Z dříve chudé země se stává jeden z nejvíce prosperujících členů patnáctky
Stupňující se nedostatek pracovních sil začíná podvazovat další hospodářský vývoj Irské republiky. Dosti váhavě vstoupilo Irsko v roce 1973 do Evropské unie, hlavní důvodem, proč se Dublin, který patřil k chudším evropským zemím, odhodlal k tomuto kroku, bylo jeho pouto k Velké Británii, jež byla daleko nejdůležitějším hospodářským partnerem. Situace však se za téměř tři desetiletí od tohoto koku změnila
radikálně, Irsko dnes patří k nejlépe prosperujícím zemím patnáctky a hospodářskou situaci může "smaragdovému ostrovu" většina členů EU jen závidět. Podstatný vzestup pak zaznamenává irská ekonomika v průběhu devadesátých let.Jejím největším problémem, který se promítá do životní úrovně, byla vždy vysoká nezaměstnanost, která se v sedmdesátých letech dotýkala téměř čtvrtiny obyvatel. Ještě na počátku devadesátých let bylo vyřazeno z pracovního procesu asi 15 procent aktivního obyvatelstva, v současné době však je to pouze asi pět procent, což je hluboko pod průměrem Evropské unie. Irsko naopak začíná v řadě oborů pociťovat nedostatek pracovních sil, a to nejen kvalifikovaných. Promítne se to do další hospodářské expanze.
Hrubý domácí produkt se v roce 199
9 podle předběžných údajů zvýšil o osm procent, pro rok letošní se právě kvůli potížím na trhu práce počítá s jeho snížením na šest, v následujících letech pak na pět procent. Velmi dobře si stojí veřejné finance, přebytek státního rozpočtu se v minulém roce blížil dvěma miliardám liber, což jsou asi tři procenta hrubého domácího produktu. K tomuto příznivému údaji pak je nutno přičíst ještě asi čtyři miliardy příjmů z pokračující privatizace. Příznivý je i vývoj inflace, kterou se daří držet pod dvěma procenty, produktivita práce pak se zvýšila o téměř tři procenta.Lví podíl na tomto pozitivním vývoji mají především investice zahraničních podniků, které také podstatně ovlivňují mzdový vývoj. Jeho hladina v těchto společnostech je vyšší než v "irských" podnicích, především ve veřejném sektoru. Z této disparity pak vyplývá tlak odborů na zvyšování mezd, jejich minimální výše se od počátku dubna má zdvihnout na 3,4 libry za hodinu, což patří k nejvyšším v zemích Evropské unie.
Zdroj: HN z 5. 1. 2000
Kvíz: Všichni jsme v nich jezdili a mnozí na ně rádi vzpomínají. Poznáte tato socialistická auta?
Hvězda a křídla: Mercedes-Benz 300 SL (W198) je dnes koncernovou ikonou. Odpovídá jeho hodnocení realitě, nebo je nadnesené?
V Německu se rozhořela debata o tom, zda kvůli boji proti emisím nepřijdou víkendové zákazy jízd autem
Auto z Polska se nesmí jmenovat Milano. Alfa Romeo řeší prazvláštní problém
Ford s koněm ve znaku: šedesátiny legendárního Mustangu
