Bude příští rok nezaměstnanost klesat?

07.12.2009 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Pro příští rok ve své listopadové zprávě OECD předpovídá téměř dvouprocentní růst HPD za všechny členské země. Jak se promítne dle předpovědi oživení ekonomiky na snižování nezaměstnanosti v příštích dvou letech?

Předpokládané ekonomické oživení však nepřinese ihned snížení nezaměstnanosti. Trh práce má oproti reálné ekonomice zpoždění. Zaměstnavatelé budou několik měsíců váhat, zda přijmout nové zaměstnance. Teprve až budou mít jasné signály, že zvýšené zakázky a poptávka jsou trvalejšího rázu budou přijímat nové zaměstnance. První měsíce budou raději řešit formou přesčasových hodin. Dále bodu firmy pokračovat ve strukturalizačních změnách. Nezaměstnanost tak začne klesat až v roce 2011, kdy by měla být ve většině zemí OECD nezaměstnanost nižší než v roce 2010. Více bude v roce 2011 klesat zaměstnanost v zemích s pružnějším trhem práce, např. v USA. Jak Evropané vnímají nezaměstnanost, se dočtete v článku Nezaměstnanost – největší starost Evropanů.


Nejvíce stoupne nezaměstnanost v Irsku

V přiložené tabulce je uvedena míra nezaměstnanosti v členských zemích OECD v letech 2005 až 2008. Pro roky 2009 až 2011 se jedná o odhad. Odhad pro rok 2009 by se však neměl od čísel za rok 2009, která budou zveřejněná počátkem příštího roku příliš lišit.

  • Na konci letošního roku bude nezaměstnanost vyšší ve všech členských zemích OECD než na konci roku 2008, nejvíce se během letošního roku zvýší nezaměstnanost ve Španělsku (o 6,8 %), Irsku (o 5,9 %) a Islandu (o 4,1 %). Nejméně se zvýšila v Německu (o 0,4 %).
  • Míra nezaměstnanosti za rok 2010 bude nižší než míra nezaměstnanosti za rok 2009 pouze na Islandu (o 0,2 %) a v Koreji (o 0,1 %). Nejvíce by se míra nezaměstnanosti v příštím roce měla zvýšit ve Švédsku a Irsku (o 2,1 %).
  • Nejvíce nezaměstnanost dle prognózy OECD od konce roku 2008 do konce roku 2010 vzroste v Irsku a Španělsku (v obou případech o 8 %) a pouze v šesti zemích OECD se nezaměstnanost během této doby nezvýší o více než 2 % (Belgie, Itálie, Japonsko, Švýcarsko, Norsko a Korea).
  • Obrat by měl nastat v roce 2011, kdy by se nezaměstnanost oproti roku 2010 měla snížit hned ve 20 členských zemí OECD. Nezaměstnanost v zemích OECD však bude i na konci roku 2011 vyšší než před vypuknutím ekonomické krize.


Ve kterých zemích je nezaměstnanost nejnižší?

Dlouhodobě je nezaměstnanost nejnižší v Koreji, Norsku a Švýcarsku. V těchto zemích nebyla nezaměstnanost od roku 2005 vyšší než 5 % a dle prognózy OECD bude nezaměstnanost pod touto hranicí i na konci letošního roku a v letech následujících. Pro všechny tyto tři země platí, že krize trh práce nezasáhla tak tvrdě jako v ostatních zemích. Jedním z důvodů je inovativní domácí ekonomika. Další zemí, kde se nezaměstnanost během krize příliš nezvýšila je Německo, kde vláda zavedlo několik opatření na podporu nezaměstnanosti:


Krize nezaměstnanost na Islandu více než zdvojnásobila

Členská země OECD, která je ekonomickou krizí nejvíce zasažená, je Island. Ekonomické výsledky islandské ekonomiky byly ještě v roce 2007 ve světovém porovnání vynikající – HDP na jednoho obyvatele byl v první desítce nejúspěšnějších zemí světa, nízká nezaměstnanost, nízká inflace, státní finance byly zdravé (státní dluh se pohyboval do 30 % HDP). V důsledku krize se však nezaměstnanost zdvojnásobila. Dlouhodobě byla nižší než 3 %, letos bude vyšší než 7 %. Kvůli omezení rybolovu orgány EU se Island v minulosti nestal členem Evropské unie. Situace se však změnila. Finanční sektor i občané se v době růstu příliš zadlužovali. Finanční krize zasáhla bankovní sektor nepřipravený. Tři největší domácí banky musely být zestátněny. Island se tak stal zemí, kde stát převzal kontrolu nad bankovním sektorem. Tato transakce však výrazně poznamenala islandskou korunu, která devalvovala o desítky procent. Jedním z pomocných řešení je nyní členství v EU, o které Island požádat v červenci. Jedním z důvodů je rychlý vstup do eurozóny. Přechod na euro a členství v EU by mělo pomoci domácí ekonomice.


Jak snižovat nezaměstnanost?

Z dlouhodobého hlediska je nezaměstnanost nízká v zemích s vysokou vzdělaností, pružným trhem práce, podporujících zkrácené úvazky, s legislativou příznivou pro podnikání, nízkými vedlejšími mzdovými náklady a správně volenou státní aktivní politikou zaměstnanosti (rekvalifikace či školení nezaměstnaných). Zdrojem růstu životní úrovně bude v budoucích letech inovace, základní kámen úspěchu tak je zvyšování vzdělávání a odborné přípravy. Jaká opatření proti vysoké nezaměstnanosti jednotlivé země přijmají, více v článku Jak jednotlivé vyspělé země „bojují“ s nezaměstnaností?

Tabulka: Očekávaný vývoj míry nezaměstnanosti dle OECD (v %)

Země Míra nezaměstnanosti v jednotlivých letech (v %)

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Korea 3,7 3,5 3,2 3,2 3,8 3,6 3,4
Norsko 4,6 3,4 2,5 2,6 3,3 3,7 3,5
Švýcarsko 4,4 4,0 3,6 3,5 4,3 4,9 4,8
Nizozemí 4,9 4,1 3,3 2,9 3,7 5,2 5,5
Japonsko 4,4 4,1 3,9 4,0 5,2 5,6 5,4
Austrálie 5,0 4,8 4,4 4,2 5,7 6,3 6,2
Mexiko 3,5 3,2 3,4 3,5 5,7 6,3 5,9
Dánsko 4,8 3,9 3,6 3,3 5,9 6,9 6,2
Island 2,6 2,9 2,3 3,0 7,1 7,0 6,4
Rakousko 6,0 5,7 5,2 4,9 5,8 7,1 7,3
Lucembursko 4,7 4,4 4,4 4,4 5,9 7,1 7,5
Nový Zéland 3,8 3,8 3,7 4,2 6,1 7,1 6,6
Česko 7,9 7,2 5,3 4,4 6,9 8,4 7,9
Itálie 7,8 6,8 6,2 6,8 7,6 8,5 8,7
Kanada 6,8 6,3 6,0 6,1 8,3 8,7 8,1
Belgie 8,5 8,2 7,5 7,0 7,9 8,9 9,2
OECD 6,6 6,0 5,6 5,9 8,2 9,0 8,8
Německo 10,5 9,8 8,3 7,2 7,6 9,2 9,7
Velká Británie 4,8 5,4 5,4 5,7 8,0 9,3 9,5
Polsko 17,7 13,8 9,6 7,1 8,4 9,6 9,6
Finsko 8,4 7,7 6,9 6,4 8,3 9,7 9,7
USA 5,1 4,6 4,6 5,8 9,2 9,9 9,1
Francie 8,9 8,8 8,0 7,4 9,1 9,9 10,1
Portugalsko 7,7 7,7 8,0 7,6 9,2 10,1 9,9
Maďarsko 7,3 7,5 7,4 7,9 9,9 10,3 9,3
Švédsko 7,7 7,1 6,1 6,2 8,2 10,3 10,1
Řecko 9,9 8,9 8,3 7,7 9,3 10,4 10,4
Slovensko 16,2 13,3 11,0 9,6 11,6 12,7 12,5
Irsko 4,3 4,4 4,6 6,0 11,9 14,0 13,8
Turecko 10,4 10,0 10,1 10,7 14,6 15,2 15,0
Španělsko 9,2 8,5 8,3 11,3 18,1 19,3 19,0

Pramen: OECD, OECD Economic Outlook No. 86, November 2009

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU