Jak „šlapou“ evropské ekonomiky?

26.01.2009 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Výkonnost české ekonomiky (měřeno HPD na obyvatele) je na 80 % Evropské unie a jsme na tom nejlépe ze všech východoevropských zemích a lépe než Portugalsko či Malta. S velikým náskokem je nejvýkonnější lucemburská ekonomika.


Nejvyšší HDP na jednoho obyvatele v paritě kupní síly v Evropě je tradičně v Lucembursku, kde dle nejnovějších údajů Eurostatu (za celý rok 2007) dosahuje ekonomika 237 % průměru Evropské unie (všech 27 zemí). Na dalších místech následuje Norsko (179 %), Irsko (150 %) a Švýcarsko (137 %). Naopak nejméně výkonná ekonomika je v Albánii (24 % průměru EU) a Bosně a Hercegovině (29 %), z členských zemí je na tom nejhůře Bulharsko (37 %). O výkonnosti ekonomik se můžete dočíst i v článku Nejvýkonnější ekonomika? V USA!


Eurozóna = lepší výsledky než EU


Průměr HDP za všechny členské země eurozóny je v posledních třech sledovaných letech o 10 % vyšší než hodnoty Evropské unie jako celku. Členy eurozóny jsou členské země Evropské unie, které přijaly jsou svou měnu euro. Jsou tedy členy Evropské měnové unie. Jedná o těchto 15 zemí: Belgie, Německo, Irsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Nizozemí, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko a Finsko. Šestnáctou zemí od ledna letošního roku je Slovensku. O porovnání EU s okolním světem se dočtete v článku Evropané jsou bohatší a žijí déle.


Česko – zlepšení o 4 % za dva roky


Výkonnost české ekonomiky v porovnání s průměrem EU je od roku 2005 do roku 2007 vyšší o 4 %. Stejně dobře se vedlo většině východoevropským zemím. Východoevropským zemím se v posledních letech daří. Většina významných společností již ve východní Evropě působí několik let, přesto je východní Evropa pořád velmi zajímavá pro přesunují části výroby či založení dceřiné společnosti. Růst HPD se v Česku v minulých letech pohyboval okolo 6 %. Hospodářský růst země podporují všechny kroky směřující k podpoře podnikání. Světový trend současnosti je však jasný, hospodářský růst v budoucích letech budou vykazovat země, jejichž ekonomika bude co nejvíce zaměřena na činnosti s vysokou přidanou hodnotou, náročné na kvalitu, invenci a nové technologie. Lidský kapitál tak bude hrát ještě vyšší roli než dosud. Země bez kvalifikovaných a výkonných zaměstnanců a bez inovativních podnikatelů budou ztrácet.


Živnostníci – „motor ekonomiky“


Velkou roli při ekonomickém rozvoji země mají živnostníci a malé firmy. O založení s.r.o. ve vybraných zemích se dočtete v článku Kde založíte s. r. o. nejlevněji? Jejich význam v současné době ještě roste, protože jsou v nyní, kdy velké společnosti ztrácí zakázky a propouští zaměstnance, hlavním zdrojem nových pracovních míst. Vždyť firmy do deseti zaměstnanců jsou v mnoha evropských zemích dokonce největším zaměstnavatelem. Tyto malé firmy navíc mají vysokou produktivit práce, jsou aktivní a pružné. Většina drobných podnikatelů je navíc zvyklá se o sebe postarat a v případě neúspěchu v podnikání, to zkouší znovu nebo si rychle najdou zaměstnání. Nastavení jednoduchých administrativních podmínek k podnikání a nižší zdanění práce je jednou z cest jak čelit současné ekonomické krizi. Právě v podmínkách pro podnikání živnostníků Evropa za světovými konkurenty zaostává. V ostatních ekonomických velmocích (USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland či Japonsko) mají živnostníci jednodušší legislativní prostředí a mohou se více věnovat pouze svému obchodu či řemeslu. Finanční a legislativní náročnost k zahájení podnikání je v těchto zemích podstatně nižší, stejně jako zdanění či veškerá administrativa spojená s podnikáním.

Výkonnost evropských ekonomik (v HDP na obyvatele v paritě kupní síly, EU27 = 100 %)

Země 2005 2006 2007
Lucembursko 254 267 267
Norsko 176 184 179
Irsko 144 147 150
Švýcarsko 133 136 137
Nizozemí 131 131 131
Rakousko 125 124 124
Švédsko 120 121 122
Dánsko 124 123 120
Velká Británie 122 120 119
Island 130 124 119
Belgie 119 118 118
Finsko 114 115 116
Německo 117 116 115
Eurozóna 110 110 110
Francie 111 109 109
Španělsko 102 104 106
Itálie 105 103 101
EU27 100 100 100
Řecko 93 94 95
Kypr 91 90 91
Slovinsko 87 88 89
Kypr 91 90 91
Slovinsko 87 88 89
Česko 76 77 80
Malta 78 77 77
Portugalsko 77 76 76
Estonsko 61 65 68
Slovensko 60 64 67
Maďarsko 63 64 63
Litva 53 56 60
Lotyšsko 49 53 55
Chorvatsko 50 52 54
Polsko 51 52 53
Rumunsko 35 38 41
Bulharsko 34 37 37

Pramen: Eurostat, Pressemitteilung Nr. 176/2008

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU