Zemědělci si stěžují na opožděné placení za dodávky potravin

10.01.2000 | ,
MAKRODATA A EU


Stát požaduje po obchodnících, aby včas platili za dodávky potravin

Stát požaduje po obchodnících, aby včas platili za dodávky potravin. Nedostatek prostředků totiž v konečné fázi postihuje prvovýrobu. V názorech na odstranění pozdního placení za potraviny se zemědělci vzácně shodují. Problém je podle zástupců družstevních zemědělců i soukromých farmářů dominantním resort

ním neduhem v současné době, který obě jindy znesvářené skupiny sužuje bez rozdílu.

"Sedmdesát procent všech problémů v zemědělství je zapříčiněno špatnou platební morálkou v celém potravinovém řetězci," říká například Josef Stehlík, farmář z Berounska. Podobný názor zastávají i družstevníci v čele s prezidentem Agrární komory Václavem Hlaváčkem, kteří v tomto směru požadují legislativní úpravu. Konkrétně jim jde o to, aby stát uzákonil lhůtu, po kterou by navazující články potravinového řetězce musely za

dodávky surovin zaplatit. Navíc škodou v důsledku trpí i stát, který postiženým zemědělcům poskytuje subvence. Mezi nimi dokonce panují názory, že stát jejich prostřednictvím vlastně dotuje výstavbu supermarketů, protože prý jejich investoři pozdě platí.

D

o novely obchodního zákoníku, kterou vláda v prosinci minulého roku schválila, se Ministerstvu zemědělství podařilo požadované ustanovení prosadit. Ve smlouvách podle něj nesmí být zakotvena delší doba splatnosti než jeden měsíc od dodávky zboží. V případě, že zboží je dodáváno po částech, což je právě případ rostlinné výroby, je třeba lhůtu zachovat pro každou část. "Mělo by to vyřešení špatné platební morálky pomoci," řekl Jan Váňa, soukromý zemědělec z Kroměříže. Obchodník podle něj dostává hotové peníze, zpracovatel do určité míry také, ale zemědělec je prý až tím posledním v řadě. Pokřivené dodavatelsko-odběratelské vztahy si vysvětluje celkovou neúctou k právu.

Někteří odborníci ale kladné účinky takového řešení zpochybňují. Celkově nekultivované prostředí podle nich nemůže napravit novela zákona. V konečném důsledku totiž povinnost uzavření smlouvy na kratší dobu, než by oba subjekty smluvního vztahu ve skutečnosti uzavřely, může působit proti zájmům poškozovaných, tedy zemědělců.

"Bude to tlačit na lehké snížení ceny, což si zase zemědělci nepřejí," řekl HN předseda Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků Miroslav Tyl. Podle něj současné vztahy mezi dodavateli a odběrateli, a tedy i délka splatnosti za zboží, vznikly přirozenou cestou. Stát tak pr

ý zbytečně zasahuje do běžného obchodního vztahu.

 

Zdroj: HN z 10. 1. 2000

Autor článku

Články ze sekce: MAKRODATA A EU