Senát podpořil odmítavé stanovisko české vlády k bankovní dani

Senát se také vyslovil za nezávislost národních regulátorů bankovního sektoru, tedy v případě Česka České národní banky.

Místopředsedkyně senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) návrh na zavedení bankovní daně ale podpořila. Zdůraznila, že v tuzemsku žádné skutečně české banky nejsou, jsou to jen dceřiné společnosti zahraničních bank, které vesměs s novou daní souhlasí. "Náklady na krizi by měli nést všichni spravedlivě, a to včetně bank, které ji zavinily," uvedla.

Senátor Luděk Sefzig (ODS) s tím nesouhlasil. Dodatečná bankovní daň by podle něj byla plošnou daní a paušálním trestem i pro takovou banku, která se během krize chovala důvěryhodně a která krizi nezpůsobila.

Většina evropských lídrů nové poplatky pro finanční ústavy požaduje proto, aby se vyvarovali situaci během finanční krize, kdy museli banky zachraňovat z peněz daňových poplatníků. Podle řady z nich občané nemají nést náklady za krizi, kterou nezavinili.

Premiér Jan Fischer odmítavý postoj české vlády zdůvodnil například tím, že množství otázek kolem nové daně zůstává nezodpovězeno. Banky by podle něj mohly novou daň promítnout do poplatků pro klienty. Neví se ani, jakou přesně bude mít podobu, zda půjde o čistě daň či spíše určitý poplatek. Známo není ani to, jaké bude načasování, ani jaké by mohly být dopady nového opatření.

Ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel dnes před senátory potvrdil, že jedním z důvodů odmítavého stanoviska bylo právě riziko, že banky přesunou daň v podobě poplatků na klienty. Hrozí podle něj také to, pokud některé členské státy unie daň nezavedou, dostanou se některé banky do problémů s konkurenceschopností, protože se část transakcí přesune do zemí bez této daně.

Vlády Německa, Francie a Británie zveřejnily v úterý prohlášení, podle něhož daň na banky zavedou. Hodlají vyzvat další země, aby se k nim připojily.