Jak se liší ve světě hrubá a čistá mzda?

02.08.2011 | , Finance.cz
DANĚ


Nejméně se hrubá mzda a čistá mzda zaměstnance liší v Mexiku a Chile. Naopak nejvíce se liší v Maďarsku či Rakousku. Jak je na tom v tomto ohledu Česko?

V pracovní smlouvě či mzdovém výměru se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou na hrubé mzdě. Každý zaměstnanec však ze své hrubé mzdy odvádí sociální a zdravotní pojištění a zálohu na daň z příjmu. Na účet dostanou zaměstnanci čistou mzdu, tj. sjednanou mzdu sníženou o povinné odvody. Jak vysoké daně platí zaměstnanci ze své hrubé mzdy ve světě?

Povinné odvody zaměstnanců z jejich hrubé mzdy v členských zemích OECD v letech 2004 až 2010 máme uvedeny v přiložené tabulce. Povinné odvody jsou vypočítány u průměrné mzdy u svobodného a bezdětného zaměstnance. Světovým trendem je snižování přímých daní a většina zaměstnanců v členských zemích OECD odvedla ze své hrubé mzdy na daních méněž než v roce 2004.


Výpočet odvodů zaměstnance


Výpočet daňové povinnosti si vypočítáme u průměrné roční mzdy za rok 2010 uváděnou OECD ve výši 288 492 Kč.

Text  Částka
Hrubá roční mzda za rok 2010  288 492 Kč
Sociální pojištění
(6,5 % z 288 492 Kč) 
18 752 Kč
Zdravotní pojištění
(4,5 % z 288 492 Kč)
12 983 Kč
Daň z příjmu fyzických osob
((288 492 Kč x 1,34 zaokrouhleno na celá sta dolů) x 15 % - 24 840 Kč)
33 135 Kč
Čistá mzda
(288 492 Kč – 18 752 Kč – 12 983 Kč – 33 135 Kč)
223 622 Kč
Zdanění 22,5 %

U svobodného a bezdětného občana s průměrnou mzdou dosahovala čistá mzda za rok 2010 77,5 % jeho hrubé mzdy. Zdanění na straně zaměstnance tedy dosahuje 22,5 %. Ve 14 členských zemích OECD tedy odvádí zaměstnanci pobírající průměrnou mzdu na povinných odvodech méně, než platíme v Česku.


V Mexiku a Chile odvádí zaměstnanci nejnižší daně ze mzdy


Nejméně se hrubá mzda a čistá mzda zaměstnance liší v Mexiku a Chile, kde jsou povinné odvody zaměstnanců výrazně nižší než v ostatních zemích OECD. Čistá mzda u průměrné mzdy je nižší pouze o 5,6 % oproti hrubé mzdě, v Chile o 7 %. Dalšími zeměmi, kde čistá mzda dosahuje více než 80 % hrubé mzdy, jsou Korea, Švýcarsko, Izrael, Nový Zéland, Řecko a Estonsko. Naopak nejvíce se čistá mzda od hrubé mzdy liší v Maďarsku (o 31,2 %), Rakousku (o 32,7 %), Nizozemí (o 32,8 %), Slovinsku (o 33,1 %), Dánsku (o 38,3 %), Německu (o 39,2 %) a Belgii (o 42,1 %).


Ve Švédsku kleslo zdanění nejvíce


Z 34 zemí uvedených v přiložené tabulce klesly povinné odvody zaměstnance ze sjednané mzdy ve 23 zemích, v Chile zůstaly povinné odvody na stejné úrovni a v 10 zemích se nepatrně zvýšily. Proč platí zaměstnanci ze své hrubé mzdy na daních méně? V některých zemích kleslo sociální pojištění placené zaměstnancem, v jiných se snížily daňové sazby nebo se rozšířila daňová pásma a část příjmu tedy podléhá nižší sazbě daně.

  • Nejvíce zdanění průměrné hrubé mzdy na straně zaměstnance kleslo během let 2004 až 2010 ve Švédsku (o 6,8 %), Izraeli (o 4,4 %), Polsku (o 3,5 %), Turecku (o 3,4 %), Maďarsku (o 3,2 %) a Německu (o 3,1 %).
  • Jedinými dvěmi zeměmi, kde povinné odvody zaměstnance, stouply o více, jak 2 % jsou Korea (o 2,2 %) a Japonsko (o 2,6 %).

Tabulka: Kolik odvádí zaměstnanci ze své hrubé mzdy na daních v zemích OECD (v %, v letech 2004 až 2010)

Země 2010 2009  2008 2007 2006 2005 2004
Mexiko 5,6 5,4 5,1  6,0 5,0 4,6 5,2
Chile 7,0 7,0 7,0 7,0 7,0 7,0 7,0
Korea  11,9 11,5 12,1 12,0 10,6  9,9 9,7
Švýcarsko 16,0 16,0 15,8 16,4 16,1 16,2 16,1
Izrael 16,5 16,6 18,1 20,4 19,4 20,6 20,9
Nový Zéland  16,9 17,7 20,3 20,8 20,2 19,9 19,6
Řecko  18,8 20,8 19,3 19,3 17,8 17,0 17,7
Estonsko 19,4 18,6 17,9 18,7 18,7 19,8 21,9
Japonsko 20,8 20,0 20,3 20,2 19,4  18,5 18,2
Slovensko 21,5 21,4 22,8 22,3 22,1 21,8 21,8
Španělsko 21,6 19,8 19,3 20,6 20,5 20,3 20,1
Austrálie 21,6 21,5 22,1 23,0 23,6 23,9 23,9
Irsko 21,8 21,3 19,0 19,3 21,5 23,6 23,3
Kanada 22,2 22,6 23,4 23,2 23,9 23,9 23,9
Česko 22,5 22,3 23,6 22,9 22,4 24,0 23,7
USA 22,9 22,8 22,2 24,2 24,4 24,3 24,4
Portugalsko 22,9  22,6 22,8 22,8 22,2 21,8 22,5
Polsko 24,6 24,4  25,0 27,8 28,7 28,4 28,1
Švédsko 24,7 25,4  26,9 27,6 30,9 31,2  31,5
Island 25,3 23,5 24,4 24,3 25,4 25,7 25,8
Velká Británie 25,5 25,3 25,6 27,0 26,9 26,9 26,8
Lucembursko 26,4 26,2  27,4 27,7 26,6 25,9 25,0
Turecko 27,1 27,0 27,7 30,4 30,4 30,5 30,5
Francie 27,8 27,7  27,8 27,7 29,0 28,9 28,8
Norsko 28,7 28,8 29,5 29,5 29,1 29,0 30,1
Finsko 29,1 29,0  30,4 30,4 30,6 31,3 31,1
Itálie 29,8 29,8 29,6 29,0 28,5 27,8 28,2
Maďarsko 31,2 37,7 38,3 38,8 35,3 33,7 34,4
Rakousko 32,7 32,6 34,0 33,6 33,2 32,8 33,0
Nizozemí 32,8 31,8 32,5 32,5 32,5 32,5 32,5
Slovinsko 33,1 32,9 33,1 32,8 34,8 34,7 35,6
Dánsko 38,3 39,5 40,9 41,1 41,0 40,9 41,0
Německo 39,2 41,3 42,0 42,2 42,5 42,2 42,3
Belgie 42,1 41,9 42,5 42,1 41,9 42,0 41,9

Pramen: OECD, Taxing Wages 2010, Table II.10. Annual average gross wage earnings, single individual no children, 2000-2010

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ