do 499 eur 10 %
  • nad 500 eur 11 %


Jak je to v Česku?


Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví stejným způsobem jako nemocenská a činí od prvního dne 69 % denního vyměřovacího základu, od ledna příštího roku 70 %. Aby žena měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství musí být účastna na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 dní v posledních dvou letech před porodem. Den nástupu na mateřskou dovolenou si určuje žena sama, nejméně však 6 týdnů před očekávaným dnem porodu. Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství je různá: 14, 22, 28, 31 nebo 37 týdnů. Nejběžnější je 28 týdnů – platí pro vdané ženy a 37 týdnů – platí pro osamělé ženy (svobodné, rozvedené nebo ovdovělé).  Denní vyměřovací základ se redukuje, redukční hranice od 1. ledna 2009 jsou:

  • 786 Kč (do konce letošního roku 610 Kč)
  • 1178 Kč (do konce letošního roku 870 Kč a nad 870 se nezohledňuje)
  • 2356 Kč

Do první redukční hranice se počítá 100 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 % a z druhé do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

 


O kolik si polepší maminka s příjmem 20 000 Kč?


U příjmu 20 000 Kč činí denní vyměřovací základ činí 658 Kč. V roce 2009 je vyměřovací základ do redukční hranice 786 Kč a proto s ním počítáme v plné výši a vynásobíme  70 %, dostaneme částku 461 Kč (658 x 0,7). Peněžitá pomoc v mateřství tak bude za celý měsíc činit 13 830 Kč (461 Kč x 30 dní). V roce 2008 je vyměřovací základ 638,8 Kč (610 Kč + 28,8 Kč), vynásobíme ho 69 % a dostaneme částku 441 Kč. Do konce letošního roku činí měsíční částka 13 230 Kč (441 Kč x 30 dní). Maminka s příjmem 20 tisíc si od nového roku polepší cca. o 610 Kč.

Tabulka: Nárok na peněžitou pomoc v mateřství (v EU, v týdnech)

/>
Země Délka v týdnech
Bulharsko 45
Česko 28
Slovensko 28
Velká Británie 26
Maďarsko 24
Itálie 24
Irsko 22
Estonsko 20
Litva 18
Malta 18
Polsko 18
Rumunsko 18
Řecko 17
Portugalsko 17
Francie 16
Španělsko 16
Kypr 16
Lotyšsko 16
Nizozemí 16
Lucembursko 16
Rakousko 16
Slovinsko 15
Finsko  15
Německo 14

Prameny: MISSOC = Gegenseiiges Informationssystem der sozialen Sicherheit in den Mitgliedsstaaten der EU“; Statista DE – Dauer des Mutterschutzes in ausgewaehlten EU – Stastěn in Wochen; Zákon č. 187/2006 „o nemocenském pojištění“.

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ