Bulharsko sází na privatizaci

07.01.2000 | ,
MAKRODATA A EU


První plody už přináší zásadní transformace bulharského hospodářství, kterou před třemi roky zahájil kabinet současného premiéra Ivana Kostova

První plody už přináší zásadní transformace bulharského hospodářství, kterou před třemi roky zahájil kabinet současného premiéra Ivana Kostova. Hrubý domácí produkt, který ještě předloni po předchozím období poklesu stagnoval, začal v uplynulém roce opět růst (viz tabulka).

Stabilní vzestup ekonomiky pak vyvolává sílící zájem zahraničního kapitálu. Jeho přímé investice dosáhly loni podle prvních odhadů rekordních 720 miliónů dolarů (25 miliard Kč) a letos i napřesrok se počítá - vzhledem k zrychlující se privatizaci nejlukrativnějších státních firem - s jejich ještě větším přílivem.

Loni uzavřela Bulharská privatizační agentura a další státní úřady a instituce celkem 1101 smluv na prodej státního majetku za celkovou cenu 1112 miliónů leva (BGN, přibližně 20 miliard Kč), když nabyvatelé převzali nebo splatili dluhy 921 miliónu BGN. Od ledna 1993 do loňského podzimu vynesla privatizace bulharskému státu téměř 3,2 miliardy dolarů (více než 100 miliard Kč).

Bul

harská vláda slibuje investorům (zájem projevuje především o zahraniční) stabilitu garantovanou národním plánem hospodářského rozvoje na léta 2000 - 2006. Nabízí v něm lukrativní investiční možnosti v dopravní infrastruktuře i do projektovaných ropovodů a dalších produktovodů napříč zemí. Letos se v této sféře bude angažovat především domácí plynárenská společnost Bulgargaz výstavbou 90 kilometrů potrubí pro dodávky zemního plynu do Turecka a 19 kilometrů potrubí, kterým se bude dodávat plyn do Řecka. Obě akce včetně výstavby kompresorových stanic přijdou na bezmála 200 miliónů leva (kolem 3,5 miliardy Kč).

Slibné perspektivy má podle kabinetu zemědělství a potravinářství, které už v řadě případů dosahuje úrovně obvyklé v Evropské unii a odpovídá ekologickým standardům. Vedle politické a finanční stability, jíž se vládě podařilo dosáhnout za cenu nebývale tvrdých opatření, sází Bulharsko na kvalifikovanou pracovní sílu využitelnou za ceny nižší než v Evropské unii. Blížící se členství v ní pak přehled inves

tičních předností dále zhodnocuje.

Výsledky tříleté spolupráce Mezinárodního měnového fondu (MMF), jehož úvěry pomohly přestát finanční a hospodářskou krizi, s Bulharskem bude od úterka analyzovat speciální mise fondu. Důraz bude podle agentury Reuters klást na snižování zahraniční zadluženosti a možnosti poskytovat státní záruky na nové úvěry.

Největší rizika uskutečňování vládního transformačního programu představuje vysoká nezaměstnanost - práci dnes hledá na 600 tisíc Bulharů a naděje nalézt místo je s přitvrzováním hospodářských podmínek stále mizivější. Podniky zatím navíc nedokáží plně využít možností, které jim nabízí měnový vývoj. Leva během prvních tří čtvrtletí minulého roku klesl o 5,9 procenta, avšak přes zvýhodnění exportérů vývoz za stejnou

dobu klesl o plnou desetinu. Zjevně tak Bulharsko zaplatilo daň za vojenské operace Severoatlantické aliance proti Jugoslávii, které výrazně omezily hospodářské aktivity v celém regionu; ve třetím čtvrtletí už vývoz začal opět stoupat.

Bulharská ekonomika

v posledních letech potvrdila, že i přes strukturální zaostávání dokáže přestát nejhorší vnitřní i vnější komplikace. Její životaschopnost však nadále zůstává velice křehká - příliš závisí na západoevropském konjunkturním cyklu a pohybu světových cen paliv a energií. Potenciální hrozbou může být sociální únosnost reforem, byť premiér Kostov tvrdí, že Bulhaři se přesvědčili, že jiná cesta k prosperitě nevede. Vláda tak naznačuje odhodlání uskutečnit, i přes politická a sociální úskalí, dlouhodobý program modernizace země, který nabízí zajímavé možnosti našim obchodníkům a díky dobré znalosti teritoria i českým investorům.

Zdroj: HN z 7. 1. 2000

Autor článku

Články ze sekce: MAKRODATA A EU