Bohatí versus chudí – kde jsou největší rozdíly?

Přibývá lidí s velmi vysokými příjmy a současně se zvyšuje počet lidí pracujících za podprůměrnou mzdu… Průměrná mzda se totiž čím dál více vzdaluje představě běžného zaměstnance, protože je značně ovlivněna občany s nejvyššími příjmy.

Co je to Gini index?

K porovnání míry nerovnosti slouží Giniho index, který nám udává míru nerovnosti ve výši příjmů občanů v zemi. Čím je vyšší, tím jsou rozdíly ve výši příjmů občanů vyšší. Pokud by se index rovnal nule, měli by všichni občané stejně vysokou „výplatu“ a neexistovala by tak mzdová nerovnost. Čím vyšší je Giniho index, tím je rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem vyšší.

Mzdové rozdíly v Evropě jsou nižší

Evropské ekonomice se daří a Evropané bohatnou. Samozřejmě na ekonomickém růstu své země profituje každý občan jinak. Počet dolarových milionářů rok od roku roste, rovněž však přibývá lidí pracujících za podprůměrnou mzdu. Průměrná mzda je tak v současné době pro většinu občanů nedosažitelná. Hodnoty mezd nejlépe vydělávajících občanů výrazně zvyšují aritmetický průměr mezd, který tak stále méně odpovídá vžité představě mzdy běžného zaměstnance. Příjmové nůžky se začínají více rozevírat i v Evropě, kde jsou však mzdové nerovnosti s porovnáním s ostatními vyspělými zeměmi světa (USA, Kanada, Austrálie) podstatně menší.

Tabulka č. 1: Gini index v USA v jednotlivých letech

Rok	Gini index
1967	39,7
1968	38,6
1970	39,4
1980	40,3
1990	42,8
2000	46,2
2005	46,9
2006	47,0
2007	46,3

A jak je to v Česku?

Mzdové rozdíly jsou v Česku tradičně jedny z nejnižších v Evropské unii, i na světě. Gini index má hodnotu 26 a nižší je pouze ve Skandinávii a Slovinsku. Vzhledem k nižším mzdovým rozdílům a fungující sociální síti je tak v Česku nejméně „chudých“ na světě. Češi přitom bohatnou a kupní síla průměrné české mzdy je vyšší než v ostatních východoevropských zemích a současně doháníme např. Portugalsko či Řecko. Rodinný příjem 10 % nejlépe situovaných českých domácností je více než pětkrát vyšší než rodinný příjem 10 % nejhůře situovaných domácností. A jak je to ve světě? Něco málo přes 80 % bohatství světa je v rukou 20 % lidí.

Tabulka č. 2: Měsíční mzda v Česku dle jednotlivých pásem (údaje za rok 2007)

Příjem	Počet lidí
do 10.000	3,87
10.001 - 14.000	13,15
14.001 - 17.000	13,88
17.001 - 20.000	14,70
20.001 - 24.000	17,86
24.001 - 30.000	17,28
30.001 - 40.000	10,80
40.001 - 50.000	3,84
50.001 - 60.000	1,71
60.001 - 80.000	1,43
80.001 a více	1,48

Zdroj: Český statistický úřad

EU: nejvyšší mzdové rozdíly jsou v Portugalsku

V současné době má 20 % nejlépe situovaných občanů Evropské unie v průměru 4,8krát vyšší měsíční příjem, než činí průměrný příjem 20 % nejhůře situovaných občanů, tento poměr se přitom každý rok zvyšuje, vždyť ještě v roce 2004 byl příjem 20% „nejbohatších“ vyšší 4,5krát. Mezi jednotlivými členskými zeměmi jsou samozřejmě značné rozdíly. Nejvyšší rozdíl je mezi občany v Portugalsku, kde pětina nejlépe vydělávajících občanů převyšuje příjmově nejslabší pětinu více než 7,2krát. Následuje Lotyšsko (6,1krát) a Řecko (6,0krát). Naopak nejmenší rozdíly jsou v zemích Skandinávie a východní Evropy (od 3,1krát po 3,5krát). V Evropské unii jsou mzdové rozdíly nejnižší na světě, vždyť nejvyšší hodnotu má Gini index v Portugalsku (38,5), ale při světovém srovnání jsou Portugalci pořád ještě „rovnostáři“... Vůbec nejvyšší mzdové rozdíly jsou v Namibii (index 71), JAR (59) a Paraguay (57). Jenom pro porovnání si uvedeme další mimoevropské vyspělé země světa: USA (45), Kanada (33), Japonsko (38), Austrálie (35), Korea (36), Rusko (41).

Tabulka č. 3: Míra nerovnosti v příjmech domácností v EU

Země	Gini index	Kolikrát je vyšší průměrná mzda 20 % nejbohatších oproti 20 % nejchudších obyvatel
Portugalsko	38,5	7,2
Lotyšsko	37,7	6,1
Litva	36,0	4,5
Polsko	36,0	5,0
Estonsko	34,0	5,9
Velká Británie	34,0	5,3
Itálie	33,0	5,6
Řecko	33,0	6,0
Irsko	32,0	5,0
Španělsko	32,0	5,1
Bulharsko	31,6	4,6
Rumunsko	31,5	4,6
Nizozemí	30,9	4,0
Kypr	29,0	4,1
Francie	28,7	4,2
Belgie	28,0	4,0
Maďarsko	28,0	3,3
Německo	28,0	4,4
Lucembursko	26,8	3,7
Rakousko	26,8	3,8
Slovensko	26,2	5,8
Česko	26,0	3,4

Zdroj: Central Intelligence Agency – The World Factbook 2008,

Statistisches Bundesamt, Im Blickpunkt: Deutschland in der Europäischen Union