Nové rozpočtové sankce ztrácejí před summitem EU podporu vlád

Dohoda z Lucemburku paradoxně nemá podporu ani v německé vládě, přestože u jejího zrodu stála německá kancléřka Angela Merkelová s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. Podle Financial Times Deutschland Merkelová ovšem výsledky jednání se Sarkozym nekonzultovala s ostatními členy vlády a především se šéfem koaliční FDP a ministrem zahraničí Guidem Westerwellem.

Westerwelle se ve čtvrtek vyjádřil, že silné euro potřebuje tvrdá rozpočtová pravidla a Berlín tak nemůže dohodu ministrů financí podporovat. "To předpokládá, že dohoda Merkelová-Sarkozy nemá podporu celé německé vlády. To bude ještě zajímavé," komentuje dění v Německu analytický internetový server Eurointelligence.

Kompromis ovšem představuje velký problém i pro Irsko, tedy alespoň podle blogu The Irish Economy, který vede uznávaný irský ekonom Karl Whelan. Podle něj je dohoda Paříže a Berlína o změně lisabonské smlouvy naprosto zbytečná a neprůchodná. Francouzi i Němci si přitom představují, že by mimo jiné otevřela cestu k odebrání hlasovacích práv zemím eurozóny, které poruší rozpočtová pravidla EU.

"Vyžadovalo by to nové referendum v Irsku, které by mohlo nabídnout jen možnost sankcí. Dokážu si představit, že obyvatele, kteří se obávali ztráty eurokomisaře kvůli lisabonské smlouvě, by to mohlo velmi zajímat," odkazuje Whelan na neúspěšné hlasování o reformní smlouvě Evropské unie v červnu roku 2008.

Nadšení nebudí pondělní dohoda ani ve finské vládě. "Když máme novou instituci, která se nazývá prezident Evropské unie, a pokud tato osoba začne připravovat návrhy, znamená to, že síla Evropské komise klesá. A to není dobře, protože velké země mají větší sílu," řekl v rozhovoru s agenturou Reuters finský ministr zahraničí Alexander Stubb. Expertní skupinu, která se na sankcích dohodla, vedl právě prezident EU Herman Van Rompuy.