Bylo by domácnostem nyní lépe s eurem?

Téma týdne: Bylo by nám lépe s eurem?

Je pro nás česká koruna výhodou či břemenem? Otázka přijetí eura v České republice byla, s ohledem na řadu přednějších a důležitějších událostí, odložena na neurčito. S jistou nadsázkou můžeme říct, že problematika přijetí eura upadla v zapomnění. Zatímco v některých ostatních zemích považují euro za spásu, v Česku převládá spokojenost s vlastní národní měnou. Změnu tohoto postoje můžeme v blízké budoucnosti očekávat asi jen velmi těžko. Svou roli může sehrát i fakt, že vzhledem k finančním problémům některých zemí čeká eurozónu né zcela jednoduché období.

Jak jsme uvedli výše, představa eura v Česku je nyní nereálná. Může nám ale posloužit k provedení velmi zjednodušené simulace nynějšího vlivu eura, jakožto naší potenciální měny, na jednotlivé subjekty české ekonomiky. 

Je důležité si uvědomit, že jiná měna by měla vliv nejen na domácnosti a firmy v Česku, ale taktéž by do značné míry nezanedbatelně ovlivnila celou makroekonomickou situaci. Výměnou měny za euro, každá z těch skupin něco získá či ztrácí. Obecně vycházíme z předpokladu, že přínosy se projeví zejména na straně mikroekonomických subjektů – domácností a firem a náklady na straně makroekonomické. Začněme nyní tím, jak by euro nyní ovlivnilo každodenní život českých domácností.

Nové bankovky, nová nominální hodnota

Pravděpodobně největší změna pro domácnosti by spočívala v používání jiných bankovek a mincí. V tom by nemusel být větší problém. Ten je v tom, že s ohledem na přepočítací koeficient, by si domácnosti musely zvyknout na fakt, že nominálně výrazně nižší částka představuje reálně vyšší objem peněžních prostředků. Pokud by byl přepočítací koeficient nastaven na 25 korun za 1 euro, přestože by reálné ceny zůstaly stejné, nominální by byly 25krát nižší. Ze zkušenosti zemí přecházejících na euro vyplývá, že část populace porovnává ceny v původních měnách ještě řadu let po přechodu na euro. Přestože tento problém představuje spíše psychologickou záležitost, hraje velmi důležitou roli v tom jako obyvatelstvo novu měnu přijme.

Naopak přínosem pro domácnosti by byla eliminace transakčních nákladů souvisejících s výměnou zahraničních měn. Tento přínos ocení zejména lidé často cestující do zemí eurozóny. Můžeme se však domnívat, že v současné době zhoršených ekonomických podmínek věnují české domácnosti menší část svých prostředků na výjezdy do zahraničí a tudíž by tento přínos pro ně nyní nebyl až tak velikánský.

Růst cenové hladiny?

Pravděpodobně největší obavy související s eurem se týkají potenciálního růstu cenové hladiny. Euro samo o sobě by nemělo mít vliv na cenovou hladinu, neboť všechny ceny by měly být přepočítány daným konverzním poměrem. Zkušenosti však ukazují, že přechodu na jinou měnu využili někteří obchodníci k jednorázovému zvýšení cen. Díky výraznému dozoru a potenciálním sankcím by se však tomuto zdražování dalo předejít, jak ukazuje příklad Slovinska. Navíc v současné době slabé domácí poptávky nemají firmy příliš prostoru pro případné zdražování. Vyjádření cen v jedné měně v rámci měnové unie rovněž vytváří tlak na firmy a zostřuje konkurenci, na čemž by prostřednictvím nižších cen mohli profitovat právě domácnosti. Můžeme předpokládat, že pokud by nyní našim platidlem bylo euro a my jej přijímali nedávno, ke znatelnému cenovému skoku by nedošlo, a to zejména díky zhoršené ekonomické situaci. Vliv eura na cenovou hladinu budeme dále rozebírat v navazujícím článku zabývajícím se makroekonomickými dopady.

Zhodnoťme nyní ve stručnosti, jaký by byl v současnosti celkový vliv eura na domácnosti v ČR. K růstu cenové hladiny by pravděpodobně nedošlo, odstranění transakčních nákladů by nyní pro domácnosti nepředstavovala až tak velkou úsporu. Hlavním dopadem by s největší pravděpodobností byla nutnost obyvatel zvyknout si na „novou“ úroveň cen danou konverzním poměrem. Výraznější profit by však nyní euro domácnostem nepřineslo.