Británie chce úsporami snížit deficit do pět let na jedno pct HDP

Mimořádné úspory jsou podle Osborna jedinou cestou, jak zabránit krachu britských financí, jsou však podle něho spravedlivé, "platí za minulost a připravují budoucnost". Škrty ve veřejném sektoru budou tak razantní, že jim neunikne ani královna Alžběta II., které se na dva roky zmrazí finanční podpora.

Vláda konzervativců a liberálních demokratů chce do fiskálního roku 2015/16 (duben - březen) snižovat běžné výdaje o 30 miliard liber (928 miliard Kč) ročně. Výpůjčky veřejného sektoru, jak se v Británii říká deficitům, se tak sníží z letošních 149 miliard liber až na 20 miliard liber za pět let, tedy v přepočtu na výkon ekonomiky z 10,1 na 1,1 procenta HDP. Do konce funkčního období tohoto parlamentu by podle Osborna měla Británie mít vyrovnaný takzvaný strukturální běžný deficit, čili schodek očištěný od vlivu ekonomického cyklu a od dlouhodobých investic.

Osborne přiznal, že úsporný plán zpočátku britskou ekonomiku poněkud přibrzdí, později by však měl její růst podpořit. Vládní odhad hospodářského růstu pro tento rok se snižuje na 1,2 procenta z původních 1,3 procenta. Příští rok to však už bude 2,3 procenta a v dalších letech bude ekonomika růst ročně o 2,7-2,9 procenta.

Snížení deficitu podle ministra bude tlačit dolů úrokové sazby, což bude dlouhodobě podporovat růst. Přímým prorůstovým opatřením vlády pak bude zejména snížení daně z firemních zisků. Daň se má během čtyř let snížit o čtyři procentní body na 24 procent a podle Osborna ji bude mít Británie nejnižší ze všech velkých západních ekonomik i nejnižší ve skupině velkých vyspělých a rozvojových ekonomik G20.

Zvýší se naopak podle očekávání od počátku příštího roku daň z přidané hodnoty, která je spolehlivým zdrojem vládních příjmů, avšak její růst může oslabit spotřebu a tím ekonomiku. Sazba daně vzroste na 20 procent z nynějších 17,5 procenta. Spotřební daně na alkohol, tabák a pohonné hmoty naopak Osborne zvýšit nehodlá.

Kontroverzní je podle řady kritiků naopak zavedení nové bankovní daně. Ta by měla podle Osborna vynášet ročně tři miliardy liber. Dalším krokem, který může podkopat růst ekonomiky, bude zvýšení daně z kapitálových zisků z 18 na 28 procent.

Vláda prakticky od svého nástupu po květnových volbách připravuje půdu pro mimořádný rozpočet, který slíbila v kampani. Před ním už oznámila škrty ve výši 6,2 miliardy liber v letošních výdajích a minulý týden zrušila na letošek naplánované projekty za dvě miliardy liber.