Většina prorůstových programů, na kterých vláda staví argumentaci pro schválení deficitního rozpočtu, probíhá již několik let.
Nejnovější návrh rozpočtu na letošní rok obsahuje stejné priority jako loňský rozpočet: Výdaje na podporu oživení ekonomiky, které ale ve svém důsledku prohlubují rozpočtový deficit. Premiér Miloš Zeman postavil po svém nástupu do Strakovy akademie na prorůstových investicích argumentaci pro schválení loňského rozpočtu. Objem těchto peněz vláda posiluje. Letos mají být o deset miliard korun vyšší než loni. Třetí verze rozpočtu na rok 2000, která ještě nebyla projednána v Poslanecké sněmovně, vyčlenila na tyto účely 63,3 miliardy korun, což je desetina všech rozpočtových výdajů.Z pohledu ekonom
ů nemohou vládní prorůstové výdaje samy o sobě přinést výrazné pozitivní dopady na hospodářský vývoj. Jak upozornil Miroslav Singer z Expandia Finance, položky, které mají podpořit ekonomický růst, a s kterými vláda často operuje, byly účinné v 50. a 60. letech. Dnes se již nevyužívají pouze domácí technologie nebo materiál, kde by se zvýšení vládních výdajů ihned projevilo na zakázkách stovek domácích firem. "Mnohem účinnější pro hospodářský vývoj bude růst německé ekonomiky, kam směřuje většina českého vývozu," domnívá se člen rozpočtového výboru sněmovny Libor Ježek z ODS.Sporné proto zůstává, zda by vláda neudělala pro ekonomiku více, kdyby se nebránila dalšímu snižování daní pro podnikatele, místo aby hledala v rozpočtu prorůstové investice. "U všech položek by měl být jejich efekt poměřován se snížením daňového břemene. Teprve pokud mají vyšší přínos, jsou prorůstové," domnívá se Miroslav Singer. Takové srovnání však zatím chybí. Podle Michala Frankla z komise Unie svobody pro finance by měla být ces
ta k růstu ekonomiky přímější a efektivnější, pokud by vedla právě přes snížení daňového zatížení.Největší podíl na "léčebných" výdajích připadá v návrhu státního rozpočtu, který mají HN k dispozici, na programy Ministerstva dopravy a spojů a Ministerstva zemědělství. Investovat více by se také mělo do regionálního rozvoje, podpory podnikání a vědy. Zcela nezpochybnitelné jsou z hlediska prorůstového efektu výdaje na zlepšení dopravních sítí. Podle Petra Zahradníka z Conseq Finance je ale i 15 miliard vyč
leněných na tyto investice s ohledem na nynější hustotu především silniční sítě a intenzitu provozu málo. Nepostačoval by ani dvojnásobek. Další dobrou zprávou v situaci, kdy roste nezaměstnanost, je dvojnásobné zvýšení výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti, tedy na tvorbu nových pracovních míst.Odborníci oceňují, že vláda našla v rozpočtu zahlceném sociálními výdaji i peníze na investice po "hubených" letech, kdy předchozí vlády šetřily zejména na investicích. Upozorňují ale, že v mnoha případech vláda nepřišla na nic nového. "Klasifikace výdajů - na ty s prorůstovými efekty a ostatní - vznikla loni na základě požadavků KDU-ČSL. Jsou to ale investiční programy vytažené z jednotlivých rozpočtových kapitol, které již několik let běží," upozornil člen roz
počtového výboru sněmovny Libor Ježek z ODS. Jedná se zejména o programy Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) na podporu podnikání nebo výdaje na podporu bydlení. Nové jsou podle Ježka pouze rozvojové programy pro severní Moravu a severozápadní Čechy. Značně se také po nástupu Zemanovy vlády rozšířily prostředky pro zainvestování průmyslových zón na základě zákona o investicích a dotace na nová pracovní místa.Michal Frankl, expert Unie svobody pro finance, se domnívá, že vláda musela i tyto prostředky mnohonásobně zvýšit, aby se její zásahy na růstu projevily. Navíc vláda budoucí efekty některých výdajů přeceňuje. Podle Miroslava Singra z Expandia Finance je naivní představa, že by například bytová výstavba měla jako investice výrazně podpořit e
konomický růst. Navíc by ji ani neměl podporovat státní rozpočet, peníze na byty by měly plynout ze soukromých zdrojů.Nárůst prostředků na podporu stavebního spoření také není dobrou vůlí vlády, i když je uveden v tabulce prorůstových výdajů. "Podpora stavebního spoření běží dlouho. Výdaje i roční navýšení jsou dané ze zákona, jedná se tedy o mandatorní výdaj," řekl Ježek.
Zdroj: HN z 6. 1. 2000
České zákazníky čínské elektromobily nezajímají. Za první čtvrtletí jich tu čínské značky prodaly jen 42
Navrhoval supersporty, navrhnul Kodiaq, Karoq nebo Kamiq, teď Jozef Kabaň míří k Číňanům. Nastupuje do koncernu SAIC Motor
Kvíz: Všichni jsme v nich jezdili a mnozí na ně rádi vzpomínají. Poznáte tato socialistická auta?
Hvězda a křídla: Mercedes-Benz 300 SL (W198) je dnes koncernovou ikonou. Odpovídá jeho hodnocení realitě, nebo je nadnesené?
V Německu se rozhořela debata o tom, zda kvůli boji proti emisím nepřijdou víkendové zákazy jízd autem
