Energetická politika nepočítá se zavedením ekologických daní

12.01.2000 | ,
MAKRODATA A EU


Příští týden by měla začít sněmovna projednávat zavedení "zeleného haléře", který půjde z každé spotřebované kilowatthodiny na program úspor a podporu obnovitelných zdrojů energie

Příští týden by měla začít sněmovna projednávat zavedení "zeleného haléře", který půjde z každé spotřebované kilowatthodiny na program úspor a podporu obnovitelných zdrojů

energie. Jedním z nejproblematičtějších bodů dnešního jednání vlády bude patrně návrh energetické politiky, který vypracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Na včerejším setkání s novináři to uvedl ministr životního prostředí Miloš Kužvart s tím, že jeho resort se zmíněným návrhem nesouhlasí.

"V předkládaném materiálu chybí řešení energetik jako celku a nejsou zahrnuty například sociální aspekty navržených cílů," uvedl ministr. Podle jeho mínění by se měla brát v potaz například skutečnost, že se chystá nová ekologická daňová reforma, která přinese vyšší finanční zatížení spotřeby energie. Platit by měla začít za tři roky. Mezi chybějící skutečnosti, které energetiku v ČR v budoucnosti významně ovlivní, patří také napřimování cen a vstup zahraničních fi

rem do tohoto odvětví. Podle Kužvarta by energetická politika měla být vypracována jako variantní, podle toho, jak se bude situace v energetice vyvíjet. "Z každé varianty by pak měly být zpracovány vývody, například pro spotřebu energie, HDP, spotřebu na jednotku produkce a dopadu na životní prostředí," zdůraznil s tím, že energetická politika musí být komplexním průnikem sociálních, ekonomických, ale i zahraničněpolitických souvislostí. S návrhem ministra Grégra ostatně nesouhlasí ani ekologové. Podle Edvarda Sequense ze sdružení Calla je materiál v řadě bodů v příkrém rozporu se státní politikou životního prostředí, zejména v oblasti úspor a alternativních zdrojů energií.

Ministr životního prostředí včera také informoval, že sněmovna začne v příštím týdnu projednávat návrh schválený vládou na zavedení tzv. zeleného haléře. Ten by měl z každé spotřebované kilowatthodiny směřovat do Státního fondu životního prostředí. Celkový přínos se odhaduje na půl miliardy korun, z nichž by měla být financována zejmé

na podpora obnovitelných zdrojů a program úspor energií. Tento poplatek je navrhován jen u elektrické energie, jinde ve světě se podle Kužvarta týká i dodávek plynu a tepla. Původně MŽP navrhovalo princip "dvouhaléře", nicméně po zavedení ekologických daní se finanční zatížení spotřeby energie stejně zvýší, konstatoval ministr.

Zdroj: HN z 12. 1. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU