Míří Maďarsko vstříc měnové krizi?

Nezávislost centrální banky a potažmo měnové politiky je jednou z mála všeobecně přijímaných premis v ekonomii. Stabilní cenová hladina je považována za jeden z determinujících faktorů rozvoje každé ekonomiky. Maďarská vláda tento názor pravděpodobně nesdílí a pokračuje ve svém intervencionistickém tažení.

Intervencionismus bez hranic

V nedávné minulosti byly znárodněny soukromé penzijní fondy. Problémy domácností s hypotékami v zahraničních měnách se vláda rozhodla řešit nařízením, podle kterého mohly domácnosti jednorázově splatit tyto hypotéky při podstatně lepším než tržním kurzu. Nyní maďarští poslanci schválili legislativu, která mimo jiné spojuje centrální banku s finančním regulátorem, zároveň také dává vládě pravomoc ke jmenování viceprezidentů banky a parlamentu pravomoc jmenovat dva nové členy výboru, který rozhoduje o nastavení měnové politiky. Zatímco vládní představitelé označují novou legislativu týkající se centrální banky za standardní na evropské poměry, zahraniční experti v ní spatřují jednoznačné omezení nezávislosti centrální banky na výkonné moci v zemi.

K dokreslení celé situace je nutno podotknout, že maďarská vláda již v minulosti tamní centrální banku kritizovala za to, že nedostatečně pomáhá domácí ekonomice. Možná si právě tímto opatřením chce vláda zajistit lepší „spolupráci“ centrální banky právě v této oblasti.

Konec forintu?

Maďarská ekonomika si prochází poměrně krizovým obdobím, které je provázeno značnou nestabilitou a závislostí na půjčkách ze zahraničí. Zahraniční investoři již forintu nevěří. V této situaci navíc Maďaři přestávají věřit vlastní měně a raději si konvertují své úspory do zahraničních měn z obavy před jejich znehodnocením.

Každá měna stojí a padá na důvěře v ni samotnou. Ztráta nedůvěry investorů a vlastních obyvatel v měnu tak může mít pro forint fatální důsledky. S padající důvěrou ve forint logicky dochází k jeho znehodnocení. Volatilita kurzu se již dříve prolila do problémů domácností, které splácejí půjčky v zahraničních měnách. Pokračující znehodnocování forintu však může přinést zemi inflační tlaky a vnést do maďarské ekonomiky další nestabilitu a tím ještě více prohloubit krizi. Právě z tohoto důvodu je vitálně důležitá role nezávislé a kredibilní centrální banky, která může poskytnout ekonomice alespoň nějaký prvek stability. Nad nezávislostí maďarské centrální banky visí veliký otazník. Kredibilitu spojujeme s úspěšností dané banky v dosahování jejího cíle. Podíváme-li se do historie, tak dospějeme k závěru, že z hlediska plnění svého cíle není maďarská centrální banka příliš úspěšná.

Vezmeme-li v potaz všechna výše uvedená hlediska, je jasné, že Maďary čeká více než složité období. Kontroverzní počínání vlády nejenom, že může vést k izolování země, ale je z hlediska dopadu na domácí ekonomiku na evropské poměry bezprecedentní. Maďarsko má tak možná dost dobře nakročeno stát se učebnicovým příkladem toho, jak jednání vlády může poškodit celou ekonomiku.