EU: inflace v roce 2008 byla vysoká

Vyšší inflace než v Česku byla pouze v Pobaltských zemích, Rumunsku a Bulharsku…

Ekonomice prospívá nízká inflace

Inflace je zjednodušeně řečeno růst cenové hladiny v čase. Ten se ve všech členských zemích Evropské unie měří dle indexů spotřebitelských cen (indexy poměřují úroveň cen vybraného spotřebního koše několika stovek reprezentativních výrobků a služeb ve dvou po sobě jdoucích letech). Nízká míra inflace je velmi pozitivní pro finanční sektor daného státu. O nízkou míru inflace se snaží jednak domácí vlády, jednak centrální banky. Inflace je totiž aktivním faktorem pohybu úrokových sazeb a vysoká míra inflace přehřívá domácí ekonomiku.

Česko – průměrná meziroční míra inflace 6,3 %

K výpočtu míry inflace se používají různé metody, a proto se míra inflace zveřejněná Eurostatem, OECD či Českým statistickým úřadem může maličko lišit. V minulosti patřilo Česko mezi země s nejnižší mírou inflace v Evropské unii a mezi východoevropskými zeměmi bylo vždy premiantem. Výjimkou byl rok 2008. Za posledních 12 měsíců v roce 2008 proti průměru 12-ti předchozích měsíců v roce 2007 činila v Česku míra inflace 6,3 %, což je nejvíce od roku 1998 (viz. tabulka). Nejnižší inflace z východoevropských zemích v roce 2008 byla na Slovensku a první měsíc letošního roku ukázal, že ani zavedení eura na Slovensku od ledna nevedlo ke zdražování cen zboží a služeb.

Tabulka: Míra inflace v Česku v jednotlivých letech

1994	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008
10,0	9,1	8,8	8,5	10,7	2,1	3,9	4,7	1,8	0,1	2,8	1,9	2,5	2,8	6,3

Zdroj: Český statistický úřad

Island – inflace přes 12 %

Nejvyšší míra inflace v loňském roce byla v Lotyšsku a na Islandu, tedy v zemích, u kterých finanční krize vyústila v největší hospodářskou recesi z evropských zemích. Přes 10% hranici se inflace vyšplhala ještě v Bulharsku, Litvě a Estonsku. Ve všech východoevropských zemích byla inflace podstatně vyšší než v západní Evropě. Nejnižší míra inflace byla v Nizozemí (2,2 %), Švýcarsku (2,3 %) a Portugalsku (2,7 %). Další srovnání evropských ekonomik najdete v článku Jak „šlapou“ evropské ekonomiky?

Každý občan má „vlastní“ inflaci

Z vyšší míry inflace mají finanční užitek pouze občané, kteří mají dlouhodobě fixní částku splátky úvěru. Většině občanů však přináší ztrátu, neboť znamená vyšší výdaje za námi nakoupené zboží a služby. Když růst naší mzdy během roku byl nižší než míra inflace, tak naše reálná mzda klesla, za naši mzdu si můžeme koupit méně zboží a služeb. Současně inflace ovlivňuje naše úspory, spoření, pojistky či jiné investice – jejichž výnos je díky inflaci nižší. Každý z občanů má však jinou „vlastní“ inflaci, protože kupuje jiné zboží a služby. Právě nízko-příjmové skupiny obyvatelstva mají inflaci nejvyšší. Vždyť v roce 2008 se v členských zemích EU oproti roku 2007 nejvíce zvedly ceny energií a potravin - tedy věcí, za které utrácí peníze všichni občané. Např. ceny aut a elektroniky v loňském roce klesly, ale nové auta si kupují lépe finančně situovaní občané a domácnosti.

Deflace brzdí ekonomiku

V době hospodářské recese, kterou prochází všechny členské země Evropské unie, mohou mít některé země problémy s deflací (opak inflace). Na první pohled je to pro občany příjemná zpráva, protože za svoji mzdu (i když je pořád stejná) si koupí více zboží a služeb. Ve skutečnosti je to ovšem pro domácí ekonomiku velmi nepříjemný jev, který ohromuje finanční trhy:

• věřitelé mají velké problémy splácet své dluhy, které jsou vlivem deflace vyšší
• lidé méně spoří, protože je to méně výhodné
• tok úvěrů je omezený…

Deflace vede i k vyšší nezaměstnanosti (cena práce v době deflace je vyšší a zaměstnavatelé jsou nuceni redukovat počet zaměstnanců).

Tabulka: Meziroční míra inflace v zemích EU
(v %, prosinec 2008 oproti prosinci 2007)

Země	Roční inflace (v %)
Lotyšsko	15,3
Island	12,8
Bulharsko	12,0
Litva	11,1
Estonsko	10,6
Rumunsko	7,9
Česko	6,3
Maďarsko	6,0
Slovinsko	5,5
Malta	4,7
Belgie	4,5
Kypr	4,4
Řecko	4,2
Polsko	4,2
Španělsko	4,1
Lucembursko	4,1
Slovensko	3,9
Finsko	3,9
EU	3,7
Dánsko	3,6
Itálie	3,5
Norsko	3,4
Eurozóna	3,3
Švédsko	3,3
Francie	3,2
Rakousko	3,2
Německo	2,8
Portugalsko	2,7
Švýcarsko	2,3
Nizozemí	2,2

Zdroj: Pramen: Eurostat, Pressemitteilung Nr. 8/2009